Demonstranti v Hongkongu v neděli pochodovali k ambasádě Spojených států a vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby jejich město osvobodil.

Mnozí demonstranti mávali americkými vlajkami a nesli plakáty s nápisem "Prezidente Trumpe, osvoboďte prosím Hongkong". Protest byl zpočátku poklidný, později ale přešel v násilnosti zahrnující stavění barikád, rozbíjení oken a zapalování ohňů v nákupní čtvrti. Policie k rozehnání demonstrantů použila slzný plyn, informovala agentura Reuters.

Jeden z nejvýznamnějších prodemokratických aktivistů Joshua Wong oznámil, že ho v neděli znovu zadržela policie a obvinila z porušení podmínek kauce. Wong byl zadržen na letišti, podle listu Bild byl právě na cestě do Německa, kde se měl zúčastnit akce pořádané tímto deníkem. Koncem srpna hongkongské úřady Wonga zadržely a obvinily z podílu na organizaci nepovoleného protestu před policejní stanicí. Následně byl Wong propuštěn na kauci. Své nedělní zadržení pokládá za pouhý důsledek procedurální chyby a předpokládá, že bude v pondělí propuštěn.

Hongkong se už několik měsíců potýká s masovými protesty, jejichž účastníci požadují demokratické reformy a vyjadřují obavy ze ztráty svobod v důsledku sílící kontroly Pekingu. Tisíce demonstrantů za dohledu policie v neděli zpívaly americkou hymnu a skandovaly slogany jako "Bojujte za svobodu, stůjte na straně Hongkongu" či "Vzdorujte Pekingu, osvoboďte Hongkong".

Někteří američtí zákonodárci vyslovují podporu hongkongským demonstrantům a vyjadřují obavy z hrozby brutálního zákroku ze strany Číny. Trump nicméně podle agentury AP naznačil, že Spojené státy se budou držet stranou. Americký prezident vyjádřil přesvědčení, že obchodní válka, kterou nyní Spojené státy s Čínou vedou, přiměje Peking k obezřetnému postupu.

"Chceme, aby americká administrativa pomohla chránit v Hongkongu lidská práva," citovala agentura Reuters jednoho z demonstrantů. Americký ministr obrany Mark Esper v sobotu vyzval Čínu, aby v Hongkongu postupovala umírněně. Viceprezident Mike Pence už dříve nabádal Peking k humánnímu přístupu k demonstrantům a varoval, že použití násilí by zkomplikovalo dosažení obchodní dohody.

"Hongkong stojí v čele boje proti čínskému totalitnímu režimu," uvedl jeden z organizátorů nedělního pochodu. "Prosím, podpořte nás v našem boji," dodal.

V sobotu se hongkongské policii díky zevrubným kontrolám podařilo zabránit opakování blokády letiště, k níž minulý týden sáhli účastníci rozsáhlých protivládních protestů. Hlídky po celý den střežily široké okolí letiště a prověřovaly pasy a letenky všech osob, které na něj mířily, napsala agentura Reuters. Ačkoli demonstrace v centru města se v sobotu odehrála převážně poklidně, při drobných střetech ve čtvrti Mong Kok policisté použili slzný plyn.

Úřady se v sobotu zejména snažily zabránit chaosu z minulého víkendu, kdy demonstranti blokovali přístupové cesty k letišti. Policisté lidem v autobusech a vlacích mířících na letiště prohledávali zavazadla a kontrolovali jejich doklady. Podle reportéra agentury AP zadrželi nejméně dvě osoby poté, co u nich našli obličejové masky.

Strážci zákona se ale kvůli tomu v okolí letiště často dostávali do slovních přestřelek s lidmi, kteří chtěli vyzvednout své příbuzné, ale byli vyzváni k odchodu. "Je to naprosto směšné. Přiletí nám osmdesátiletá příbuzná. Jak se dostane domů bez naší pomoci?" uvedl jeden z těchto lidí.

V pátek policie proti demonstrantům, kteří postavili barikády před stanicí metra v hustě obydlené oblasti na poloostrově Kowloon, tvrdě zasáhla a použila slzný plyn, pepřový sprej a gumové projektily.

Protesty v Hongkongu pokračují od začátku června. Lidé začali původně demonstrovat proti návrhu zákona o vydávání podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová tento týden slíbila úplné stažení návrhu tohoto zákona, její slib však aktivisty neuspokojil.

Demonstranti v neděli vyzvali Washington, aby schválil návrh zákona, který by sankcionoval hongkongské a čínské představitele, kteří potlačují demokracii a lidská práva.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila v roce 1997 pod čínskou správu. Od té doby funguje podle zásady "jedna země, dva systémy" a díky tomuto modelu má některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné. Včetně možnosti demonstrovat.

Kritici však tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.

Související