Čeští velvyslanci v zahraničí by měli každodenně komunikovat v cizině s tamními médii a pracovat při tom na pozitivním vnímání České republiky. Na úvod každoroční porady českých velvyslanců v Praze to v pondělí uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerský předseda se ve více než půlhodinovém projevu dotkl mimo jiné otázek Evropské unie včetně jejího rozpočtu, ochrany klimatu, odchodu Velké Británie z Evropské unie či prázdninového sporu o výměnu českého ministra kultury.

Premiér vybídl přítomné velvyslance, aby v cizině vyzdvihovali úspěšnost Česka. Země podle něj má obrovskou perspektivu a vrací se ke své pozici z doby první republiky. "Jsem přesvědčen, že musíte být hrdí a pyšní na Českou republiku," řekl velvyslancům. Česko podle něj roste a bohatne. "Je důležité, abychom o tom mluvili, média mají za úkol vysílat negativní zprávy, my přece dobře víme, že to funguje dobře," dodal.

Výkaz komunikace se zahraničními médii by měl podle Babišových představ být součástí informací o činnosti velvyslanců. Kritizoval v té souvislosti novinový titulek o konci parlamentní diplomacie v Česku, který se týkal sporu o odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a jmenování jeho nástupce. "Ani sekundu nikdo neporušil ústavu. Je třeba si ji přečíst," uvedl. Spor mezi prezidentem Milošem Zemanem a ČSSD byl podle něj nedorozuměním v komunikaci a nešťastným příběhem.

"Vás musí štvát, když něco čtete a sami víte, že to není pravda," uvedl Babiš. Velvyslancům řekl, že jejich role je důležitá. "Samozřejmě máme plno problémů, které řešíme, ale buďme hrdí na to, co jsme všichni společně dokázali. Všichni občané této země to dokázali, díky nim jsme na tom tak, jak jsme. Jsme na tom dobře a budeme na tom ještě líp," konstatoval.

Za úspěšné označil nedávné vyjednávání o obsazení vrcholných postů v EU. "Neproběhlo to jako v minulosti, kdy se velké státy domluvily a ostatní to odkývali," uvedl. Za silný blok v té souvislosti považuje visegrádskou čtyřku (V4). Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska podle něj bojovali za zájmy svých zemí, nikoliv stran či evropských frakcí. Za klíčové považuje vysvětlovat lidem, v čem jsou pozitiva EU.

Babiš dodal, že se zasazuje o racionální debatu v otázkách ochrany klimatu, případné větší závazky unie podle něj s sebou přinášejí otázku, jak k odpovědnosti donutit další země, jako jsou Čína, Rusko či Spojené státy. "Nemůžeme ohrozit průmysl, občany, konkurenceschopnost," varoval. Za českou prioritu považuje jadernou energii.

Za nešťastný označil Babiš odchod Velké Británie z Evropské unie. Británii považuje za prioritního partnera. "Doufejme, že tvrdý brexit nenastane," uvedl. Podle českého premiéra se teprve ukáže, nakolik vážně myslí jeho britský protějšek Boris Johnson své deklarace o odchodu z unie bez dohody.

Čeští velvyslanci se v Černínském paláci scházejí na poradě každoročně. Debata se týká zahraniční politiky, ekonomické diplomacie i bezpečnostních a konzulárních témat. Na úvod porady vystupují Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Z Evropy více peněz na silnice 

Babiš dále na poradě v Černínském paláci uvedl, že Česká republika bude chtít, aby z evropského fondu regionálního rozvoje bylo více peněz určeno na silnice. Česko také nesouhlasí s výraznými snížením peněz na rozvoj venkova.

Za velké riziko pro řádné čerpání z evropských fondů Babiš označil takzvanou tematickou koncentraci fondu regionálního rozvoje, podle které by například na podporu podnikání, výzkum, snižování energetické náročnosti či ekologii mělo být vyčleněno minimálně 75 procent prostředků tohoto fondu. "Takto striktní nastavení je pro nás nepřijatelné a musíme usilovat o snížení tohoto požadavku na 60 procent," zdůraznil premiér. Stávající návrh by podle něj znamenal pokles prostředků na investice do dopravy ze současných 115 miliard na 88 miliard korun.

Česká republika také podle Babiše nesouhlasí s výrazným snížením prostředků na rozvoj venkova. "I zde by měla být míra spolufinancování ze zdrojů Evropské unie vyšší, než navrhuje komise, Česká republika současně podporuje pouze dobrovolné zastropování přímých plateb," dodal.

Systém příjmů rozpočtu EU považuje Babiš za příliš komplikovaný. "Za nejvhodnější zdroj pro odvody členských států do rozpočtu Evropské unie považuje Česká republika dlouhodobé zdroje z hrubého národního důchodu. Je to osvědčený a spravedlivý klíč a znamenalo by to velké zjednodušení," řekl.

Babiš již na konci července při jednání s budoucí šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou dal najevo, že se Česku nelíbí pokles částky určené na kohezní fondy. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by bohatnoucí ČR měla podle Babiše dostat o 100 miliard korun méně než dosud.

Rozpočet Evropské unie na příští rok by podle názoru členských zemí měl v platbách dosahovat 153,1 miliardy eur (3,92 bilionu korun) a v závazcích 166,8 miliardy eur (4,27 bilionu korun). Členské země se na tom v červenci dohodly na úrovni velvyslanců.

Česká republika celkově od vstupu do EU v květnu 2004 do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 595 miliard korun a získala z něj 1,36 bilionu korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 765,7 miliardy korun více, než  odvedlo.

Kvůli čerpání fondů z Evropské unie čelí Babiš podezření ze střetu zájmů. Podle návrhů auditních zpráv z Bruselu má dále vliv na společnost Agrofert, kterou v minulosti vlastnil, ale převedl ji do svěřenského fondu, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Babiš to odmítá. Zároveň čelí potížím kvůli údajnému podvodu s padesátimilionovou dotací EU pro Farmu Čapí hnízdo. Policie již podala návrh na jeho obžalování. O obžalobě nyní rozhoduje státní zástupce.