Zahraniční výbor Senátu USA ve středu podpořil návrh zákona o sankcích proti jedincům a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Sankce by nicméně vešly v platnost až tehdy, pokud by pro ně hlasoval celý Senát, Sněmovna reprezentantů a zákon podepsal také prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura Reuters. Trump minulý měsíc znovu varoval Německo před závislostí na ruských energetických dodávkách a potvrdil, že kvůli stavbě plynovodu vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře uvažuje o sankcích.

Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy ve výboru prošel v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Dokument tak podle agentury Reuters odráží obavy některých amerických zákonodárců z ruského vlivu v Evropě.

Plynovod, který má zejména podporu Německa, vyvolává opakovaně také silnou kritiku Varšavy i některých dalších východoevropských zemí. Trasa plynovodu po mořském dně totiž obchází jejich území. Ruský prezident Vladimir Putin o něm naopak prohlásil, že prospěje Evropě, ale není v zájmu těch, "kdo trvají na výjimečnosti a svévoli".

Český prezident Miloš Zeman koncem května prohlásil, že nevidí důvod, proč by se Spojené státy měly k plynovodu Nord Stream 2 vyjadřovat. Podle Zemanovy analýzy je projekt pro Česko ekonomicky výhodný.

Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Provoz plynovodu by mohl být zahájen až v příštím roce namísto doposud předpokládaného konce letošního roku. Důvodem jsou průtahy při získávání potřebných povolení od Dánska.

Související