Čtrnáct států Evropské unie se "v této fázi v zásadě" dohodlo na novém mechanismu přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři. Oznámil to v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron po uzavřené schůzce ministrů vnitra a zahraničí zmíněných unijních zemí v Paříži. S iniciativou, jejíž podrobnosti nejsou známy, přišla právě Francie s Německem. Německý ministr zahraničí Heiko Maas se však předtím podle agentury DPA vyjádřil o něco méně optimisticky. Uvedl, že jednání sice výrazně pokročila, ale definitivní dohody ještě dosaženo nebylo.

"Závěrem dnešní schůzky je, že 14 členských zemí v zásadě v této fázi vyjádřilo souhlas s francouzsko-německým dokumentem," řekl Macron novinářům podle agentury Reuters. Osm z těchto zemí podle něj vyjádřilo "aktivní" souhlas, kromě Německa a Francie také Portugalsko, Lucembursko, Finsko, Chorvatsko, Litva a Irsko.

Plánovaný mechanismus by měl podle zdroje agentury AFP umožnit co nejrychlejší přerozdělení migrantů mezi unijní země výměnou za to, že Itálie a Malta uprchlíkům otevřou své přístavy. Ministři o tomto postupu jednali už minulý týden v Helsinkách a v září je čekají další rozhovory na Maltě.

"Naším cílem je dosáhnout v září na Maltě dohody 12 až 15 zemí o postupu, který by zajišťoval větší efektivitu a lidskost vůči migrantům zachráněným ve Středozemním moři," řekl AFP zdroj blízký jednání. Francie podle něj věří, že se země z "koalice dobrovolníků" brzy definitivně dohodnou na takzvaném solidárním mechanismu, který by ukončil spory kolem přerozdělování migrantů zachráněných na moři a zabránil úmorným vyjednáváním o tom, která země je přijme. "Handrkování o záchranných operacích ve Středozemním moři musí konečně skončit," řekl Maas.

Jednání se účastní také Itálie, která své přístavy migrantům uzavřela a která patří v souvislosti s migrací k nejvytíženějším zemím. Na pondělní schůzku ale podle agentur vyslala jen technickou delegaci, bez ministra vnitra Mattea Salviniho. Ten již v neděli Paříži a Berlínu vzkázal, že o migrační politice EU nemohou rozhodovat samy Francie a Německo, když v přední linii se nacházejí země, jako jsou Itálie a Malta.

Do Itálie podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo letos do půlky června z Libye přes moře 2500 migrantů a na Maltu 1150. Nejméně 343 lidí při pokusu o překonání moře zahynulo.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer před jednáním ve finské metropoli uvedl, že státy, které se dosud zdráhaly podílet se na společném evropském mechanismu řešení migrace, je třeba přesvědčit argumenty. Zdůraznil, že součástí mechanismu by neměly být žádné povinné kvóty pro jednotlivé země. Proti takovým kvótám na přerozdělování migrantů se dlouhodobě stavějí především země takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko).

Je to fiasko, uvedl Salvini

Italský ministr vnitra Matteo Salvini návrh mechanismu přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři kritizoval. Salvini uvedl, že Itálie nebude přijímat příkazy od Francie, a pondělní schůzku v Paříži označil za fiasko. Informovala o tom v úterý agentura APA s odvoláním na italská média.

"Schůzka v Paříži byla chybou ve formě i obsahu. Itálie nebude přijímat žádné další příkazy. Pokud chce prezident Macron diskutovat o migrantech, ať přijede do Říma," citovala APA Salviniho. 

Salvini už v neděli Paříži a Berlínu vzkázal, že o migrační politice EU nemohou rozhodovat Francie a Německo a ignorovat při tom požadavky nejvíce zatížených zemí, jako je Itálie a Malta. Tyto dvě země leží z evropských zemí nejblíže libyjským břehům, odkud vyplouvá velká část migrantů do Evropy.

Řím a Valletta uzavírají od loňska své přístavy lodím nevládních organizací, které vyzvedávají migranty u afrických břehů z vratkých člunů. Malta a Itálie se tak snaží donutit EU k systémovému řešení na místo zdlouhavého dohadování unijních zemí o tom, kdo převezme migranty z konkrétní lodi. V takových případech obvykle lodě humanitárních organizací krouží řadu dní ve Středozemním moři, než se země unie dohodnou.

Související