Americká vojenská loď u Hormuzského průlivu sestřelila íránský bezpilotní stroj, který se přiblížil zhruba na 900 metrů k plavidlu. Ve čtvrtek to podle agentur Reuters a AP oznámil americký prezident Donald Trump. Írán tvrdí, že o žádném sestřeleném dronu nemá informace. Uvedl to v pátek ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v sídle OSN v New Yorku. Zarífův náměstek zároveň na Twitteru uvedl, že USA zřejmě sestřelily vlastní stroj. Zprávu o ztrátě dronu popřela také íránská armáda.

Trump řekl, že íránský dron se přiblížil k výsadkové lodi USS Boxer, čímž ohrozil bezpečnost nejen plavidla, ale také posádky. Prezident uvedl, že Američané před sestřelením, které označil za obrannou akci, opakovaně vyslali k íránskému bezpilotními stroji výzvy, aby se vzdálil.

Náměstek ministra Zarífa Abbás Arákčí v pátek na Twitteru napsal, že Íránci o žádný bezpilotní letoun nepřišli. "Neztratili jsme žádný dron v Hormuzském průlivu ani nikde jinde. Obávám se, že loď USS Boxer omylem sestřelila vlastní UAS," soudí Arákčí, který použil zkratku pro bezpilotní létající systém.

Armádní mluvčí Abúlfazl Šekárčí, jehož citovala íránská agentura Tasním, řekl, že všechny íránské drony se vrátily na své základny. "Navzdory Trumpovu nepodloženému a klamnému tvrzení se všechny drony patřící Íránské islámské republice z Perského zálivu a Hormuzského průlivu vrátily v pořádku, a to včetně toho, o němž se zmínil americký prezident," řekl mluvčí. Dodal, že íránské ozbrojené síly plní svou povinnost "chránit, kontrolovat a zabezpečit Perský záliv a Hormuzský průliv", kde dohlížejí na mezinárodní provoz.

Elitní íránské revoluční gardy v pátek oznámily, že zveřejní snímky, které dokážou nesprávnost Trumpova tvrzení. "Brzy budou zveřejněny záběry americké vojenské lodě Boxer pořízené z dronu gard, které ukážou nepodloženost tvrzení o zničení íránského dronu v Hormuzském průlivu," uvedly gardy ve svém prohlášení.

Podle íránského poslance a člena parlamentního bezpečnostního výboru Hosejna Nakaví Hosejního jde Trumpovi o vyhrocení napětí v Perském zálivu. "Amerika chce takovým tvrzením vyvolat napětí a psychologickou válku v oblasti a v Íránu a zastřít vlastní neúspěchy," řekl.

Znepokojení nad situací v Perském zálivu vyjádřila na páteční tiskové konferenci v Berlíně německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že by se měly využít všechny diplomatické kontakty, aby se předešlo stupňování sporu.

K incidentu došlo v době, kdy jsou vztahy mezi Spojenými státy a Íránem velmi napjaté, mimo jiné i kvůli jadernému programu Teheránu. Íránské gardy navíc na konci června sestřelily v oblasti americký dron. Podle Teheránu se tak stalo v prostoru nad íránskými vodami, USA ale trvají na tom, že dron byl v mezinárodním vzdušném prostoru.

Američané za sestřelený dron plánovali odvetný úder, ale Trump ho odvolal, protože by při něm umírali lidé. "Deset minut před úderem jsem to zastavil, protože by to bylo neúměrné oproti sestřelení nepilotovaného dronu," uvedl tehdy prezident.

Spojenci USA se do ochrany tankerů nehrnou

USA mají potíže se sestavením mezinárodní koalice, která by zajistila ochranu ropné trasy na Blízkém východě. Jde především o Perský záliv, kde se množí bezpečnostní incidenty a útoky na tankery. Agentura Reuters v pátek napsala, že američtí spojenci váhají se závazkem poskytnout své zbraně a vojáky.

Spojené státy podle vysokého zdroje z Pentagonu zdůrazňují, že nejde o sestavení vojenské koalice, ale o zviditelnění ochranných prostředků v oblasti trasy.

"Američané chtějí sestavit 'koalici ochotných', která zasáhne při příštích útocích. Nikdo ale nemá zájem o tento konfrontační směr a nechce se podílet na americkém nátlaku na Írán," citovala agentura Reuters nejmenovaného západního diplomata.

Kathryn Wheelbargerová z Pentagonu řekla, že nejde o vojenskou konfrontaci. USA prý poskytnou lodě, které budou koordinovat operace a dohled nad trasou, zatímco ostatní budou hlídkovat a doprovázet obchodní plavidla. Teherán tvrdí, že zabezpečení lodních tras náleží Íránu a ostatním zemím v oblasti.

Francie, která má svou základnu ve Spojených arabských emirátech, nehodlá lodě eskortovat a americký plán považuje za komplikaci snahy zmírnit napětí s Íránem. Podle Británie je nemožné poskytnout doprovod každé obchodní lodi, s čímž souhlasí mnoho jiných zemí. Peking dal najevo, že účast Číny v této koalici nepřichází v úvahu. Podle Soulu Američané Jižní Koreu o účast ještě nepožádali. Zapojení Tokia by v Japonsku vyvolalo nelibost, jelikož by to znamenalo poslat vojáky do zahraničí. Japonsko se žádných bojů v cizině nezúčastnilo od druhé světové války. Indie má v Perském zálivu dvě plavidla k ochraně svých obchodních lodí. "Není to možné, průliv je už tak přecpaný," citoval Reuters svůj asijský zdroj, který hovořil o eskortách v Hormuzském průlivu.

Problémy kolem obchodní trasy vznikly kvůli současnému americko-íránskému napětí. Způsobilo ho odstoupení USA od dohody o íránském jaderném programu a obnova protiíránských sankcí, které citelně oslabují íránskou ekonomiku. Írán letos od dohody začal rovněž odstupovat, ale další její signatáři chtějí Teherán přesvědčit, aby dohodu dále plnil. USA posílily svou vojenskou přítomnost v Perském zálivu a obvinily Írán z útoků na tankery. Írán až tento týden přiznal, že zadržel jeden tanker s ropou, která byla podle něj pašovaná. Jeden íránský tanker je od začátku července zadržován u Gibraltaru, protože údajně vezl ropu do Sýrie, což je podle EU porušení protisyrských sankcí Evropské unie.