Spojené státy vyšlou další tisícovku vojáků na Blízký východ v reakci na růst napětí mezi USA a Íránem. Oznámil to úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan, podle něhož budou armádní posily "chránit americký personál a zájmy v regionu". Íránský prezident Hasan Rúhání řekl, že Írán nemá v úmyslu vést válku proti žádnému národu.

Již v květnu rozhodl americký prezident Donald Trump o vyslání 1500 příslušníků armády do této neklidné oblasti.

Rozhodnutí Spojených států je podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova vojenská provokace, od které by měl Washington ustoupit. 

"Vycházíme z toho, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo, objevují se jen úniky (informací) a veřejné signály. Je ale patrné, že věc spěje k posílení sil a prostředků USA v regionu. To nás velmi znepokojuje," prohlásil Rjabkov.

Pokud jde o rozhodnutí Teheránu překročit limit obohaceného uranu, který stanoví mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015, Moskva podle Rjabkova jeho motivy chápe, i když ji tento krok znepokojuje.

Washington viní Teherán z útoku na dvojici tankerů blízko strategického Hormuzského průlivu, po němž minulý týden vzrostly světové ceny ropy. Írán obvinění odmítá a označuje ho za součást americké kampaně proti své zemi.

"Nedávné íránské útoky potvrzují spolehlivé a důvěryhodné informace, které jsme získali o nepřátelském chování íránských jednotek a spřízněných skupin, jež ohrožuje personál Spojených států a jejich zájmy napříč regionem," uvedl podle agentury Reuters Shanahan.

Rúhání v úterním projevu, který vysílala íránská televize, řekl, že jeho země nebude válčit proti žádnému národu.

"Ti, jež stojí proti nám, jsou skupina politiků s malou zkušeností. Neuspěli navzdory veškeré snaze a přání Američanů přerušit naše vztahy s celým světem a izolovat nás," řekl prezident.

Podle něj se "nepřátelé pokoušejí svými záludnými plány v Íráncích vyvolat beznaděj". "Konečným vítězem této války a nátlaku budeme my," dodal Rúhání.

Podle Pentagonu se budou nové posily skládat z vojáků, kteří budou v oblasti provádět pozorování a získávat informace, posily zahrnují průzkumné letadlo a obranné rakety.

Krátce před ohlášením posil Pentagon zveřejnil několik detailních fotografií včetně barevných, které podle něj zachycují Íránce při odstraňování nevybuchlé miny z jednoho z napadených tankerů. Předtím USA jako důkaz viny Íránu zveřejnily černobílé záběry člunu, na nichž bylo nemožné rozpoznat detaily.

Trump, který loni rozhodl o stažení amerických vojáků z bojů v Sýrii a vytrvale se snaží omezit jejich počet i v dalších misích, jde v otázce Íránu opačným směrem. Šéf Bílého domu považuje Teherán v blízkovýchodním regionu za úhlavní hrozbu pro americkou bezpečnost a tón debat mezi oběma zeměmi se přiostřil již poté, co před více než rokem vypověděl dohodu o omezení íránského jaderného programu. Před necelým měsícem Trump oznámil, že do oblasti míří 1500 příslušníků americké armády.

Írán v pondělí oznámil, že 27. června jeho zásoby nízko obohaceného uranu přesáhnou limit stanovený dohodu z roku 2015. Vypovídá ji také v otázce dodržování množství zásob těžké vody. Íránský velvyslanec v Británii řekl, že Washington není spokojen s postupem Íránu v otázce dohody z roku 2015, kterou prezident Trump sám označil za nejhorší v dějinách.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová vzkázala režimu v Teheránu, aby "neusiloval o jadernou zbraň a dodržoval své závazky vůči mezinárodnímu společenství".

Čína, coby důležitý obchodní partner Teheránu, varovala USA před vyvoláváním přílišného tlaku na Írán. Její ministr zahraničí Wang I řekl, že Čínu situace znepokojuje, a vyzval zúčastněné, aby nevytvářeli další napětí.

"Vyzýváme všechny strany, aby zůstaly rozumné, zachovaly zdrženlivost... a neotevíraly Pandořinu skříňku. Zejména americká strana byl měla změnit svou mimořádně nátlakovou metodu," sdělil Wang.