V newyorském sídle OSN se v pondělí konal summit, který svolal generální tajemník OSN António Guterres. Doufá, že světoví vůdci na vrcholné schůzce představí nové závazky a opatření zaměřená na snížení emisí, jež znečišťují životní prostředí, vedou ke globálnímu oteplování a představují hrozbu pro ekosystémy. Na konferenci promluvila i mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Česko reprezentuje premiér Andrej Babiš, s projevem ale nevystoupil.

"Přijel jsem hlavně na Valné shromáždění OSN," řekl Babiš na místě novinářům. "Globální problémy nejsou jen klima," dodal.

"Česko plní závazky klimatické konference z roku 2015, na klimatickém summitu OSN ale hovořit nebude na rozdíl od zemí, které je nedodržují," řekl Babiš. "Nám bylo řečeno, že pokud budeme mít nějaký velice ambiciózní projev, tak prostor dostaneme, pokud ne, tak ho nedostaneme," vysvětlil.

Guterres již dříve vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány transformace energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo do roku 2030 snížit emise o 45 procent a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Motto pondělní konference OSN zní "Závod, který můžeme vyhrát; závod, který musíme vyhrát".

Podle Guterrese bude jednodenní konference "o činech, nikoli o slovech". "Řekl jsem světovým vůdcům, aby nepřijížděli s líbivými projevy, ale s konkrétními závazky," uvedl šéf OSN. "Když nezměníme způsob života, riskujeme život samotný," prohlásil při zahájení summitu.

"Příroda je naštvaná. A klameme sami sebe, když si myslíme, že můžeme oklamat přírodu, protože příroda vždycky udeří zpátky," prohlásil v pondělí šéf OSN. "Všechno něco stojí a nejvíce nás stojí nedělat nic. Nejvíce nás stojí dotovat umírající průmysl fosilních paliv, stavět více a více uhelných elektráren a popírat, co je naprosto jasné, a sice že jsme v hluboké klimatické díře a abychom se dostali ven, musíme nejdřív přestat kopat," pokračoval Guterres.

"Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící," zmínil Guterres a směrem ke státníkům vzkázal, že lidé chtějí vidět "konkrétní činy". "Máme povinnost zastavit klimatickou krizi, čas se krátí, ale ještě není příliš pozdě," dodal.

"Dneska je klima velký hit a každý o tom mluví. Já tomu rozumím, ale je potřeba, jak řekl generální tajemník Guterres, aby státy, které tady dnes promluví, k tomu něco udělaly," prohlásil před zahájením summitu Babiš. "Státy, které budou vystupovat, jsou daleko za námi," řekl s tím, že důležitější je podle něj mluvit o tom, jak plníme závazky z Klimatické konference v Paříži v roce 2015.

"Jsme seriózní stát a politici, proto mluvíme v konkrétních číslech," vysvětlil Babiš. "Slíbit něco do roku 2050 určitě není problém, ale my máme závazky z roku 2015 z Paříže a tam je na tom Česko velice dobře," dodal český premiér.

"Je důležité, abychom si řekli, jak jednotlivé státy plní závazky z pařížské konference. Velice málo států má výsledky. Paradoxně zástupci těchto států budou dnes vystupovat a hovořit o dalších výzvách, které ale neplní," řekl premiér.

Zdůraznil, že Česko má jasný plán, jak oproti roku 1990 snížit do roku 2050 emise o 80 procent. "Schválili jsme to jako vláda, máme to spočteno, máme jasný plán. Je důležité, aby závazky následovaly i jiné státy, i mimoevropské," řekl.

Babiš rovněž poznamenal, že globální problém není jen o klimatu, ale že je mimo jiné potřeba zadržovat vodu v krajině či vysazovat stromy. Poznamenal, že Česko chce prozatím vysadit deset milionů stromů a výhledově až 17 miliard.

Odmítavě český premiér reagoval na možnost zřízení mezinárodního fondu na boj s klimatem, ze kterého by čerpaly chudší země, jak navrhují mimo jiné Indie nebo Čína.

"Nevidím důvod, proč bychom přispívali. My budeme potřebovat desítky, možná stovky miliard, abychom řešili klimatické změny u nás. Musíme transformovat energetiku, investovat do jádra, vysadit až 18 miliard stromků, zadržovat vodu v krajině," uvedl.

Výsadbu stromů považuje český ministr životního prostředí Richard Brabec za úžasné adaptační opatření. "Stromy jsou nejlepší klimatizační jednotky, výrobci kyslíku a jímají oxid uhličitý," řekl Brabec. K dalším českým závazkům zmínil investici do restrukturalizace energetiky přibližně 12 miliard eur do roku 2030. Uvedl také, že na snížení emisí do roku 2050 má Česko konkrétní scénář s revolučními změnami.

"To třeba znamená, že na silnicích už nebude jezdit jediné auto na benzin či naftu, možná dokonce ani na CNG, protože to je samozřejmě také emisní zdroj. Všechno bude elektrifikováno, změní se zemědělství, průmysl, některé oblasti zcela zaniknou, protože samy o sobě prostě nemohou snížit emise CO2," dodal Brabec s tím, že to znamená mimo jiné konec uhelných elektráren a dalších energetických zdrojů využívajících fosilní paliva.

Se svým projevem na klimatickém summitu vystoupila už i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. "Bez ohledu na to, jestli jsme malá nebo velká země, dělejme konkrétní kroky," vyzvala ve svém příspěvku.

"Máme dluh vůči planetě a musíme změnit náš životní styl. Úspěšné to ale bude jen tehdy, když se zvýší blahobyt všech lidí, i těch nejzranitelnějších," prohlásila Čaputová. Jak napsal slovenský Denník N, v projevu prezidentka rovněž uvedla, že ji nejvíce trápí, když někdo popírá klimatické změny. "Jsme první generací, která cítí dopad svých bezohledných činů. A můžeme být posledními, kteří s tím mohou něco udělat," dodala prezidentka.

"Je mi ctí, že jsem mohla reprezentovat naši zemi jako jednu z mála v našem regionu," řekla po skončení novinářům. "Měla jsem možnost vystoupit v první části klimatického summitu a ze zákulisních informací vím, že je to jednak díky tomu, jaké cíle jsem za Slovensko mohla prezentovat, ale prý také zaujal můj osobní příběh. Moje aktivity předtím, než jsem se stala prezidentkou," prozradila Čaputová, která před kandidaturou působila jako enviromentální právnička.

"Donalda Trumpa jsme tam zaznamenali na velmi kraťoučkou chvíli, byl tu jen pár minut na začátku summitu. Jeho postoj k tomuto tématu je všeobecně známý," odpověděla slovenská prezidentka na to, co si myslí o postoji Spojených států, jednoho z největších znečišťovatelů. 

Na klimatickém summitu mělo celkem vystoupit asi 60 světových státníků, včetně britského premiéra Borise Johnsona a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Každý z nich měl na projev tři minuty. Prostor k vystoupení u citlivého tématu, kterým je omezování fosilních paliv, nicméně nedostali zástupci zemí, jako je například Japonsko či Austrálie.

Japonský ministr životního prostředí ale odmítl informace, že Japonsko na konferenci vystoupit nemohlo. Tokio podle něj dostalo pozvánku, premiér Šinzó Abe se ale akce nemohl zúčastnit.

Jak poznamenala britská BBC, státy jako Čína a Indie v pondělí v New Yorku prostor dostaly i navzdory tomu, že patří mezi největší znečišťovatele na světě.

Vystoupila rovněž německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země má s plněním klimatických cílů problémy. Emise CO2 se zemi daří snižovat ve všech sektorech s výjimkou dopravy, kde zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. V energetice, která zůstává dlouhodobě kvůli uhelným elektrárnám největším znečišťovatelem, mezi lety 1990 a 2017 klesly o 29,6 procenta. Berlín však minulý týden schválil balíček opatření ke snížení emisí CO2, který přijde na 50 miliard eur (1,3 bilionu korun) do roku 2023.

Na summitu Merkelová oznámila, že Německo zdvojnásobí příspěvek do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím v boji s klimatickými změnami. Namísto dvou miliard eur (51,8 miliardy korun) půjde o čtyři miliardy eur (přes 103,6 miliardy korun).

Zatímco prezidenti a premiéři několika zemí hovořili zejména o tom, co mají v plánu dělat u nich doma, francouzský prezident Macron svým kolegům připomněl, že je třeba, aby boj s klimatickými změnami zahrnuli i do svých obchodních a finančních politik. Státy by podle něj neměly dovážet zboží, které zvyšuje znečištění ovzduší v jiných zemích.

Jednotlivé země pak poprosil, aby po vzoru Německa navýšily své příspěvky do takzvaného Zeleného klimatického fondu, což je největší mezinárodní fond poskytující finance pro opatření na ochranu klimatu v rozvojových státech. O zvýšení příspěvků už rozhodlo právě Německo, Francie, ale i Británie, Norsko, Dánsko či Švédsko.

Svůj videovzkaz zaslal účastníkům summitu i papež František. V souvislosti s klimatickými změnami vyzval k zodpovědnosti a odvaze čelit "jednomu z nejvážnějších a nejvíce zneklidňujících fenoménů naší doby". "I když situace není dobrá a planeta trpí, okno příležitostí je stále otevřené. Stále máme čas," upozornil papež. "Nenechme ho, ať se zavře," dodal s tím, že je třeba pracovat na zajištění lepšího života pro příští generace. "Je to jejich budoucnost, nikoli naše," doplnil.

Summitu se podle původních informací neměl účastnit americký prezident Donald Trump. Jak nicméně uvedly světové agentury, v sále se ale na několik minut objevil, poslechl si projev Merkelové, zatleskal vystoupení indického premiéra Naréndry Módího a po asi 15 minutách odešel.

Americký prezident loni v červnu oznámil rozhodnutí o odstoupení od pařížské dohody o klimatu z roku 2015, v níž se USA za vlády jeho předchůdce Baracka Obamy zavázaly, že sníží emise skleníkových plynů v zemi mezi lety 2005 a 2025 o 28 procent. Pro Američany je dohoda podle Trumpa neúnosně drahá. Zatím nicméně USA své odstoupení od dohody neukončily.

K mnohem radikálnějšímu boji s klimatickými změnami vyzvali světové vůdce mladí aktivisté, kteří se v sobotu zúčastnili prvního mládežnického summitu OSN o klimatu. "Ukázali jsme, že jsme jednotní a že my, mladí lidé, jsme nezastavitelní," uvedla na této akci 16letá Thunbergová, která začala již před více než rokem pravidelně v pátek protestovat u švédského parlamentu.

Thunbergová promluvila i na samotném summitu OSN. "Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu," řekla během své předem připravené řeči. "Jak jste mohli? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství," dodala třesoucím se hlasem. Mladí lidé ale podle ní již začínají "rozumět zradě" politiků. "Jestliže nás necháte na holičkách, nikdy vám to neodpustíme," vzkázala mladá Švédka světovým vůdcům. "Změna ale přichází, ať se vám to líbí, nebo ne," uzavřela.

Svou činností inspirovala vznik studentského hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), v jehož rámci studenti místo pátečního vyučování stávkují a požadují důraznější postup proti zhoršování životního prostředí.

Babiš označil projev Thunbergové za zajímavý, překvapil ho ale tón, který na adresu státníků zvolila. Podle Babiše státníkům Greta vyčinila.

"Bylo to zajímavé, samozřejmě. Byl jsem trochu překvapený tím tónem. Myslím si, že bychom se neměli strašit tím, že přijde nějaká apokalypsa a že vymřeme, když se nestaráme o klimatickou změnu," řekl českým novinářům v New Yorku Babiš.

Greta Thunbergová svými radikálními postoji rozděluje společnosti, prohlásil v úterý na adresu šestnáctileté švédské klimatické aktivistky francouzský prezident Macron. Americký prezident Trump pak na Twitteru napsal jízlivý komentář k pondělnímu emotivnímu vystoupení Thunbergové. Thunbergová podle něj "vypadá jako velice šťastná dívka".

Macron v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Europe 1 hájil francouzský přístup k boji proti klimatické změně. Thunbergová kritizovala Paříž za údajnou nečinnost a podala kvůli tomu v pondělí stížnost k Výboru OSN pro práva dítěte. Thunbergová a další mladí lidé z 12 zemí v této stížnosti kromě Francie kritizují také Argentinu, Turecko, Německo a Brazílii.

"Velice radikální postoje staví společnosti proti sobě," uvedl v úterý Macron, který Thunbergovou v únoru přijal v Elysejském paláci. Dodal, že mobilizace mládeže proti klimatické změně je sice potřebná, ale její úsilí by mělo být zaměřeno na ty země, "které se snaží věci blokovat".

"A já nemám pocit, že by francouzská nebo německá vláda něco blokovaly," řekl Macron. Připomněl, že Francie například zavírá uhelné elektrárny a podniká další kroky na ochranu životního prostředí.

Americký prezident Trump pak na Twitteru sdílel video s projevem Thunbergové, v němž mladá Švédka mluví o utrpení a umírání lidí, a doprovodil je sarkastickým komentářem: "Vypadá jako velice šťastná dívka, která se těší na jasnou a nádhernou budoucnost. To rád vidím," napsal Trump, čímž se podle komentátorů Thunbergové vysmál. BBC si zase povšimla kyselého obličeje Thunbergové ve chvíli, kdy Trump nečekaně dorazil na klimatický summit.

Tweet šéfa Bílého domu vyvolal mnoho kritických poznámek uživatelů internetu, za tři hodiny od zveřejnění měl 16 000 reakcí. "Donald Trump se pustil do nevinné mladé ženy, to je naprosto nechutné," uvedl jeden z pisatelů. Někteří lidé ve svých příspěvcích ale Trumpa naopak podpořili a psali například, že mladé ženě trpící Aspergerovým syndromem někdo "vymyl mozek".

Klimatický summit, který začíná v New Yorku a na který navazuje zahájení všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN a další série vrcholných schůzek, znamená pro obyvatele a návštěvníky tohoto velkoměsta na východním pobřeží Spojených států týden dopravního pekla. Americká média, úřady a také pořadatelé konferencí opakovaně varují před dopravními zácpami, uzávěrami a přísnými bezpečnostními kontrolami.

Bezpečnostní složky v New Yorku tvrdí, že jsou připraveny reagovat na chemický, biologický či jiný teroristický útok, v ulicích jsou vedle státních i federální policisté a také policisté v civilu.

Manhattanské sídlo Organizace spojených národů na První avenue se proměnilo v pevnost, přiblížit se k němu je možné pouze přes určené kontrolní stanoviště, vstup do areálu je pak omezen jen pro delegace a novináře, kteří procházejí zevrubnou kontrolou.

Zpřísněný bezpečnostní režim znamená, že První avenue je mezi 42. a 48. ulicí pro automobily uzavřena, neprůjezdná je také řada ulic mezi První a Druhou avenue. Uzavřeny jsou i další ulice v okolí OSN.

Newyorská radnice upozornila, že jakákoli cesta autem v oblasti uzávěr si vyžádá od řidičů velkou dávku trpělivosti, neboť se bude jezdit prakticky krokem. Doporučeno je proto využívat veřejnou dopravu nebo se spolehnout na chůzi. Jako nejlepší řešení dopravní odbor New Yorku vidí jízdu na kole. Možnost využít kolo označil deník New York Post za jedinou dobrou zprávu nadcházejících dní.

Do poslední celosvětové série stávek a demonstrací za lepší ochranu klimatu se minulý pátek zapojily více než čtyři miliony lidí. Protestní akce se uskutečnily ve 163 zemích.