Středoafrické země Kongo a Angola jsou nyní postiženy větším počtem požárů než Brazílie, ukazují data tiskové agentury Bloomberg a americké vesmírné agentury NASA. Požáry v Africe přilákaly pozornost lidí na sociálních sítích i politiků poté, co velkou mezinárodní debatu v posledních dnech vyvolaly požáry v amazonském deštném pralese, napsal server BBC.

Agentura Bloomberg minulý týden vydala žebříček zemí, které jsou nejvíce postiženy požáry. Nejhorší situace je v Angole, kde bylo za dva dny zaznamenáno 6902 požárů, a v Kongu, kde jich bylo 3395. V Brazílii, která je rozlohou téměř třikrát větší než oba africké státy dohromady, jich za stejné období hořelo 2127. Požáry zuří i v Zambii a také v Bolívii, kde je jimi nejvíc postižena oblast poblíž hranice s Brazílií.

Odborník OSN pro snižování rizik katastrof Denis McClean v úterý uvedl, že velkou část afrických požárů mají na svědomí farmáři, aby získali zemědělskou půdu.

Technika takzvaného žďáření, při které se část lesů nebo luk vypaluje, aby se získala půda pro zemědělské využití, má mnoho výhod i nevýhod. Pro místní se jedná o nejlevnější způsob, jak část země zbavit porostu, vzniklý popel navíc půdě dodává živiny. Ekologové ale varují, že žďáření přispívá k odlesňování, erozi půdy a ztrátě biodiverzity. Ohně zapalují zemědělci především z malých a chudších komunit, bude proto těžké je přesvědčit, aby tuto staletí používanou techniku přestali užívat.

Ačkoliv jsou požáry rozsáhlé, podle McCleana a NASA nic nenasvědčuje tomu, že by jich bylo výrazně víc než v předchozích letech, jako je tomu například v Brazílii.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí na Twitteru uvedl, že zvažuje poskytnutí finanční pomoci africkým státům podobnou té, jakou členové skupiny vyspělých ekonomik světa nabídli pro boj s požáry v Brazílii. Fond, jaký navrhuje Macron, by postiženým africkým zemím pomohl jen krátkodobě, uvedl McClean, podle kterého by bylo lepší investovat do dlouhodobějších řešení, jako je například osvěta nebo prevence rozšíření požárů do deštných pralesů.

Brazílie nicméně nabídku finanční pomoci od zemí skupiny G7 nejspíše odmítne. Uvedl to na sociálních sítích šéf úřadu brazilského prezidenta s tím, že Evropa má tyto peníze použít spíše na zalesňování svého kontinentu. Podle některých zdrojů nicméně brazilské ministerstvo zahraničí nařídilo velvyslancům v zemích G7 a evropských státech, aby si nebrali dovolenou a byli k dispozici pro diplomatická jednání.

"Děkujeme, ale možná by ty peníze měly být použity na zalesňování Evropy. Macron nedokázal zabránit požáru kostela, který je světovým (kulturním) dědictvím a chce poučovat naši zemi?" řekl serveru O Globo šéf úřadu prezidenta Onyx Lorenzoni s odkazem na letošní požár katedrály Notre-Dame v Paříži. Dodal, že Brazílie by mohla ostatní učit, jak chránit lesy.

"Brazílie je demokratická a svobodná země a nikdy neprováděla kolonialistické či imperialistické praktiky, což je možná cíl francouzského (prezidenta) Macrona, který mimochodem čelí doma kritice," dodal Lorezoni s odkazem na protimacronovské demonstrace, jež trvají už od loňska. Z kolonialistického smýšlení a vměšování do vnitřních záležitostí obvinil už minulý týden Francii brazilský prezident Jair Bolsonaro, který situaci s požáry i odlesňováním Amazonie dlouhodobě zlehčuje.

Související