Od naší zpravodajky ze Štrasburku - V čele Evropské komise stane poprvé v historii žena. Ursula von der Leyenová získala od poslanců Evropského parlamentu během hlasování v úterý večer těsnou, ale dostatečnou podporu a od listopadu letošního roku vystřídá Lucemburčana Jeana-Clauda Junckera. 

Končící německé ministryni obrany se hodiny schůzek, dva dopisy plné slibů pro politické frakce a důkladné přípravy na projev na plenárním zasedání europarlamentu ve Štrasburku vyplatily. Hlasovali pro ni poslanci napříč frakcemi. Aby ji potvrdili ve funkci šéfky Evropské komise, potřebovala německá konzervativní politička v 747členném parlamentu získat alespoň 374 hlasů. Nakonec přesvědčila 383 poslanců, a prošla tedy s těsnou většinou devíti hlasů. Zdrželo se 22 poslanců, proti bylo 327.

"Musíme bojovat za budoucnost, než abychom bojovali vzájemně proti sobě. Mé poselství pro vás všechny je: spolupracujme konstruktivně, protože potřebujeme budovat jednotnou a silnou Evropu," prohlásila von der Leyenová po svém zvolení.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové se šéfkou Evropské komise stane přesvědčená a přesvědčivá Evropanka. "Gratuluji Ursule von der Leyenové velmi srdečně ke zvolení novou předsedkyní Evropské komise," uvedla v tiskové zprávě Merkelová, která připomněla, že von der Leyenová bude nejen první ženou v čele komise, ale také první německou zástupkyní v tomto úřadu po více než 50 letech.

Vzestup von der Leyenové

Evropanka od narození

◼ Šedesátiletá Ursula von der Leyenová se narodila v Bruselu do rodiny evropského diplomata Ernsta Albrechta. Vystudovala ekonomii na London School of Economics a medicínu v německém Hannoveru. Má šest sourozenců a sedm dětí.

Zdatná řečnice

◼ Podle médií získala nominaci do čela Evropské komise především díky širokému okruhu kontaktů z mezinárodní scény a schopnosti výborně se prezentovat na veřejnosti.

Je například členkou správní rady prestižního Světového ekonomického fóra.

Vládní veteránka

◼ Von der Leyenová je nejdéle sloužící členkou vlády německé kancléřky Angely Merkelové (CDU), byla dlouho považována za její pravou ruku a možnou nástupkyni v úřadu šéfky vlády. Než se v roce 2013 stala ministryní obrany, vedla resort práce a sociálních věcí a ještě předtím ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež. Tam nastoupila v roce 2005.

Volba byla tajná, europoslanci vhazovali papírové hlasovací lístky do připravených uren.

Ze své vlastní frakce, Evropské lidové strany, mohla von der Leyenová získat podporu maximálně 182 poslanců. Hlas jí dali také čeští zástupci v této skupině, Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil (oba TOP 09) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Ani tato politická skupina ale nebyla jednotná.

"Její vystoupení byla slabá, mám k ní řadu výhrad," řekl HN lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. I ten však nakonec von der Leyenové svůj hlas v souladu s instrukcemi od šéfa lidovecké frakce, Němce Manfreda Webera (CSU), věnoval. "Je to signál členským státům, že pro Evropský parlament je von der Leyenová velký kompromis. Její pozice není a nebude bohužel příliš silná," myslí si Zdechovský.

"Je to hodně těsný výsledek, víc, než jsem čekal. Což je podle mě hlavně cena za netransparentní přístup, který zvolila rada," říká s odkazem na způsob, jakým byla von der Leyenová na post nominována, Niedermayer. "Nemyslím si ale, že by komise proto měla automaticky slabý mandát," dodává. 

Před volbou se von der Leyenovou rozhodli podpořit také evropští liberálové, z této frakce mohla získat až 108krát "ano". Podpořila ji také většina sociálnědemokratických poslanců, které si na svou stranu získala zejména příslibem ambicióznějších opatření na ochranu klimatu a posílením evropské sociální politiky.

Analytici ještě před volbou nicméně upozorňovali, že by šéfka komise potřebovala aspoň 400 hlasů, aby její mandát byl stabilní. "Žádný z jejích slibů není úplně nereálný. Ale třeba zprovoznění evropského azylového systému nebo návrh evropského 'rámce' pro minimální mzdu (v členských státech) budou komplikované," hodnotí závazky nové šéfky komise Martin Michelot z pražského Institutu pro evropskou politiku Europeum. 

Podle Dity Charanzové, české europoslankyně za hnutí ANO (součást liberální Obnovy Evropy, RE), je von der Leyenová pro Česko dobrou volbou.

"Jméno Ursuly von der Leyenové je podle mě dobrým kompromisem, jsem ráda, že byla zvolena. Za podstatnou považuji její vizi silné Evropy jako globálního lídra a pak také ochotu naslouchat jak západu, tak i východu Evropy. Vzhledem k tomu, že je ze sousedního Německa, věřím, že bude také lépe rozumět potřebám Česka. Bezpochyby mě těší také to, že do čela Evropské komise byla poprvé v historii zvolena žena," řekla HN Charanzová.

Za výsledek širokého kompromisu označila zvolení von der Leyenové další z českých europoslankyň za ANO Martina Dlabajová. "Nemůže jít o ideální kandidátku, tak je k tomu třeba přistupovat," myslí si. 

Zelený plán pro Evropu 

Co se bude dít dál

První krok má Ursula von der Leyenová za sebou.

Poslanci Evropského parlamentu ji v úterý podpořili, a může tak začít skládat příští Evropskou komisi. Funkční období je pětileté a začít má v listopadu. Jaký je teď "jízdní řád"?

Středa, 17. července:

Ursula von der Leyenová končí v čele německého ministerstva obrany. Střídá ji překvapivě Annegret Krampová-Karrenbauerová, předsedkyně vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ministerský post možná budoucí nástupkyně Angely Merkelové v čele kabinetu dříve odmítala s tím, že se chce soustředit na vedení strany.

Červenec až září:

Von der Leyenová musí rozpracovat plán práce na příštích pět let a sestavit tým komisařů a komisařek z ostatních 27 zemí. Každá navrhne svého zástupce či zástupkyni. Jako šéfka komise může dotyčnou či dotyčného odmítnout. Jisté je, že se místopředsedy komise stanou sociální demokrat Frans Timmermans z Nizozemska a liberálka Margrethe Vestagerová z Dánska.

Španělský socialista Josep Borrell se má stát vysokým představitelem pro zahraniční politiku.

Český premiér Andrej Babiš zatím jméno nepotvrdil, podle informací týdeníku Respekt ale znovu vsadí na komisařku Věru Jourovou a bude pro ni chtít získat ekonomickou agendu.

Von der Leyenová chce mít komisi složenou ze stejného počtu žen a mužů.

Říjen:

Budoucí eurokomisařky a eurokomisaře čeká dotazování v Evropském parlamentu.

Ten pak komisi jako celek musí potvrdit. Zasedání ve Štrasburku má proběhnout mezi 21. až 24. říjnem.

Předtím se ještě 17. a 18. října uskuteční summit vedoucích představitelů zemí EU v Bruselu.

31. října:

Velká Británie by měla, podle současného stavu, odejít z EU.

Evropský parlament by opustilo 73 britských poslanců.

Vzhledem k chaotické situaci v zemi není ale vyloučeno, že se britské členství v EU znovu prodlouží.

1. listopadu:

Von der Leyenová a její tým komisařů a komisařek se má ujmout svých resortů. Funkční období začne i Francouzce Christine Lagardeové, která stane v čele Evropské centrální banky.

1. prosince:

Úřadu předsedy Evropské rady, tedy šéfa unijních summitů, se ujme Belgičan Charles Michel.

Během více než půlhodinového proslovu v Evropském parlamentu se von der Leyenová snažila nerozhodnuté poslance dostat na svou stranu. Nejspíš nejkonkrétnější návrhy přednesla v oblasti klimatické politiky.

Tu zahrnuly mezi své podmínky také dvě důležité, v podpoře pro německou političku původně nerozhodnuté politické skupiny - evropští socialisté a právě liberální Obnova Evropy. "Podle mého názoru se jí podařilo dobře balancovat mezi lidovci, socialisty, liberály a do menší míry také Zelenými," myslí si Michelot.

V prvních sto dnech v úřadu hodlá von der Leyenová navrhnout zákon, který by Evropu zavázal stát se do roku 2050 klimaticky neutrální, tedy bez čistých emisí skleníkových plynů.

Do roku 2030 pak chce emise skleníkových plynů v Evropě snížit nikoliv o 40 procent, na čemž se dohodly parlament a komise v minulém volebním období, ale o 50 až o 55 procent.

Peníze, které budou evropské státy potřebovat, aby přechod na ekologickou ekonomiku unesly, mají částečně pocházet z evropského rozpočtu. Na "klimatickou banku" chce von der Leyenová nicméně přetvořit i část Evropské investiční banky. Tento nový orgán by měl v příštích deseti letech podpořit investice v objemu až jeden trilion eur. 

Zavázala se také klást důraz na rovnost mužů a žen. Kromě prosazování kvót na genderovou rovnováhu ve vedení velkých podniků, o což se snažila i v domovském Německu, hodlá jít sama příkladem. Její komise, která se ujme funkce v listopadu, proto bude sestávat ze stejného počtu žen i mužů. 

"Mrzí mě, že nebyla konkrétnější v otázce dodržování zásad vlády práva," upozorňuje Michelot.

Von der Leyenová se opakovaně vyslovila pro zavedení mechanismu, který by na celounijní úrovni posuzoval stav právního státu ve všech členských zemích. "Tady nejsou možné kompromisy," řekla k tomu. 

Víc naslouchat parlamentu

Poslancům slíbila posílit vliv občanů a parlamentu na evropské záležitosti. Parlament je jedinou přímo volenou unijní institucí, nemůže ale navrhovat vlastní zákony. Von der Leyenová se zavázala, že pokud poslanci s nějakým návrhem evropské legislativy přijdou, ona jako šéfka komise ho skutečně předloží ke schválení.

Podle evropských smluv to ale udělat nemusí a parlament její slib nemůže ani nijak vymáhat.

Příští rok by pak měla začít dvouletá "konference o budoucnosti Evropy", ve které budou mít občané, politici i instituce možnost vyjádřit se k dalšímu směřování unijní integrace. Podobné "konzultace" o budoucnosti Evropy v závěru svého mandátu uspořádal také končící šéf komise a předchůdce von der Leyenové Jean-Claude Juncker. 

Nová předsedkyně komise hodlá také oživit systém takzvaných spitzenkandidátů, tedy procesu, podle kterého by se šéfem Evropské komise měl stát lídr nebo lídryně politické frakce, která ve volbách do europarlamentu získá nejvíc mandátů. Parlament by tak díky tomuto systému měl mít větší slovo v tom, kdo komisi povede. "Musíme ho udělat víc viditelným pro voliče," vyjádřila se na plenárním zasedání.

Von der Leyenová se systém rozhodla obnovit navzdory tomu, že její vlastní nominace byla výsledkem jeho krachu. Lídři evropských států totiž s jejím jménem v souvislosti s předsednickou pozicí přišli až poté, co selhala podpora lidoveckého politika, Němce Manfreda Webera (CSU) i nizozemského socialisty Franse Timmermanse.

Druhého jmenovaného "potopilo" na začátku července mimo jiné i Česko, společně s Polskem, Maďarskem, Itálií a Francií.

Kritici von der Leyenové jí kromě programových nedostatků vyčítali také to, že ona sama spitzenkandidátkou nebyla. Odmítli ji proto podpořit například němečtí sociální demokraté. Ti přitom v Německu vládnou v koalici s CDU, jejíž je von der Leyenová členkou a za kterou již 14 let usedá v německé vládě. 

Německá kandidátka europoslance přesvědčovala ve třech jazycích: anglicky, německy a francouzsky. Vzpomněla na svých sedm dětí i na svého otce, bývalého bruselského úředníka. Od něj prý převzala myšlenku, kterou se ve svém postoji k EU řídí, že Evropa je jako "dlouhé manželství. Láska se v něm s časem nezvětšuje, ale prohlubuje". 

Váš hlas nechci

Proti jejímu zvolení hlasovali čeští europoslanci za ODS (v Bruselu součást Evropských konzervativců a reformistů). Podle Jana Zahradila byl její nominační projev "federalistický, s obrovskými ústupky socialistům a Zeleným". 

Ve frakci evropských Zelených zasedají také čeští piráti, kteří Němku rovněž nepodpořili, i když z jiných důvodů. "Nemohu souhlasit s její vizí digitální Evropy," řekl HN europoslanec Marcel Kolaja, podle kterého jsou navíc plány von der Leyenové příliš málo konkrétní. 

Nepřesvědčila ani euroskeptiky z nově vzniklé skupiny Identita a demokracie, kam patří například česká Strana přímé demokracie nebo Alternativa pro Německo. "Ulevilo se mi, že od vás nedostanu ani jeden hlas," reagovala kandidátka na slova o odmítnutí podpory během úterního ranního projevu. 

Jmenování von der Leyenové i s jejím závazkem "posílit hlas evropských občanů" přichází v okamžiku, kdy je podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr historicky nejvyšší počet občanů Evropské unie přesvědčen o tom, že jejich hlas v evropských volbách, které se konaly letos v květnu, měl význam. S takovým tvrzením by souhlasilo 56 procent obyvatel EU.

Související