Zemské volby v Sasku v neděli podle odhadů vyhráli křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, stejné hlasování v Braniborsku pak demokraté sociální (SPD). Obě strany celoněmecké vládní koalice CDU/CSU a SPD ale v obou východoněmeckých spolkových zemích výrazně oslabily, za skutečného vítěze se tak dá označit protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která jak v Sasku, tak v Braniborsku skončila druhá. V obou zemích hlasování povede ke konci současných vlád, které ztratí většinu v parlamentech.

Ve čtyřmilionovém Sasku, které leží u českých hranic, získala CDU podle odhadů 32,5 procenta hlasů a AfD 27,8 procenta. S velkým odstupem za nimi skončili Levice s 10,1 procenta, Zelení s 8,4 procenta a SPD se 7,8 procenta.

Jak pro křesťanské, tak pro sociální demokraty je to nejhorší výsledek v saských zemských volbách od znovusjednocení Německa v roce 1990, pro SPD dokonce nejhorší v jakýchkoliv zemských volbách. Své dosavadní maximum na zemské úrovni naopak hlasováním v Sasku překonala AfD, která tam téměř ztrojnásobila výsledek z roku 2014 (9,7 procenta). O něco posílili také Zelení, výrazně - téměř devět procentních bodů - naopak ztratila Levice.

Související

Podobné trendy jsou patrné i ve 2,5milionovém Braniborsku, kde podle odhadů doplněných o průběžné výsledky vyhrála SPD s 26,1 procenta hlasů před AfD s 23,7 procenta. Do zemského sněmu půjde i CDU s 15,7 procenta, výrazně oslabená Levice s 10,7 procenta, posílení Zelení s 10,6 procenta a poprvé zřejmě také konzervativní Svobodní voliči (FW) s pěti procenty.

Také ve spolkové zemi Braniborsko, která obklopuje Berlín, jak SPD, tak CDU znovu o něco níže posunuly hranici svého minima. Naopak AfD, kterou hlavně na východě Německa mnozí pozorovatelé považují za pravicově populistickou až radikální a kterou nezřídka podporuje i bývalý český prezident Václav Klaus, v Braniborsku dosáhla svého rekordu. Stejně tak i Zelení.

Řada voličů dala podle politologů svým hlasováním najevo, že nejsou zcela spokojeni s vývojem po pádu komunistické Německé demokratické republiky (NDR), za který podle nich právě CDU a SPD nesou největší zodpovědnost. Alespoň jedna z těchto stran vždy za posledních 29 let vládla na celoněmecké úrovni, Sasko po celou tuto dobu vedl premiér z řad CDU, Braniborsko zase ministerský předseda za SPD. Vedle přetrvávajících rozdílů mezi východem a západem Německa hrála v předvolební kampani velkou roli také témata migrace, ekologie, školství a sociálního zabezpečení.

V obou spolkových zemích, kde letos výrazně stoupla volební účast, se po hlasování budou měnit vládní koalice. Jak vláda CDU a SPD v Sasku, tak kabinet SPD a Levice v Braniborsku přijdou o většinu v zemském sněmu. V obou zemích by se proto stávající koalice mohly rozrůst o Zelené. Ve hře jsou ale i další varianty.

Dopady hlasování v obou spolkových zemích se dají očekávat i na celoněmecké úrovni, kde by mohly dál zvýšit tlak na už tak oslabenou koalici CDU/CSU a SPD, jejíž strany v posledních dvou letech utrpěly sérii porážek. Zejména uvnitř sociální demokracie mohou po debaklu v Sasku znovu zesílit hlasy, že nelze nadále setrvávat ve velké koalici, která spolkové republice vládne už potřetí za poslední čtyři volební období.

Rozhodovala sociální tématika a školství

Největší roli při rozhodování, komu dají v zemských volbách v Sasku a Braniborsku svůj hlas, pro voliče hrála témata sociálního zabezpečení, školství, hospodářství a ochrany klimatu. Vyplývá to z průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD. Voliči v něm také dali najevo většinovou nespokojenost s celoněmeckou vládou CDU/CSU a SPD a rozporuplné pocity týkající se kancléřky Angely Merkelové (CDU).

V Braniborsku byly pro voliče nejdůležitějšími oblastmi klima a sociální zabezpečení (obě 16 procent), následované školstvím a hospodářstvím (obě 14 procent). V Sasku hlasující kladli důraz na sociální zabezpečení (nejdůležitější pro 17 procent voličů), školství (14 procent), hospodářství (13 procent) a přistěhovalectví (12 procent).

Spokojenost s celoněmeckou vládou v Sasku, které sousedí s Českou republikou, vyjádřilo jen 40 procent dotázaných, 60 procent jich je nespokojeno. Nejčastěji to jsou voliči strany Alternativa pro Německo (93 procent) a Levice (66 procent), nejspokojenější jsou naopak příznivci CDU (75 procent) a Zelených (60 procent).

Nejoblíbenější spolkovou političkou v Sasku, kde má přitom kvůli své migrační politice řadu zarytých odpůrců, je kancléřka Merkelová. S její prací je spokojeno 51 procent dotázaných. Ještě o čtyři procentní body více obyvatel Saska má za to, že pětašedesátiletá politička je garantem toho, že se spolkové republice přes všechny krize na světě daří dobře. Zároveň si polovina voličů myslí, že by si kvůli své migrační politice Merkelová zasloužila lekci v podobě horšího volebního výsledku své strany.

Ještě vyšší je spokojenost s dlouholetou kancléřkou v Braniborsku, kde dosahuje 57 procent. Za garanta ji považuje 60 procent místních obyvatel, lekci kvůli migraci by jí dalo 44 procent dotázaných.

Související