Přívalu stížností na snižování životní úrovně a reálných příjmů čelil ve čtvrtek v tradiční besedě s občany ruský prezident Vladimir Putin. Každoroční "přímá linka" hlavy státu, kterou přenášely všechny hlavní celostátní televize, byla letos věnována téměř výhradně vnitropolitickým problémům. Prezident musel reagovat na kritiku neuspokojivého stavu zdravotnictví, bytového hospodářství, životního prostředí a zásobování. Převzal dokonce odpovědnost za rozmáhající se korupci.

Průběh Putinových besed je v Rusku vždy ostře sledován a jejich scénář Kreml sestavuje s ohledem na oživení klesající prezidentovy prestiže. Častěji než v minulosti musel ve čtvrtek Putin ve více než čtyřhodinové besedě reagovat na dotazy znepokojených občanů ohledně pětiprocentní inflace, nízkých rodinných rozpočtů, nedostatku pracovních příležitostí či problémů s likvidací komunálního odpadu.

Radostnou atmosféru přítomnosti hlavy státu, kterou organizátoři pro Putina pečlivě připravili, kalily stížnosti na platy učitelů nebo zdravotníků. Ve studiu se objevil bývalý vězeň, zbavený po několika měsících vazby obvinění z hospodářského deliktu, který hovořil o kriminalizaci ruského byznysu. V přímých vstupech z regionů zazněla kritika neúnosného stavu nemocnic.

Šéf Kremlu slíbil spoluobčanům růst reálných příjmů, investice do zdravotnictví a školství, snížení inflace a rozvoj infrastrukturních programů. Ne všechny Rusy ale očividně Putinovy odpovědi uspokojily. "Jenom jeden dotaz: kdy odejdete?" objevil se na televizní obrazovce vzkaz jednoho z diváků. "Lidé píší, že život je těžší, kdy bude lépe?" ptali se moderátoři prezidenta.

Zahraničním problémům se kremelský šéf oproti podobným minulým akcím věnoval spíš okrajově. Kritizoval první kroky nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který podle něj nechce řešit krizi na Donbase a odmítá jednat s povstalci. Vztahy s Washingtonem, včetně obnovení dialogu s Moskvou, podle Putina komplikuje Kongres a začínající kampaň k novým prezidentským volbám. Putin varoval Američany před použitím síly po útoku na tankery v Hormuzském průlivu z minulého týdne.

Většinou se ale Putin věnoval problémům ruského vnitřního trhu, které vyvolávají propad reálných příjmů obyvatel. Poukázal na "vnější šoky" typu západních sankcí, kvůli nimž Rusko podle prezidenta od roku 2014 přišlo asi o 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Evropská unie prý ztratila dokonce 240 miliard dolarů. Zásadní změnu v sankční politice západních států nelze očekávat, řekl Putin.

Kromě ekonomických ztrát mají sankce na ruské hospodářství ale i pozitivní vliv, pokračoval ruský prezident. Potřeba nahradit západní dovoz aktivizovala mnohá ruská průmyslová odvětví, například strojírenství, energetiku nebo zemědělství. "Mobilizovalo nás to," poznamenal Putin.

Kampaň kolem čínské společnosti Huawei, jejíž produkci chce řada západních států kvůli podezření z napojení na čínskou špionáž bojkotovat, je podle Putina projevem snahy zastavit hospodářský rozvoj Číny. "Totéž se děje vůči nám," prohlásil ruský prezident.

Související

Na prezidenta mířil i dotaz znepokojeného blogera, který kritizoval nedávno přijatý zákon trestající urážky státních orgánů a symbolů. Zákon není namířen proti kritice státní moci, upozornil Putin. "Nikdo nemá právo tento zákon zneužívat k potlačování kritiky státních orgánů všech úrovní," prohlásil. Putin rovněž obhajoval zákon, který vystavuje ruské internetové sítě zvýšené státní kontrole.

Call centrum, které přijímalo dotazy Rusů, bylo podle organizátorů během besedy vystaveno několika kybernetickým útokům ze zahraničí. Útoky DDoS, jejichž cílem bylo zahltit provoz počítačových serverů, se prý podařilo odrazit.

Putin: Rusko nenese vinu na sestřelení MH17

Rusko nesouhlasí se závěry mezinárodních vyšetřovatelů o příčinách katastrofy malajsijského letadla na lince MH17 nad východem Ukrajiny. Putin to řekl novinářům po skončení besedy s občany. O vině Ruska podle něj nebyly předloženy žádné důkazy.

"Rusko se nikdy nevyhýbalo odpovědnosti, pokud spočívá na jeho bedrech, ale tady nejsou žádné důkazy," řekl Putin podle webu deníku Vedomosti. Zdůraznil, že Rusko má vlastní verzi příčin letecké katastrofy, ale mezinárodní společenství si to nepřeje slyšet. Podle prezidenta se ale bez dialogu nepodaří viníky vypátrat.

Putin reagoval na středeční informaci týmu mezinárodních vyšetřovatelů, že z odpovědnosti za sestřelení letadla nad východem Ukrajiny budou obviněni tři ruští občané s vazbou na armádní tajné služby a jeden Ukrajinec. Stroj letící z Amsterdamu do Kuala Lumpuru sestřelila v červenci 2014 raketa země-vzduch odpálená podle vyšetřovatelů z území kontrolovaného proruskými povstalci. Všech 298 lidí na palubě zemřelo. Rusko tvrdí, že střela byla odpálena z území kontrolovaného ukrajinskou armádou.

Nesouhlas s dosavadními výsledky mezinárodního vyšetřování katastrofy letu malajsijského boeingu vyjádřil i malajsijský premiér Mahathir Mohamad, podle kterého jde o protiruské spiknutí. "Pokud jde o nás, chceme důkazy. Zatím žádné nejsou, jsou jen povídačky," prohlásil předseda vlády. Popřel, že by důvodem jeho odmítavého stanoviska byl zájem nepoškodit obchodní vztahy Malajsie s Ruskem.

Ruský list Vedomosti ve čtvrtečním redakčním komentáři zdůraznil, že mezinárodní vyšetřování - přinejmenším prozatím - nevedlo k obvinění Ruska, ani ruských představitelů, ale pouze čtyř separatistů.

Vyšetřovatelé z podílu na sestřelení letadla obvinili ruské občany Igora Girkina, Sergeje Dubinského a Olega Pulatova, působící v létě 2014 ve službách východoukrajinských separatistů, a Ukrajince Leonida Charčenka.

Soud má začít příští rok v březnu v Nizozemsku, vzhledem k mizivým šancím na úspěch nizozemská prokuratura ani o vydání čtveřice nepožádala.

Související