Smíšené reakce na výběr obsazení vrcholných pozic evropských institucí summitem EU znějí z europoslaneckých frakcí. Zatímco nejsilnější lidovci (EPP) jsou podle svého mluvčího ochotni navržené kandidáty podpořit, druhá nejpočetnější skupina – socialisté (S&D) – dává najevo spíše zklamání. Ve středeční volbě předsedy EP jsou lidovci podle svého lídra Manfreda Webera připraveni podpořit kandidáta, s nímž přijdou socialisté.

Unijní prezidenti a premiéři se v úterý po několika neúspěšných jednáních shodli na tom, že do čela Evropské komise nominují německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. V čele Evropské rady má stanout končící belgický premiér Charles Michel, šéfem unijní diplomacie má být španělský socialistický politik Josep Borrell a Evropskou centrální banku má vést Francouzka Christine Lagardeová.

Němka i Španěl potřebují souhlas většiny poslanců EP. Mluvčí EPP Pedro López de Pablo oznámil, že lidovci "podpoří dohodu" ze summitu, bude však pro ně důležité obsazení pozice předsedy parlamentu, které unijní lídři nenavrhli.

"Není na Evropské radě, aby nám říkala, koho volit," uvedl lidovecký mluvčí k pozici šéfa EP, na niž jednotlivé frakce chtějí navrhnout své kandidáty s ohledem na výsledek summitu.

Předsedkyně socialistické frakce Iratxe Garcíaová naproti tomu prohlásila, že návrh unijních lídrů je "velkým zklamáním". Její skupina chtěla do čela EK prosadit svého vedoucího volebního kandidáta Franse Timmermanse, což mimo jiné kvůli odporu některých zemí střední a východní Evropy včetně visegrádské skupiny neprošlo.

"Je neakceptovatelné, aby populistické vlády reprezentované v Evropské radě vyřadily nejlepšího kandidáta jen proto, že usiloval o dodržování právního státu a našich společných hodnot," uvedla v prohlášení s tím, že její frakce stále podporuje systém takzvaných spitzenkandidátů, tedy hlavních kandidátů, se kterými evropské politické skupiny šly do nedávných evropských voleb.

Negativní hlasy se ozývaly také ze skupiny evropských Zelených, jejichž členové princip vedoucích kandidátů podporují a do čela EP již v úterý nominovali svou šéfku Sku Kellerovou. "Tohle je stará Evropa ve své nejhorší podobě. Zákulisní dohoda, z níž vzešli kandidáti k potěše lídrů Německa, Francie a Španělska. To není změna slíbená evropským voličům. EP by se k tomu neměl připojit," uvedl na Twitteru nizozemský europoslanec Bas Eickhout.

Stejně jako Zelení se po oznámení návrhu summitu odebrala k jednání i liberální frakce, která se ke jménům z Bruselu zatím jednoznačně nevyjádřila. Podle její české členky Martiny Dlabajové stáli národní lídři před velmi těžkým úkolem – zajistit rovnováhu zastoupení jednotlivých regionů, politických skupin či mužů a žen, které by se mělo odrazit i při výběru předsedy EP. "Vzhledem k této složité situaci se může stát, že se středeční volba předsedy parlamentu pořádně protáhne," konstatovala Dlabajová.

Šéf unijních summitů Donald Tusk prohlásil, že v rámci regionální vyváženosti by v čele EP mohl stanout politik ze střední či východní Evropy. Na summitu se mluvilo o bulharském socialistovi Sergeji Staniševovi, jehož nominace by mohla otupit nevoli jeho frakce. Není však jisté, zda nakonec mezi kandidáty bude.

Uchazeče vybraného socialisty jsou podle Webera připraveni podpořit i lidovci. "Je zcela normální, že po dvou a půl roku úřadování lidoveckého předsedy (Antonia Tajaniho) je na socialistech, aby prezentovali svého kandidáta," řekl na tiskovém brífinku po jednání své frakce Weber. Zároveň odmítl spekulace, že by jako kompenzaci za to, že se vzdal pozice spitzenkandidáta, dostal příslib vést EP v dalším funkčním období za 2,5 roku.

EP bude svého předsedu vybírat ze jmen navržených jednotlivými frakcemi či skupinou nejméně 38 poslanců. Pokud nikdo nezíská většinu hlasů v prvním kole, mohou následovat druhé a třetí kolo. V případném čtvrtém se rozhodne mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty. O dalších vrcholných unijních funkcích včetně předsedkyně EK by měli poslanci hlasovat na příštím plenárním zasedání v polovině července.

Související