Rakouský parlament vyslovil nedůvěru vládě Sebastiana Kurze. Sebastian Kurz je nejpopulárnějším rakouským politikem. Své lidovce (ÖVP) dovedl o víkendu k jednoznačnému vítězství ve volbách do Evropského parlamentu. Konzervativci dosáhli na nejlepší výsledek od vstupu země do Evropské unie. Zisk 35 procent hlasů je o 8 více než před pěti lety. "Kancléř Kurz!" skandovali jeho příznivci v neděli v noci ve vídeňském sídle strany. V pondělí už ale byla atmosféra skleslejší. Výsledek eurovoleb je sice pro dvaatřicetiletého Kurze vzpruhou, politická hra o vládu má ale svůj samostatný scénář. Nyní bez Kurze na postu předsedy vlády.

Dosavadní koaliční partner, populističtí svobodní (FPÖ) zasažení skandálem kolem jejich dnes už bývalého předsedy Heinze-Christiana Stracheho, se totiž rozhodli přidat se k táboru, který v parlamentu vyvolal hlasování o nedůvěře. Jde o vůbec první vyjádření nedůvěry parlamentem v rakouských poválečných dějinách.

Aféru odstartovaly německé listy Süddeutsche Zeitung a Der Spiegel, které zveřejnily video, na němž šéf svobodných a pozdější vicekancléř Strache před volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.

Strache po zveřejnění videa odstoupil z čela strany i z postu vicekancléře. Kurz následně navrhl, aby prezident odvolal ministra vnitra za FPÖ Herberta Kickla, který byl v roce 2017 generálním tajemníkem svobodných a podle kancléře tak byl zodpovědný za financování strany. Premiér tím chtěl zajistit nezávislost vyšetřování Stracheho kauzy. Své funkce na protest proti Kicklovu odvolání složili i další ministři z FPÖ. Kurz jejich místa nahradil odborníky. Druhá nejsilnější strana - sociální demokracie (SPÖ) - ale už předem vzkázala, že pro vyslovení nedůvěry takovému kabinetu zvedne ruku.

Na výsledcích svobodných se aféra příliš nepodepsala. Skočili se zhruba 17 procenty třetí, v minulých volbách do Evropského parlamentu měli necelých 20 procent.

Prezident Alexander Van der Bellen nyní musí jmenovat nového kancléře a ministry, kteří zemi povedou do zářijových předčasných voleb. Pravděpodobně půjde o dočasný kabinet expertů. Kurz se podle komentátorů staví do role politické oběti "zarážející koalice" sociálních demokratů a pravicových populistů. "Vydržíme nejen déšť, ale i všechno to, co přijde," prohlásil.

Ani silný výsledek v předčasných volbách by Kurzovi na sestavení vlády nemusel stačit. Bude muset hledat novou většinu. Spoléhat na spojenectví s malou liberální stranou Neos nebo se Zelenými, s nimiž mu to nehraje po programové stránce, nemusí být dostačující. Ve hře tak zůstávají sociální demokraté. Kurz ale na rozdíl od některých lidoveckých politiků není pro velkou koalici. "Velká koalice bez ambicí za účelem udržení se u moci by byla selháním Kurze, často považovaného za zázračné dítě politiky," tvrdí švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.

S přispěním ČTK.

Související