Růst ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí zpomalil shodně na 0,2 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V prvním kvartálu činil hospodářský růst v zemích eurozóny 0,4 procenta a v celé EU 0,5 procenta.

V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,1 procenta. Jeho růst tak zvolnil z 1,2 procenta v prvním kvartálu. V celé EU meziroční růst zpomalil z 1,6 procenta na 1,3 procenta.

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc potvrdil, že na letošní rok počítá se zpomalení růstu ekonomiky eurozóny na 1,3 procenta z loňských 1,9 procenta. V příštím roce by však měl růst podle MMF zrychlit na 1,6 procenta.

Míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny v červnu klesla o 0,1 bodu na 7,5 procenta a byla nejnižší od poloviny roku 2008. V celé Evropské unii pak zůstala na květnových 6,3 procenta, což je nejnižší hodnota od ledna 2000, kdy se začaly tyto údaje v nynější podobě sledovat. Ukazují to sezonně přepočtené údaje Eurostatu. Nejnižší míra nezaměstnanosti je nadále v České republice, kde činila 1,9 procenta.

Loni v červnu byla míra nezaměstnanosti v eurozóně 8,2 procenta, v celé unii pak 6,8 procenta.

V eurozóně bylo letos v červnu bez práce 12,377 milionu lidí, v celé EU pak 15,674 milionu. Ve srovnání s květnem se jejich počet v osmadvacítce snížil o 36 000 a v eurozóně o 45 000.

Dále se také snížil počet nezaměstnaných do 25 let. V celé unii bylo asi 3,17 milionu, což je o 239 000 méně než před rokem. V eurozóně počet mladých lidí bez práce klesl o 179 000 na 2,25 milionu. Míra nezaměstnanosti v této věkové skupině ale s 14,1 procenta v EU a s 15,4 procenta v eurozóně zůstává vysoká. Nejhorší je situace v Řecku (39,6 procenta/údaj za 1. čtvrtletí) a ve Španělsku (32,4 procenta), nejlepší v Německu (5,5 procenta) a pak v Nizozemsku (6,5 procenta).

Ze zemí EU vykazuje i nadále nejnižší celkovou míru nezaměstnanosti Česká republika. Podle Eurostatu v červnu činila 1,9 procenta. Za ní následuje Německo s 3,1 procenta. Nejvyšší míru nezaměstnanosti má nadále Řecko (17,6 procenta/údaj za duben) a Španělsko (14 procent).

Eurostat při výpočtu nezaměstnanosti v České republice používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle nich míra nezaměstnanosti v České republice v červnu stagnovala na 2,6 procenta. Uchazečů o práci proti květnu mírně ubylo, a to zhruba o 5000 na 195 723. Nezaměstnaných díky tomu bylo nejméně od května 1997. ČSÚ vychází z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zpomalilo na 1,1 procenta z červnové hodnoty 1,3 procenta. Inflace se tak dostala nejníže za téměř rok a půl a ještě více se vzdálila cílové úrovni Evropské centrální banky (ECB).

Středeční údaje Eurostatu zřejmě podpoří očekávání finančních trhů, že ECB v září přikročí k uvolnění měnové politiky. ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.

Centrální banka loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů korun). Nadále však hospodářský růst a inflaci v eurozóně podporuje rekordně nízkými úrokovými sazbami.

Minulý týden centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Signalizovala však, že by mohla přikročit k dalšímu snížení úroků či k novým nákupům dluhopisů. Základní úroková sazba ECB je teď na nule a depozitní sazba činí dokonce minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musí za uložení svých peněz u ECB platit.

Související