Spojené státy se chystaly v noci na pátek zasáhnout několik cílů v Íránu v odplatě za sestřelení amerického dronu íránskými revolučními gardami. Vojenské údery schválil americký prezident Donald Trump, ale nakonec je sám na poslední chvíli odvolal, vyplývá z pátečních informací deníku The New York Times (NYT). Podle íránských vládních zdrojů Trump prostřednictvím Ománu na hrozící útok Íránce předem upozornil.

Trump napsal na Twitteru, že útok proti Íránu by byl nepřiměřený. Dodal, že útok odvolal deset minut před zahájením. "Byli jsme připraveni k odvetě ve třech různých směrech, když jsem se dotázal, kolik lidí zemře," napsal Trump. "Bude to 150 lidí, zněla odpověď generála. Deset minut před úderem jsem to zastavil, protože by to bylo neúměrné oproti sestřelení nepilotovaného dronu," uvedl prezident.

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk za 130 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun). Americká armáda tvrdí, že se incident odehrál v mezinárodním vzdušném prostoru.

Íránci stroj sestřelily, když sbíral data nad jejich územím. Teherán chce záležitost řešit na půdě OSN. Revoluční gardy také oznámily, že se rozhodly nezasáhnout americký letoun s 35 lidmi na palubě, který doprovázel nad Perským zálivem sestřelený dron. Írán měl prý na sestřelení letounu plné právo, ale rozhodl se zasáhnout dron, který neměl nikoho živého na palubě.

Související

Trump původně schválil údery na několik cílů, jako jsou radar a raketové baterie, uvedl americký list s odvoláním na informované zdroje z americké administrativy.

USA se chystaly udeřit před pátečním rozbřeskem. Letouny už byly ve vzduchu a lodě na svých pozicích, ale ve chvíli, kdy přišel příkaz k zastavení akce, ještě nebyly žádné střely odpáleny, cituje NYT svůj zdroj.

Podle agentury Reuters není jasné, zda zrušení úderů pramení z toho, že si je Trump rozmyslel, nebo z obav administrativy ohledně logistiky nebo strategie.

Pokud jde o Írán, Trump nehodlá spěchat. "Naše armáda prošla obnovou, je nová a připravená vyrazit. Je zdaleka nejlepší na světě. Sankce fungují a v noci na dnešek přibyly další. Írán nebude moci NIKDY vlastnit jaderné zbraně, proti USA ani proti ostatnímu světu," konstatoval prezident.

 

Trump ve vzkazu na Twitteru obvinil svého předchůdce Baracka Obamu, že s Íránem dojednal "zoufalou a strašlivou" smlouvu. "Uvolnil jim cestu k jaderným zbraním, a to brzy. Místo aby poděkoval, Írán křičel Smrt Americe," napsal šéf Bílého domu.

Agentura Reuters v pátek citovala íránský vládní zdroj, podle něhož Trump prostřednictvím Ománu předem Írán varoval před hrozícím útokem. "Trump ve svém vzkazu uvedl, že je proti válce proti Íránu a že chce s Teheránem jednat o různých tématech... dal na odpověď určitý čas, ale Írán v rychlé odpovědi sdělil, že o této věci musí rozhodnout vůdce ajatolláh Alí Chameneí," citoval Reuters jeden svůj íránský zdroj. Další agentuře sdělil, že Írán "dal jasně najevo, že vůdce je proti jakýmkoli rozhovorům (s USA), ale že se k němu vzkaz dostane, aby mohl rozhodnout". Chameneí prý v odpovědi ománskému zástupci sdělil, že "jakýkoli útok na Írán bude mít regionální a mezinárodní důsledky".

Velitel letectva revolučních gard Amír Alí Hádžízáde v pátek v íránské televizi řekl, že Íránci varovali americký dron několikrát, než ho sestřelili. Televize také odvysílala záběry trosek, které podle jejího tvrzení Íránci našli v íránských teritoriálních vodách.

Konflikt kolem dronu je provázen sporem o tom, kde přesně byl stroj sestřelen. Íránské ministerstvo zahraničí tvrdí, že Teherán má "nevyvratitelný důkaz", že letadlo vstoupilo do íránského vzdušného prostoru. Náměstek ministra zahraničí Abbás Araghčí v noci na pátek v telefonátu se švýcarským velvyslancem v Teheránu, jehož úřad zastupuje americké zájmy, vznesl protest proti USA. "Trosky dronu byly nalezeny v íránských teritoriálních vodách," sdělil Araghčí velvyslanci Markusovi Leitnerovi, jehož si dnes ministerstvo předvolalo, aby mu předneslo stížnost na USA.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oběma stranám radil zdrženlivost a generální tajemník OSN António Guterres zase "ocelové nervy". Americký zmocněnec pro Írán Brian Hook v Rijádu prohlásil, že je důležité udělat vše ke zmírnění napětí.

"Naše diplomacie Íránu nezavdává právo na to, aby reagoval vojenskou silou. Írán se musí střetnout s naší diplomacií, ne s armádou," řekl. Spojené státy podle Hooka musejí v regionu obnovit odstrašující sílu. Americké sankce proti Íránu prý jsou účinné a připravily íránský režim o miliardy dolarů, které byl gardy využily k útočení.

Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové řekla, že Německo vítá Trumpovo rozhodnutí útok zastavit, což je znakem toho, že Trump si vojenskou konfrontaci nepřeje. Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové upozornil, že britská vláda trvale vyzývá ke zmírnění napětí.

Federální úřad pro leteckou dopravu v USA (FAA) vydal v reakci na napětí mezi USA a Íránem zákaz přeletů civilních letadel nad Hormuzským průlivem a Ománským zálivem. Kromě amerických leteckých společností omezují lety nad Íránem i další aerolinky. 

Český Úřad pro civilní letectví situaci kolem pozastavení letů na Blízkém východě sleduje a vyčkává na další postup, který případně chystá Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Mluvčí tuzemského leteckého úřadu Vítězslav Hezký upozornil, že evropští dopravci mohou také sami přijmout určitá opatření směřující k omezení jejich provozu.

Americká společnost United Airlines zrušila lety z Newarku do indické Bombaje, jejichž trasa vede íránským vzdušným prostorem.

Mluvčí skupiny Air France-KLM sdělil, že letadla se budou vyhýbat trasám nad částí Íránu a že jde o preventivní opatření. Totéž oznámila i nizozemská stanice NOS, podle níž se společnost KLM rozhodla změnit trasy v závislosti na rozhodnutí FAA. Air France nad danou oblastí nelétá. Firma uvedla, že je v kontaktu s francouzskými a evropskými úřady pro civilní letectví a že sleduje rizika.

Německá Lufthansa oznámila, že její letadla přestala létat nad částí íránského území. Její mluvčí řekl, že letadla Lufthansy nepoužívají trasu nad Hormuzským průlivem od 20. června, ale že Lufthansa stále zajišťuje spojení s Teheránem.

Australská společnost Qantas sdělila, že její stroje zajišťující spojení na Blízkém východě se budou vyhýbat přeletům Hormuzského průlivu a Ománského zálivu. Znamená to úpravu trasy linek mezi Austrálií a Londýnem.

Společnost British Airways se rozhodla řídit doporučením FAA a bude se íránskému prostoru vyhýbat. Spoje budou zajištěny náhradními trasami.

Také aerolinky Emirates Airlines se rozhodly přesměrovat lety, aby se vyhnuly místům možnému konfliktu v Perském zálivu, oznámila mluvčí společnosti sídlící v Dubaji. "Přesměrování ovlivní časy některých odletů a příletů minimálně. Pečlivě monitorujeme současný vývoj a provedeme další operativní změny, pokud to bude zapotřebí," uvedla mluvčí.

Rovněž společnost Malaysia Airlines nebude používat trasu nad Íránem, která sloužila linkám z Kuala Lumpuru do Londýna, Džiddy a Medíny.

Mluvčí Norwegian Air řekl, že v pátek nad oblastí žádné letadlo této společnosti nemá podle letového řádu přelétávat a že v případě potřeby budou lety odkloněny. Ani švédská SAS trasu nad Perským zálivem nepoužívá, avšak situaci sleduje. Singapore Airline podle svého mluvčího pro své lety zvolila o trochu delší trasu, aby se oblasti vyhnula. Etihad Airways ze Spojených arabských emirátů má připraven záložní plán a o jeho použití rozhodne podle prostudování doporučení FAA.

Americký úřad FAA ve svém rozhodnutí uvádí, že ve chvíli sestřelení amerického dronu, který může létat ve výšce až 18 kilometrů, bylo nejbližší civilní letadlo ve vzdálenosti zhruba 80 kilometrů. "Ve chvíli sestřelení bylo v té oblasti mnoho civilních letadel," uvádí FAA. Úřad je znepokojen napětím a vojenskou aktivitou v blízkosti civilních linek a také ochotou Íránu použít střely dlouhého doletu v mezinárodním vzdušném prostoru bez varování, stojí dále ve zprávě úřadu.

Agentury připomínají sestřelení letu společnosti Malaysia Airlines před pěti lety nad Ukrajinou, kdy na palubě letadla zemřelo 298 lidí.

Rozhodnutí FAA se netýká leteckých společností mimo USA, avšak podle CNN budou situaci sledovat i jiné státy. Mluvčí společnosti United oznámil, že lidé, kteří měli letenky z Bombaje do Newarku, si budou moci zamluvit náhradní lety.

Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodě mrazu od minulého roku, kdy Trump oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Následně Washington uvalil na islámskou republiku nové sankce. Teherán v reakci sdělil, že v červenci přestane ustanovení dohody dodržovat, a v posledních dnech zintenzivnil produkci nízkoobohaceného uranu. Obohacování uranu je nezbytným mezikrokem na cestě k výrobě jaderné zbraně.

Související