Finsko úspěšně zvládá boj proti dezinformacím a může tak sloužit jako příklad i pro další státy, jak válku s dezinformátory vyhrát. Země čelí ruské propagandě v podstatě už od doby, kdy v prosinci roku 1917 vyhlásila nezávislost. Od ruské anexe Krymu a podpory proruských separatistů na východě Ukrajiny v roce 2014 se však těžiště informační války přesunulo do on-line prostředí a vzrostla potřeba se dezinformacím bránit.

Podle hlavního komunikačního specialisty pro úřad finského předsedy vlády Jussiho Toivanena je obtížné určit přesný počet dezinformačních kampaní zacílených na tuto severskou zemi, jejich témata jsou ale jasná. Nejčastěji se týkají otázek imigrace, Evropské unie nebo toho, zda se má Finsko stát řádným členem Severoatlantické aliance (NATO).

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.