Šance, že se Británii nakonec podaří Evropskou unii opustit na základě dohody, se zvýšila. Řekl to v neděli britský premiér Boris Johnson, který se v jihofrancouzském letovisku Biarritz účastní summitu skupiny vyspělých ekonomik G7. V posledních dnech, kdy mimo jiné navštívil německou kancléřku a francouzského prezidenta, Johnson prý zaznamenal změnu nálady v EU.

Nový britský premiér hodlá Spojené království z Evropské unie vyvést na konci října a varoval, že tak hodlá učinit, ať už se mu s Bruselem podaří uzavřít dohodu či nikoli. Tento týden jednal v Berlíně s Angelou Merkelovou a v Paříži s Emmanuelem Macronem, v neděli na okraj summitu G7 v Biarritzu hovořil i s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Johnson od svých unijních partnerů žádá, aby z dohody vyjednané jeho předchůdkyní Theresou Mayovou zmizela takzvaní irská pojistka, která má zabránit vzniku přísných kontrol na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království.

V neděli v Biarritzu Johnson řekl, že záleží nyní na Evropské unii, zda bude brexit bez dohody či s dohodou. Jednání o případné dohodě budou podle něj ale "riskantní". "Důležité je, abychom se připravili na to, že odejdeme bez dohody," dodal premiér.

Johnson zvažuje zablokování parlamentu

Johnson se nedávno dotázal generálního prokurátora Geoffreyho Coxe, zda by bylo možné před říjnovým termínem brexitu na pět týdnů zablokovat jednání Dolní sněmovny, aby nemohla zabránit odchodu z EU bez dohody. S odkazem na uniklý vládní e-mail o tom informoval nedělník The Observer. Podle e-mailu by takový krok byl legální, pokud by v mezidobí nerozhodly britské soudy jinak. Opozici i konzervativní zastánce setrvání v EU zpráva pobouřila.

Johnson zvažuje ukončení stávající schůze parlamentu, která trvá už více než dva roky, ke 3. září, kdy se má dolní komora sejít po parlamentních prázdninách. Novou schůzi by potom svolal až v předvečer závěrečného summitu EU před brexitem, který je plánovaný na 17. až 18. října. Sněmovna by se tak znovu sešla příliš pozdě na to, aby mohla brexitu bez dohody zabránit.

Přerušení schůze parlamentu je v Británii za normálních okolností rutinní událostí, k níž dochází zhruba jednou za rok. Tímto úkonem končí jedno legislativní období, načež královna o několik dní později zahájí další. O načasování těchto úkonů v praxi rozhoduje vláda, ačkoli formálně vyžadují "příkaz" panovníka.

Johnson tuto možnost nezavrhoval již v době, kdy se ucházel o post vůdce konzervativců. S nápadem jako první přišel před asi dvěma měsíci bývalý ministr pro brexit Dominic Raab, jehož si Johnson vzal do vlády jako ministra zahraničí. Raab se domníval, že vyloučení možnosti obejít parlament by oslabovalo vyjednávací pozici vůči evropským lídrům.

Zástupce opozičních labouristů i konzervativní zastánce setrvání v EU uniklý e-mail podle The Observer rozzlobil. "Jakýkoliv plán suspendovat parlament je v této chvíli nehorázný. Poslanci musí využít nejbližší příležitosti tento plán překazit a zabránit brexitu bez dohody," uvedl stínový ministr pro brexit Keir Starmer.

"Tato zpráva, pokud je pravdivá, ukazuje, jak Boris Johnson pohrdá Dolní sněmovnou. Je asi možné tímto způsobem obejít jasný úmysl Dolní sněmovny, ale je to ukázkou toho, že nejedná v dobré víře. Vyloučit parlament z řešení národní krize, která ohrožuje budoucnost naší země, je naprosto chybné," prohlásil významný konzervativní zastánce setrvání v EU a bývalý generální prokurátor Dominic Grieve.

Aktivistka a filantropka Gina Millerová už dříve uvedla, že v případě pokusů o zablokování parlamentu při prosazování odchodu z EU okamžitě zažaluje vládu. Millerová už dříve u soudu uspěla s požadavkem, aby vláda musela mít k zahájení jednání o odchodu země z EU souhlas parlamentu.

Johnson opakovaně prohlašuje, že naplní vůli voličů z referenda z roku 2016 a Británii z EU vyvede k 31. říjnu, ať už s dohodou, nebo bez ní. Spor ohledně dohody mezi oběma stranami se týká především takzvané irské pojistky. Toto opatření obsažené v dohodě, kterou vyjednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová, má po brexitu zabránit kontrolám na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Tento týden se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, které se snažil přesvědčit, aby souhlasili s vypuštěním pojistky z dohody.

V neděli má Johnson na summitu zemí G7 v Biarritzu jednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, jehož ministerský předseda v sobotu vyzval, aby při hledání dohody s evropskou sedmadvacítkou pomohl. Podle listu MailOnline se Johnson chystá Tuskovi mimo jiné sdělit, že pokud nebude Evropská unie souhlasit se změnami dohody o odchodu Británie, Londýn v rámci vyrovnání s EU nezaplatí stanovených 39 miliard liber (1,1 bilionu korun), ale pouze devět miliard liber.

Trump přislíbil Johnsonovi po brexitu velkou obchodní dohodu

Británie bude mít po odchodu z Evropské unie se Spojenými státy velkou obchodní dohodu, kterou bude možné uzavřít rychle. Před schůzkou s britským premiérem Borisem Johnsonem na okraj summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 v jihofrancouzském Biarritzu to v neděli řekl americký prezident Donald Trump. Johnsona považuje šéf Bílého domu za toho pravého muže, který Británii zajistí úspěšný odchod z EU.

Nedělní snídaně je prvním dvoustranným jednáním amerického prezidenta s novým britským premiérem. Trump nicméně Johnsonovi v minulosti už několikrát vyjádřil značné sympatie a podpořil i jeho postoj k brexitu. Na dotaz novinářů, jakou by dal předsedovi britské vlády k jednáním o brexitu radu, prezident v neděli odpověděl, že Johnson "žádné rady nepotřebuje, je tím pravým mužem pro tuto práci".

Americký prezident je přesvědčený, že Británie a Spojené státy po brexitu budou mít "opravdu velkou" obchodní dohodu. Její uzavření by podle něj mohlo být rychlé.

Johnson sice očekává, že obchodní jednání s Washingtonem budou těžká, americký trh podle něj ale britským firmám nabídne obrovské příležitosti. Před jednáním se šéfem Bílého domu se britský premiér v neděli vyslovil také proti obchodním válkám a různým bariérám. Spojené království podle Johnsona totiž už více než 200 let z volného světového obchodu těží.

Související