Použitím "veliké síly" pohrozil americký prezident Donald Trump Íránu, pokud by se Teherán pokusil ohrozit zájmy Spojených států na Blízkém východě.

Šéf Bílého domu ale zároveň uvedl, že je s Íránem ochoten i jednat, informovala v úterý agentura AP.

"Pokud něco udělají, budou čelit veliké síle," řekl Trump novinářům před odletem na mítink v Pensylvánii.

Zároveň ale dodal, že Spojené státy nyní nemají informace o tom, že by Teherán něco chystal.

Americký prezident Írán označil za stát, který je vůči Washingtonu "nepřátelský", a za jedničku mezi těmi, kdo vyvolávají terorismus.

Až budou připraveni, je Trump nicméně podle svých slov ochoten s Íránci vést i jednání. Nyní se žádné rozhovory nekonají, zdůraznil prezident.

Trump už v neděli na Twitteru pohrozil Íránu zničením. Na počátku května uvalil americký prezident na Teherán nové ekonomické sankce a jeho vláda oznámila zvýšení vojenské přítomnosti USA v oblasti Perského zálivu. Teherán označil kroky USA za "psychologickou válku" a "politické hry". Dal také najevo, že nemá zájem válčit, přičemž ale Washington varoval, aby si nedělal iluze o možnosti na Írán zaútočit.

V úterý íránská agentura IRNA informovala, že íránský prezident Hasan Rúhání řekl, že usiluje o rozšíření válečných výkonných pravomocí, aby Írán mohl lépe čelit ekonomické válce, kterou proti němu vede americká administrativa.

Rúhání na svém pondělním setkání s duchovními podle IRNA připomněl situaci z 80. let, kdy Írán vedl válku s Irákem a kdy byly zavedeny rozšířené válečné výkonné pravomoci. Bylo díky nim možné obejít ostatní složky mocenského aparátu a rozhodovat s ohledem na válku a ekonomiku.

Rúhání podle agentury řekl, že Írán takové pravomoci potřebuje i nyní, avšak blíže je nespecifikoval. Přiznal, že Írán má velké problémy v bankovnictví a v obchodování s ropou, avšak je jednotný v tom, že je třeba americkým sankcím odolat.

Bývalý americký ministr obrany James Mattis k současné americko-íránské krizi řekl, že Amerika byl měla víc hovořit a méně se angažovat vojensky.

Mattis se tak vyslovil v projevu v Abú Zabí. Místní list The National napsal, že Mattis také doporučil Íránu, aby změnil své chování. Jednostranné akce ale podle něj nejsou tou správnou cestou pro řešení problému s Íránem. Bývalý ministr doporučil armádě, aby hrála o čas a dopřála prostor pro diplomaty.

Mattis rezignoval v prosinci kvůli nesouhlasu s prezidentovým rozhodnutím o stažení amerických vojáků ze Sýrie. Podle Mattise to bylo předčasné. V Abú Zabí řekl, že Spojené arabské emiráty musejí Spojeným státům nadále důvěřovat, i když jsou v pokušení myslet si, že USA "přišly o rozum". "Dělá to dojem, že ve Washingtonu panuje chaos a že se tam nevyjadřují jasně," řekl s tím, že v USA byla po americké revoluci záměrně zřízena vláda tak, aby se v ní diskutovalo.

Írán se letos přestal řídit některými body mezinárodní jaderné dohody, znásobil produkci slabě obohaceného uranu a začne vytvářet jeho zásoby nad povolený limit. Mluvčí íránské agentury pro atomovou energii řekl, že za několik týdnů Írán bude mít více než 300 kilogramů slabě obohaceného uranu, což stanovuje dohoda.

Agentura AP k tématu napětí v oblasti Perského zálivu řadí také situaci v Jemenu a Saúdské Arábii. Jemenští povstalečtí šíité v úterý zaútočili s pomocí nálože a bezpilotního letadla na letiště v saúdskoarabském městě Nadžrán. Írán jemenské šíity podporuje, zatímco Rijád bojuje jako člen koalice na straně jejich protivníků, jemenské vlády. Panují obavy, že do sporu kolem Íránu by mohly být zataženi i íránští spojenci. Šíitští povstalci sdělili, že útočili na zbrojní sklad na letišti, které je blízko jemenské hranice. Mluvčí koalice bojující v Jemenu ale řekl, že bomba mířila na civilní stanoviště v Nadžránu. Upozornil, že Saúdská Arábie na podobné útoky rozhodně zareaguje.

AP napsala, že součástí civilních letišť na Blízkém východě bývají často vojenské základny. List The New York Times loni informoval, že poblíž Nadžránu působí američtí agenti. Minulý týden jemenští šíité zaútočili rovněž bezpilotním letadlem na ropovod v Saúdské Arábii.

Související