Když Jürgen Habermas poprvé vzbudil pozornost, v Moskvě vládl Stalin a současná německá kancléřka ještě nebyla na světě. Tehdy čtyřiadvacetiletý student Habermas se v červenci 1953 na stránkách kulturní rubriky deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung pustil do titána německé filozofie. Martinu Heideggerovi vyčetl, že reedici svých přednášek z poloviny třicátých let, z nichž lze vycítit okouzlení nacistickým hnutím, vydal bez předmluvy, která by reflektovala hrůzné nacistické zločiny.

Touto polemikou začala kariéra muže, kterého teď v červnu 2019 při oslavě jeho devadesátých narozenin německé noviny popisovaly jako "nejproslulejšího žijícího filozofa". Habermasovy nejznámější knihy nesou názvy jako Strukturální proměna veřejnosti (1962), Teorie komunikativního jednání (1981) nebo Fakticita a platnost (1992) a obsahují hutná souvětí, jimiž si získal uznání ve svém oboru. Jeho vliv ale dalece přesáhl hranice akademické půdy a uvedená polemika s Heideggerem ukazuje, jak se mu to povedlo.

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.