V Hongkongu se v neděli navzdory dešti sešly statisíce protivládních demonstrantů, jejichž akce se podle dostupných informací tentokrát obešla bez střetů s policií. Organizátoři uvádějí, že se poklidného protestu celkem zúčastnilo dokonce 1,7 milionu lidí, kteří žádají svobodné volby a konec policejních násilností. Policie naopak tvrdí, že ve špičce protestu bylo účastníků něco přes 100 tisíc. Pořadatelé dali najevo, že chtějí v demonstracích pokračovat.

Victoria Park, kde protestní pochod začal, se přes hustý déšť dopoledne zcela zaplnil a dav se postupně rozrostl i do přilehlých ulic. Odhady počtu účastníků protestu se rozcházejí. Některá média sice uvedla desítky tisíc, většina ale informuje o statisících.

Organizátoři jsou přesvědčení, že přišlo přes půldruhého milionu lidí. Podle jednoho z nich Jimmyho Shana ale tento údaj nezahrnuje ty, kteří se kvůli dopravním omezením nemohli dostat do Victoria Parku. Celková účast by tak mohla být vyšší než při hromadném pochodu v červnu, kdy organizátoři odhadli počet účastníků na dva miliony.

Policie, která obvykle uvádí podstatně menší čísla než organizátoři, podle agentury Reuters uvedla, že ve Victoria Parku bylo maximálně 128 tisíc lidí.

Organizátoři se rozhodli nedělní masovou akci uspořádat jako naprosto poklidnou. Jejich cílem bylo dokázat, že prodemokratické hnutí je nadále lidové a populární i přes násilnosti a hrozby intervence ze strany Pekingu. Přední aktivista Joshua Wong upozornil, že vyslání armády vládou v Pekingu k potlačení protestů v Hongkongu situaci nevyřeší.

Protesty by měly nadále pokračovat. Organizátoři podle Reuters uvedli, že již zažádali o povolení pochodu k čínskému styčnému úřadu v sobotu 31. srpna.

Protesty bývalou britskou kolonií, která se roku 1997 vrátila pod správu Číny, zmítají už 11 týdnů. Odstartoval je nesouhlas se zákonem o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, časem ale přerostly v požadavek na větší demokratičnost politického systému a odchod propekingské správkyně poloautomního města Carrie Lamové.

"Obyvatele Hongkongu už protesty unavují, je to skutečně to poslední, co si přejí. Je hrozné vedro a prší. Přijít sem se upřímně rovná podstoupení mučení," řekl agentuře Reuters 24letý student Jonathan. "Musíme tu ale být, protože nemáme na výběr. Musíme pokračovat, dokud nám vláda neprokáže patřičný respekt," dodává.

"Když jsme byli mladí, nepřemýšleli jsme o tom. Ale teď se mě můj syn ptá, co s ním bude po roce 2047," říká učitelka dějepisu. Naráží přitom na společnou deklaraci Číny a Británie z roku 1984, která zakotvuje princip "jedné země, dvou systémů" a jejímž cílem je do roku 2047 uchovat kapitalistické zřízení Hongkongu a jeho způsob života. "Přijdu znovu a znovu. Netušíme, jak to dopadne. Ale budeme pořád bojovat," uzavírá.

V sobotu se na provládní manifestaci sešlo podle organizátorů 476 tisíc lidí. Policie jejich počet nicméně odhadla na 108 tisíc. Zároveň se konaly i dva protivládní protesty.

V hongkongských obchodech začínají být plynové masky, stavební přilby, speciální brýle a další vybavení, kterým se chrání protivládní demonstranti při střetech s policií, nedostatkovým zbožím, napsala v neděli agentura AFP. Agentura Bloomberg si zase všimla, že pokud si lidé z Hongkongu chtějí vybavení, třeba i deštník nebo ručník, koupit v internetových obchodech z pevninské Číny, neuspějí.

Protivládní protesty v Hongkongu patří k nejpalčivějším problémům, s nimiž se musí čínský prezident Si Ťin-pching potýkat od nástupu k moci v roce 2012. Neklidu v bývalé britské kolonii komunistická strana čelí v atmosféře příprav oslav 70 let od vzniku Čínské lidové republiky, které se budou konat 1. října.

Tón Pekingu se zostřuje a čínská vláda z podněcování protestů viní cizí země, včetně Spojených států. Proti demonstrantům brojí oficiální čínský tisk. V nedalekém městě Šen-čen probíhá cvičení čínské polovojenské policie, což agentura Reuters vykládá jako varování, že intervenci nelze vyloučit.

Související