Donald Trump ani ve státnické funkci nezapomíná na svůj developerský byznys a podle světových médií se nově zajímá o arktické Grónsko. Prezident dle informací deníku Wall Street Journal zaúkoloval své poradce, aby prověřili možnost koupě největšího ostrova na světě, který ze zeměpisného hlediska patří k Severní Americe, ale kulturně a ekonomicky spadá pod vliv evropského kontinentu. 

Grónsko je autonomní součástí Dánského království a na pevninském státě je zcela závislé. Více než 60 procent rozpočtu pochází ze státní pokladny monarchie, a právě údajné problémy Dánska s financováním zámořského teritoria měly být prezidentovou motivací ke zkoumání příležitostí, které by ostrov mohl Spojeným státům nabídnout.

Ostrov je pro Spojené státy strategicky velmi významný. Americká armáda zde má od roku 1951 svou nejsevernější vojenskou základnu. Thule Air Base, jejíž součástí je mimo jiné radar a systém včasného varování před balistickými raketami, leží jen 1207 kilometrů od polárního kruhu a v minulosti sloužila jako klíčová základna strategie jaderných odvetných opatření v obraně proti SSSR.

Podle serveru MarketWatch bude Grónsko s postupujícím táním ledovců nabývat významu i v oblasti námořní dopravy, jelikož se v důsledku klimatických změn můžou utvořit nové námořní trasy. Ostrov má také obrovské přírodní zdroje, a to včetně zásob uranu a ropy.

Nejmenovaný republikánský kongresový poradce agentuře AP sdělil, že Trump o plánu koupit Grónsko hovořil několikrát i se zákonodárci, ti ho však nebrali příliš vážně. 

Trumpovy představy vyvolaly v Grónsku i Dánsku negativní reakce. "Jsme otevřeni obchodu, ale na prodej nejsme," řekla agentuře Reuters grónská ministryně zahraničí Ane Lone Baggerová. Mluvčí dánské opoziční Lidové strany Søren Espersen kodaňskému rozhlasu řekl, že "pokud Trump takové plány skutečně spřádá, pak je to definitivní povtrzení, že se zbláznil". Bývalý dánský premiér Lars Lökke Rasmussen na twitteru označil Trumpův záměr za opožděný aprílový žert.

Reakce se objevila i na oficiálním webu grónské vlády: "Máme s USA dobrou spolupráci a považujeme (Trumpovu nabídku) za projev velkého zájmu o investice v naší zemi a o využití možností, jež nabízí. Na prodej ale Grónsko pochopitelně není."

Ačkoliv se nápad prezidenta na koupi přes dva miliony kilometrů čtverečních velkého území zdá být spíše humorný a nerealizovatelný, Trump není prvním, kterého myšlenka kontroly nad ostrovem napadla. Už v roce 1946 nabídl prezident Harry Truman Dánsku za odkup ostrova 100 milionů dolarů ve zlatě a v roce 1867 projevil zájem i tehdejší americký ministr zahraničí William Seward. Jedním z motivů Donalda Trumpa může být podle WSJ lákavá možnost zapsat se do dějin.

Spojené státy mají s nákupem cizích území své zkušenosti, i když poměrně dávné. Například v roce 1867 od Ruska koupily Aljašku za 7,2 milionu dolarů, což je v dnešních cenách zhruba 125 milionů (necelé tři miliardy korun). 

Související
Související