Den po masových protivládních protestech v neděli obsadily tisíce demonstrantů okolí hongkongského mezinárodní letiště. Snaží se připoutat pozornost světové veřejnosti ke svému boji za větší míru demokracie v této bývalé britské kolonii. Provoz na letišti, které patří k nejrušnějším v Asii i ve světě, narušen nebyl, i když u některých spojů se očekává zpoždění. V obou směrech ale v Hongkongu nejezdí metro, uvedla agentura DPA.

Tisíce aktivistů se shromáždily na parkovišti vedle letiště. Policie postavila u vchodů vysoké zátarasy a dovnitř se mohli dostat jen cestující s letenkou. Ti, kteří k letišti přijížděli autobusem, museli vystupovat daleko od hlavní budovy a zbytek cesty dojít i se zavazadly pěšky.

Když asi po třech hodinách dorazily speciální ozbrojené posily, začali protestující prostory kolem letiště postupně opouštět. Několik set z nich se odebralo v rouškách a s brýlemi proti slznému plynu pěšky k nejbližší stanici metra, vzdálené asi tři kilometry.

Prodemokratičtí aktivisté obsadili letiště poprvé už před třemi týdny, tehdy protestovali pět dní v kuse. Letiště muselo kvůli nim na dva dny většinu odletů zrušit.

Během sobotních protestů tvrdě zasahovala policie

V sobotuse  navzdory policejnímu zákazu uskutečnily nové protivládní protesty, kterých se podle agentury Bloomberg zúčastnily desetitisíce lidí a které místy přerostly v násilné potyčky s policií. Pořádkové jednotky v nočních hodinách tvrdě zasáhly proti vracejícím se demonstrantům v prostorách hongkongského metra, ve vagonech použily slzný plyn i obušky. Informovala o tom agentura AP, podle níž incident téměř jistě dále zvýší napětí v tomto autonomním čínském městě.

Na videu široce sdíleném po sociálních sítích jsou vidět policisté, kteří bijí lidi obušky na stanici hongkongského metra Prince Edwarda. Snímek rovněž zachycuje zraněné cestující i policejní příslušníky, jak přímo do vagonů stříkají slzný plyn. Podle AP není zcela zřejmé, zda byli cestující skutečně demonstranti. Policie zásah zdůvodnila nutností zasáhnout proti vandalům v metru a několik lidí při něm zatkla.

"Mlátili každého ve vagonu. Začal jsem utíkat. Viděl jsem, jak policisté obušky bijí jednoho člověka do hlavy, přestože klečel v rohu," uvedl 31letý Lai pro server The Guardian. Muž údajně kolem 23:00 viděl minimálně 20 policistů čekat na nástupišti metra Prince Edward. Šest z nich poté vběhlo do vagonu metra, kde začali obušky bít cestující. 

Na sobotu plánovanou již třináctou protivládní demonstraci její organizátoři po policejním zákazu odvolali, ale tisíce demonstrantů přesto přišly do ulic. Aby zákaz obešli, shromáždili se lidé jako náboženské procesí na sportovním stadionu. Ze sportoviště ve středu města se pak vydali směrem ke kostelu metodistické církve a poté dále do vládní čtvrti.

Lidé střídavě zpívali náboženské písně a popěvky prodemokratického hnutí. Na internetu zveřejněná pozvánka na demonstraci se znázorněním křesťanského kříže a s obrázkem správkyně Hongkongu Carrie Lamové vyzývala k "modlitbě za hříšníky". Účastníci průvodu podle agentury DPA pocházeli ze všech věkových skupin. V jiných částech města do ulic vyšly údajně desítky tisíc lidí.

Odpoledne se situace vyhrotila, když malá skupina černě oděných radikálů začala házet kamení a Molotovovy koktejly na policisty, kteří hlídali komplex hongkongských vládních budov. "Mírové demonstrace nefungují," řekla agentuře AFP dvaadvacetiletá účastnice dnešního protestu, která se představila jako Stone. Bez radikálního přístupu se podle ní nedá ničeho dosáhnout.

Při potyčkách ve čtvrti známé svými bary a restauracemi nasadila policie proti demonstrantům obušky. Podle agentury Reuters bylo několik lidí zatčeno a nepotvrzené zprávy hovoří o zraněném policistovi, který se pohyboval v civilu.

Hongkongské úřady se připravily na nepovolené demonstrace - zatarasily ulice a uzavřely stanici metra poblíž sídla místní vlády. To se nachází asi pět kilometrů od trasy náboženského pochodu. Jak uvedla agentura AP, religiózní průvody sice povolení nepotřebují, shromáždění více než 30 lidí však ano.

Na sobotu připadá páté výročí rozhodnutí vládní čínské komunistické strany zabránit Hongkongu v konání plně demokratických voleb, připomněla agentura AP.

Podle čínských státních médií se poblíž hranic s Hongkongem u města Šen-čen rozmisťují nové oddíly čínské armády. Na videozáběrech pořízených občany bylo možné spatřit vojenská vozidla, která prý v sobotu ráno do tohoto příhraničního města přijela. Čínský státní list Global Times tvrdí, že rozmisťování ozbrojených složek s protesty v Hongkongu nesouvisí. Podle pozorovatelů, na něž se odvolává agentura DPA, ale mají tyto přesuny sloužit i jako varování demonstrantům v čínské zvláštní administrativní zóně.

Dva prominentní aktivisté byli zadrženi

V pátek úřady v Hongkongu zadržely dva prominentní aktivisty hájící demokratická práva - Joshuu Wonga a Agnes Chowovou. Později byla dvojice propuštěna na kauci poté, co si vyslechla obvinění z podílu na organizaci nepovoleného protestu před policejní stanicí z 21. června.

Wong se podílel na založení strany Demosisto, která uvedla, že tento dvaadvacetiletý aktivista byl dnes přinucen nastoupit do soukromého minivanu, když šel na nádraží. Poté byl převezen na policejní stanici. Dnes byla zadržena i stejně stará Chowová. Obvinění z organizace a účasti na nepovoleném protestu se týká i šéfa strany Demosisto Ivana Lama, ten je ale od 28. srpna mimo Hongkong, a tak bylo stíhání zahájeno v jeho nepřítomnosti.

Ve středu policie oznámila, že od začátku protestů v Hongkongu v červnu bylo zatčeno 900 lidí. Obyvatelé začali původně demonstrovat proti návrhu zákona o vydávání lidí podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, jehož schvalování správkyně Hongkongu Carrie Lamová po protestech pozastavila. Demonstrace ale pokračují a jejich účastníci požadují demokratické reformy a vyjadřují obavy z eroze svobod v důsledku sílící kontroly Pekingu.

Související

Ačkoliv současné protesty nemají vůdce, mnozí Wonga vnímají jako důležitou tvář prodemokratických protestů. Je to kvůli jeho významné roli v prodemokratickém hnutí a vlně protestů, jež v roce 2014 trvaly 79 dnů. Letos v červnu byl Wong po dvou měsících propuštěn z vězení, kde si odpykával trest za roli v protestech z roku 2014.

Účastníci demonstrací požadují demokratické reformy a vyjadřují obavy z eroze svobod v důsledku sílící kontroly ze strany Pekingu. Bývalá britská kolonie Hongkong se pod čínskou správu vrátila v roce 1997 a od té doby funguje podle zásady "jedna země, dva systémy". Díky tomuto modelu má Hongkong některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné, včetně možnosti demonstrovat. Peking také slíbil, že kapitalistický systém bude ve městě zachován beze změny nejméně 50 let.