Česká polostátní energetická společnost ČEZ zvažuje, zda se stáhnout z Rumunska. Napsal to rumunský list Ziarul Financiar s odkazem na anonymní zdroj. Mluvčí firmy Ladislav Kříž nechtěl celou věc komentovat.

Podle informací rumunských médií o záměru firma informovala místní úřady a příští týden má do Bukurešti dorazit zástupce ČEZ, aby zde věc projednal. 

V Rumunsku Skupina ČEZ působí od roku 2005, kdy koupila jednu z tamních distribučních společností. Kromě distribuce se věnuje výrobě a prodeji elektřiny, prodeji plynu, obchodování s komoditami a nabízí i energetické služby firmám. Jedním z nejhodnotnějších aktiv je i obří větrný park Fantanele a Cogealac, který byl ve své době největší větrnou pevninskou farmou v Evropě. V rumunské provincii Dobrudža se rozkládá 240 turbín GE s jednotkovým instalovaným výkonem 2,5 MW. Na západě země, v regionu Caras Severin, vlastní ČEZ systém čtyř přehradních nádrží a čtyř malých vodních elektráren s instalovaným výkonem 22 MW. Celkově tak ČEZ v zemi vlastní zdroje o výkonu 622 MW.

ČEZ je za své působení ve východní Evropě často kritizován. Akcionáři během poslední valné hromady obvinili vedení, že nedokáže dosáhnout dlouhodobé ziskovosti na trzích v Rumunsku, Albánii, Bulharsku a Turecku, uvedl deník Romania Insider. Český stát, který je 70procentním vlastníkem společnosti, chce, aby ČEZ využil své finanční zdroje při stavbě nových jaderných bloků.

 

ČEZ se odráží ode dna. Poprvé za osm let mohu oznámit, že čekáme růst zisků, řekl šéf firmy Beneš

 

Rumunsko není první země středovýchodní Evropy, ze které by se ČEZ stahoval. V roce 2017 započal rozprodávat svá aktiva v Bulharsku, poté co vedl spory s místními úřady. Proti ČEZ se v zemi dokonce protestovalo. Od prosince loňského roku vedl ČEZ jednání o prodeji aktiv v Bulharsku paralelně s firmami India Power a Inercom. Na začátku ČEZ dostal závazné nabídky na koupi svých bulharských aktiv od společností India Power a Eurohold. Cena transakce se odhaduje na osm až devět miliard korun. 

Do balíku prodávaných firem v Bulharsku patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.

ČEZ vede kvůli sporům s tamní vládou proti Bulharsku mezinárodní arbitráž. Požaduje po ní až 600 milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.

Už dříve se ČEZ stáhl také z Albánie. Tam mu po dlouhých sporech tamní vláda jeho firmu dokonce znárodnila. ČEZ rozjel mezinárodní arbitráž, nakonec se ale obě strany dohodly na vyrovnání.

Vedle těchto zemí ČEZ v zahraničí podniká ještě ve Francii, Německu,  Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a Turecku.

S přispěním ČTK