Německá prokuratura obvinila šéfa automobilky Volkswagen Herberta Diesse z manipulace s akciovým trhem v souvislosti s emisním skandálem. Obvinění se týká rovněž bývalého šéfa podniku Martina Winterkorna a nynějšího předsedy dozorčí rady Hanse Dietera Pötsche, oznámila v úterý prokuratura v Braunschweigu. Obvinění podle ní záměrně neposkytli investorům včasné informace o finančních důsledcích emisního skandálu, napsala agentura Reuters.

"V rozporu se svou zákonnou povinností záměrně informovali kapitálový trh příliš pozdě o rozsáhlých finančních závazcích koncernu plynoucích z takzvaného dieselového skandálu, čímž protiprávně ovlivnili cenu akcií podniku na burze," uvedla prokuratura v Braunschweigu.

Koncern Volkswagen však podle agentury AP obvinění odmítl. Hiltrud Dorothea Wernerová, která je v koncernu zodpovědná za právní otázky, uvedla, že Volkswagen tuto záležitost téměř čtyři roky pečlivě prošetřoval za pomoci externích právních odborníků. "Výsledek je jasný: obvinění jsou nepodložená," dodala.

Diess podle svých právníků může nadále plnit své povinnosti ve funkci šéfa koncernu, jehož součástí je i česká Škoda Auto, a bude se obvinění bránit všemi zákonnými prostředky. Právníci upozorňují, že Diess do Volkswagenu nastoupil až v červenci 2015 a nemohl předvídat dopady skandálu na akciový trh.

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do svých turbodieselových motorů nainstaloval software umožňující obcházet homologační emisní měření. Řídicí jednotka motorů o objemu od 1,2 do 2,0 litru poznala, když se vůz podrobuje emisnímu testu, a dokázala přejít na ekologický režim, při kterém vůz produkuje výrazně nižší množství škodlivin. 

Z obvinění podle serveru Wall Street Journal vyplývá, že prokurátoři v Braunschweigu nesouhlasí s tvrzením Volkswagenu o tom, že vedení společnosti nemohlo předvídat, že vyšetřování skandálu způsobí akcionářům zásadní ztráty. Akcie podniku ve dnech po odhalení skandálu oslabily až o 37 procent. Investoři za tento propad hodnoty akcií teď požadují odškodné. Vedení společnosti včetně Diesse, který do firmy přišel jen krátce předtím, vědělo o probíhajícím vyšetřování ještě před záříjovým oznámením. 

Skandál již automobilku Volkswagen stál více než 30 miliard dolarů (přes 700 miliard korun). Tyto peníze směřovaly například na svolávání a úpravu automobilů, na odškodné zákazníkům a na různé pokuty. Akcie podniku v úterý odpoledne ztrácely téměř tři procenta.

Herbert Diess se stal členem představenstva Volkswagenu v červenci 2015 a do jeho čela nastoupil v dubnu 2018. Po roce jeho působení ho německý list Handelsblatt hodnotil nekompromisně: "Herbert Diess jako předseda představenstva neuspěl." Diess podle novin příliš riskuje tím, že jednoznačně sází na elektromobilitu. Předsevzal si, že z Volkswagenu učiní největšího světového výrobce elektroaut. Navíc se Diess dostal do sporů s vlastníky automobilky, "nesedl" si s odbory ani s dalšími manažery. Přibývá těch, kteří mu odmítají poslušnost," tvrdí Handelsblatt.
Diess byl v letech 2007 až 2014 členem představenstva automobilky BMW a od roku 2012 do roku 2014 šéfem vývoje u BMW.

Martin Winterkorn vedl Volkswagen od ledna 2007 až do září 2015, kdy se v USA provalil skandál s podvodným měřením emisí. Tím skončila jeho hvězdná kariéra a padlo na něj podezření, že o těchto nekalých praktikách věděl. Do té doby byl Winterkorn velice mocný, měl vždy otevřené dveře k politikům a patřil k nejlépe placeným manažerům nejen v Německu, ale celé Evropě.

Související
Související