Ruská generální prokuratura požádala soud o propuštění herce Pavla Ustinova, který byl za údajné napadení policisty při protivládní demonstraci odsouzen na tři a půl roku vězení. S odvoláním na mluvčí moskevského soudu o tom informovala agentura TASS. K propuštění Ustinova vyzývají média, on-line petice, ale i někteří prokremelští činitelé.

Mluvčí Uljana Solopovová uvedla, že soud obdržel žádost generální prokuratury o Ustinovo podmínečné propuštění. O případu bude rozhodovat v pátek.

Ustinov byl v pondělí odsouzen ke třem letům a šesti měsícům vězení za údajné zranění policisty při demonstraci 3. srpna, přičemž žalobce navrhoval šestiletý trest. Herec tvrdí, že se na manifestaci ocitl náhodou. Široce sdílené video ze zatýkání ukazuje, že Ustinov v době zatčení stál s telefonem v ruce a odpor strážcům pořádku nekladl.

Šéfredaktoři nezávislých médií – rádia Echo Moskvy, deníku Novaja Gazeta a televize Dožď – vyzvali generálního prokurátora Jurije Čajku, aby prověřil rozhodování soudu v případech odsouzených účastníků protivládních demonstrací.

Na podporu Ustinova a dalších odsouzených za údajné napadení policistů při demonstracích v minulých dnech vystoupili církevní představitelé, řada herců a televizních osobností. On-line petici žádající jeho propuštění podepsalo již bezmála 140 tisíc lidí.

Výzva k přehodnocení odsuzujícího rozsudku přišla i ze strany šéfredaktorky státem financované ruské televize RT Margarity Simoňjanové, která na Twitteru napsala: "Pokud se společnosti zdá, že se stalo nehorázné bezpráví, pak musí být okamžitě zastaveno, nebo se musí dokázat, že vše je spravedlivé. A dokázat to tak, aby tomu nebylo možné nevěřit."

O "nehorázné nespravedlnosti", kterou "nelze ignorovat", psal na sociálních sítích vysoce postavený představitel vládnoucí strany Jednotné Rusko Andrej Turčak.

Protestní akce v Moskvě vyvolalo rozhodnutí městské a po odvolání i ústřední volební komise zamítnout kandidaturu více než padesáti opozičních politiků pro komunální volby konané 8. září. Důvodem byly údajné formální nedostatky při shromažďování podpisů potřebných k registraci. Na prvních dvou nepovolených akcích 27. července a 3. srpna bylo zatčeno přes dva tisíce lidí. Účast na povolené demonstraci z 10. srpna, považované za největší zhruba za osm let, dosáhla kolem 50 tisíc lidí.