Měnový výbor centrální banky USA podle očekávání snížil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. Je to první snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila nejhorší krizi od 30. let minulého století. Banka v prohlášení uvedla, že k rozhodnutí ji přiměly obavy o vývoj globální ekonomiky a mírná inflace v USA. Naznačila rovněž, že je připravena náklady na úvěry dále snížit, pokud to bude nutné, napsala agentura Reuters.

Šéf Fedu Jerome Powell pak na tiskové konferenci prohlásil, že snížení je pouze úpravou měnové politiky v polovině cyklu, není tak začátkem cyklu snižování úroků. Uvedl dále, že úroky by mohly ještě klesat, avšak centrální banka neplánuje spustit dlouhodobý cyklus snižování úrokových sazeb. Zatím však neřekl, kolikrát by Fed mohl náklady na úvěry ještě snížit. Další pokles podle něj bude záviset na statistických údajích a rizicích, které ohrozí výhled Fedu.

Powell poznamenal, že dlouhodobá série snižování úroků by naznačovala oslabení ekonomiky. Současný krok Fedu má pouze udržet ekonomický růst.

Od základní úrokové sazby Fedu se odvíjejí úvěrové náklady podniků i spotřebitelů. To znamená, že s poklesem sazeb vklady v bankách bývají méně úročeny, zatímco dlužníkům se zlevňují půjčky.

Fed uvedl, že bude nadále sledovat, jak příchozí informace ovlivní ekonomiku, a učiní vše pro to, aby udržel rekordně dlouhou expanzi americké ekonomiky. Dodal, že trh práce považuje nadále za silný a výdaje domácností se oživily. Výdaje firem jsou však slabé. Starosti mu dělá také inflace. Snížení sazeb by tak mělo pomoci vrátit inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli stanovenému bankou jako strop cenové stability.

Fed rovněž oznámil, že zastaví prodej dluhopisů ve svém držení od 1. srpna, tedy o dva měsíce dříve, než původně plánoval. Rozhodnutí podporuje jeho snahu o plošné uvolnění měnové politiky.

Snížení sazby předpokládala většina investorů a ekonomů, pravděpodobně ale zklame amerického prezidenta Donalda Trumpa, který očekával "velké snížení", upozornila agentura Bloomberg.

Trump Fed již dříve několikrát i přes politické zvyklosti, které velí Fedu ponechat nezávislost, kritizoval šéfa americké centrální banky Jeroma Powella.

Ačkoli si Trump přeje, aby bylo snížení větší, Fed pro to nemá podle Bloombergu příliš prostoru. V USA je nyní nízká nezaměstnanost, lidé hodně utrácejí a nižší sazba by mohla podle agentury způsobit bubliny a nebezpečné zadlužování.

Akciové trhy Fed nepotěšil. Jerome Powell na tiskové konferenci zmínil, že ekonomický růst zůstává příznivý. Redukci sazeb nazval šéf nejdůležitější globální centrální banky doslova úpravou uprostřed cyklu. "To znamená, že by snížení sazeb mělo pomoci udržet ekonomickou expanzi a odvrátit vliv globálních ekonomických rizik, zejména slabšího zahraničního obchodu. Mezi investory tak převážil názor, že aktuální redukce má spíše charakter určité prevence a nelze ji považovat za zahájení trvalejší série snižování sazeb," uvádí portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Hlavní americký akciový index S&P 500 po konferenci ztrácí necelé procento. 

Jerome Powell zvýšil od svého nástupu do funkce sazby třikrát. Naposledy se tak stalo před loňskými Vánocemi. Powellovi ale dělají starosti obchodní konflikty, které s hlavními partnery (Evropskou unií, Čínou, ale také s Kanadou a Mexikem) rozpoutal Donald Trump. Podle něj představují z hlediska hospodářských vyhlídek USA značnou nejistotu.

Pouze dva z deseti členů měnového výboru byli proti snížení úroků a chtěli je nechat na současné úrovni. Oba mají pochybnosti, zda je nutné snižovat úroky vzhledem k současné expanzi ekonomiky USA, míře nezaměstnanosti, která je blízko 50letého minima, a masivním výdajům domácností. Naopak prezident Donald Trump požadoval výraznější snížení úroků. Trump již několikrát káral Powella, že toho nedělá dost, aby pomohl jeho vládě s podporou růstu americké ekonomiky.

Fed rovněž oznámil, že zastaví prodej dluhopisů ve svém držení od 1. srpna, tedy o dva měsíce dříve, než původně plánoval. Rozhodnutí podporuje jeho snahu o plošné uvolnění měnové politiky.

Fed v prosinci 2015 téměř po deseti letech obnovil zvyšování úroků. Od té doby sazby stouply devětkrát, z toho jen za loňský rok čtyřikrát. Původně se očekávalo, že zvyšování úroků bude pokračovat, na začátku tohoto roku ale Fed cyklus zvyšování úrokových sazeb zastavil kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu v USA i v zahraničí.

Americký dolar po rozhodnutí Fedu posílil a k euru a koši měn stoupl až na nejvyšší hodnotu od května 2017. Pokles úroků sice obvykle oslabuje měnu země, která úroky snížila, trhy však uklidnilo ujištění, že současné snížení bylo jen úpravou měnové politiky a není začátkem cyklu snižování úroků. Trhy také čekají, že další centrální banky budou Fed následovat.

Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, stoupl o 0,6 procenta na 98,62 bodu. Vůči euru dolar posílil o 0,8 procenta na 1,1070 USD a k jenu o 0,2 procenta na 108,77 JPY. Euro vůči jenu kleslo o 0,6 procenta na 120,42 JPY.

Související