Podle amerického ministra Ricka Perryho energetiky není daleko schválení zákona, který uvalí sankce na firmy a osoby podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2. Rusko proti tomu protestuje.
Výstavba plynovodu mezi Ruskem a Německem, který přes moře obchází Polsko, pobaltské státy i Ukrajinu, je dlouhodobě terčem kritiky právě ze strany východoevropských zemí i USA. A to kvůli obavám, že zvýší závislost Evropské unie na ruském plynu. Plyn, který má být tímto systémem doručen do Německa, poteče dál i do České republiky.
"Opozice proti plynovodu Nord Stream 2 je ve Spojených státech živá a silná," řekl podle agentury Reuters Perry při návštěvě Kyjeva k příležitosti inaugurace nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle něj zmíněný zákon brzy projde americkým Senátem a Kongresem a prezident Donald Trump ho podepíše.
Zmíněný návrh zákona předložili v úterý společně republikánský senátor Ted Cruz a jeho demokratická kolegyně Jeanne Shaheenová. "Nord Stream 2 ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a národní bezpečnost Ameriky," zdůvodnil tento legislativní počin Cruz. "Spojené státy zkrátka nemohou dovolit Rusku ovládnout energetickou budoucnost Evropy," dodal.
Ruský Kreml v reakci na vyjádření Ricka Perryho řekl, že podobný krok by byl nekalou soutěží a "nepřijatelný". "Je to neakceptovatelné pro nás a pro mnoho zemí Evropské unie," oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Kreml je přesto přesvědčený o tom, že stavba plynovodu bude dokončena bez ohledu na možné restrikce Spojených států. Peskov poukázal mimo jiné na skutečnost, že se jedná o mezinárodní projekt, který je už z nemalé části realizován.
"Je to mezinárodní projekt, kterého se účastní celá skupina mocných mezinárodních gigantických společností. Projekt je už z velké části realizován, zajištěno je z velké části financování, dost rychle se postupuje," vysvětlil Peskov přesvědčení o tom, že stavba bude dokončena přes případné sankce USA. Plynovod má být hotov do konce letošního roku.
Provoz plynovodu Nord Stream 2 by měl být zahájen v příštím roce. Projekt je rozšířením plynovodu Nord Stream, který obchází Ukrajinu a přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese na svých bedrech ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery v projektu jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.
Česká republika se neúčastní přímo budování Nord Streamu, ale přesto do ní desítky miliard krychlových metrů ruského plynu přitečou. Česká soustava se totiž napojí na německý plynovod Eugal u obce Deutschneudorf na českých hranicích a odtud bude zemní plyn dál distribuovat vlastním potrubím Capacity4Gas. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý řad, má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku. Odtud bude moci palivo plynout dál do Bavorska, Rakouska, Itálie, či Chorvatska.
Česká vláda přenosové soustavy zprivatizovala a vlastní je firma Net4Gas. Náměstek ministryně průmyslu a obchodu ČR René Neděla řekl ČTK, že nové plynovody by měly mít na české plynárenství pozitivní dopad. "V nejbližší době bude totiž docházet k postupnému vypršení platnosti existujících kontraktů na přepravu plynu přes území České republiky. Tyto kontrakty by zcela určitě nebyly ve stávajícím rozsahu obnoveny, což by ve svých důsledcích vedlo k výraznějšímu přesunu nákladů na provoz přepravní soustavy, vlastněné společností Net4Gas, na tuzemskou přepravu a v konečném důsledku by tak prodražilo zemní plyn pro zákazníky na území České republiky," dodal náměstek Neděla.
Mapa plynovodu:
