V následujících dekádách se zvýší počet, intenzita i trvání veder i sucha nejen ve Středomoří, uvádí se ve zprávě, kterou ve čtvrtek zveřejnil panel OSN pro změny klimatu a z níž cituje agentura DPA. Zpráva, na níž se podílela více než stovka expertů z padesáti zemí světa, doporučuje mimo jiné lépe chránit lesy. Mělo by se změnit i chování spotřebitelů, například je žádoucí snížení spotřeby masa.

Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit způsob využívání půdy i chování spotřebitelů. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílí, totiž ovlivní i produkci potravin.

Podle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radima Tolasze je planeta však schopna uživit všechny, pokud se změní hospodaření s půdou a potravinami, přestože růst populace zvyšuje nároky na spotřebu. Tolasz, který byl zástupcem České republiky na jednání IPCC o změně klimatu v Ženevě, novinářům řekl, že důležité je, jak se hospodaření s půdou a lesy změní.

Pro Tolasze bylo při skládání zprávy z jednotlivých příspěvků překvapující, že na Zemi žije stále 820 milionů podvyživených lidí, na druhou stranu miliardy lidí trpí nadváhu. Další problém přináší nespotřebovaná potrava. "Planeta je schopna uživit lidi s přehledem, ale musíme to dělat trochu jinak," uvedl Tolasz s tím, že jednotlivá doporučení pro Českou republiku musejí přinést experti. Ke změně podle Tolasze vybízí také fakt, že zemědělství na světě spotřebovává 70 procent dostupných vodních zdrojů.

Související

Asi čtvrtinu škodlivých skleníkových plynů podle zprávy produkuje zemědělství, lesnictví a další využívání půdy. Vědci ve zprávě zdůrazňují důležitost přechodu na udržitelný způsob hospodaření s půdou, který nebude produkovat takové množství skleníkových plynů. Podle nich je nutné také podporovat zadržování vody v krajině i obnovovat rašeliniště.

Desertifikace, tedy postupná přeměna úrodné půdy na poušť, podle zprávy postupuje v oblastech, kde žije asi 500 milionů lidí. Tyto oblasti jsou náchylnější ke klimatickým změnám a k extrémům počasí, jako jsou sucha, vlny veder či písečné bouře.

Snížení spotřeby masa má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu.

Současný potravinový systém je navíc podle Klimatické koalice, platformy českých nestátních neziskových organizací, velmi zranitelný. Přes 60 procent veškeré sklizně tvoří čtyři plodiny - kukuřice, rýže, pšenice a sója - a produkce potravin je zcela závislá na tom, co se s nimi stane. Například v subsaharské Africe klesne vlivem změny klimatu produkce kukuřice až o 40 procent do poloviny století a úroda pšenice může být o více než třetinu nižší, upozornila platforma.

Podle Vojtěcha Koteckého z organizace Glopolis ve čtvrtek zveřejněná zpráva rozebírá roli půdy a přírody v ekonomice, jejíž rozměr si úřady zatím neuvědomují. Novinářům řekl, že zpráva poukazuje také na roli půdy v globálním problému, který oteplování planety znamená.

Ukazuje podle něj, že vedle ukončování spotřeby uhlí by ke snížení skleníkových plynů výrazně pomohlo například zvyšování humusu v půdě či zamezení plýtvání s potravinami, kterých se na cestě ke spotřebiteli nyní ztrácí až třetina.

Zprávou panelu OSN se mají zabývat další zasedání o ochraně životního prostředí, mimo jiné konference OSN o boji s rozšiřováním pouští v září v Indii a konference OSN o změně klimatu v Santiagu de Chile v prosinci.

IPCC je mezivládní organizace OSN, která byla založena v roce 1988 s cílem objektivně a na základě vědeckých poznatků hodnotit klimatické změny a hledat možnosti, jak zmírnit jejich účinky na lidstvo či jak se těmto účinkům přizpůsobit.

IPCC sídlí v Ženevě a v roce 2007 dostala spolu s bývalým americkým viceprezidentem Al Gorem Nobelovu cenu za mír.

 

Související