Budoucnost podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nepatří globalistům, ale vlastencům a silným suverénním státům. Trump to v úterý řekl na zasedání Valného shromáždění OSN. Spojené státy jsou podle něho nejmocnější zemí světa. Prezident doufá, že svoji sílu nebudou muset nikdy použít.

"Svobodný svět musí vzít za své své národní kořeny. Nesmí se je pokoušet vymazat nebo nahradit," vyzval Trump. "Budoucnost nepatří globalistům, budoucnost patří vlastencům," prohlásil s tím, že pro moudré politické lídry je na prvním místě budoucnost jejich vlastních lidí.

Zdůraznil zároveň, že Spojené státy nevyhledávají s nikým konflikt, ale on bude vždy hájit jejich národní zájmy.

Republikánský prezident Trump dlouhodobě razí vizi America First (Amerika na prvním místě) a prosazuje ji v zahraniční politice.

Trump dále uvedl, že politika, kterou prosazují aktivisté za otevřené hranice ve skutečnosti škodí těm, kterým měla pomáhat. Migrace je podle šéfa Bílého domu jednou z nejzásadnějších hrozeb, kterým svět čelí.

"Dnes bych chtěl aktivistům za otevřené hranice, kteří se halí do rétoriky sociální spravedlnosti, říct toto: vaše politika není spravedlivá. Vaše politika je krutá a zlá," prohlásil Trump. "Umožňujete zločineckým skupinám, aby lovily nevinné muže, ženy a děti," řekl také. "Když podrýváte bezpečnost na hranicích, podrýváte lidská práva a lidskou důstojnost," tvrdí americký prezident.

Trump varoval, že nekontrolovatelná migrace a nespořádané hraniční kontroly ohrožují suverenitu a bezpečnost všech států.

Americký prezident v projevu také ostře kritizoval obchodní praktiky Číny, se kterou jeho země už několik let vede obchodní válku. Nicméně vyjádřil naději, že obě ekonomické velmoci dokážou dospět k dohodě, která jejich spory ukončí.

Související

Trump přednesl podle agentury Reuters hotovou litanii na to, co nazval čínskou nekalou obchodní politikou. "Přijali ekonomický model závislý na masivních obchodních bariérách, velkých státních dotacích, manipulaci s měnou," prohlásil na čínskou adresu a kritizoval "nucené transfery technologií" a "krádeže duševního vlastnictví a obchodních tajemství ve velkém měřítku".

"Pokud jde o Ameriku, tyto dny (tolerování čínských praktik) skončily," zdůraznil.

Americký prezident kritizoval také Světovou obchodní organizaci (WTO), že umožnila Číně i přes velikost její ekonomiky získat preferenční zacházení. WTO podle Trumpa potřebuje zásadní reformu a USA budou tyto změny požadovat. Trump také řekl světovým lídrům, že už nedovolí jiným zemím využívat Ameriku a systém mezinárodního obchodu.

Trump si dlouhodobě stěžuje, že WTO klasifikuje Čínu jako rozvíjející se země, přestože je druhou největší ekonomikou světa. Trump říká, že jeho vláda uzavře nové, spravedlivé a vzájemně výhodné obchodní dohody s Británií, Japonskem a dalšími státy. Tvrdí, že dohoda s Japonskem je téměř hotová a že USA uzavřou "výjimečnou dohodu" s Británií, jakmile opustí Evropskou unii.

Nedopustíme, aby Írán získal jaderné zbraně

Trump v souvislosti se sporem o jaderný program Teheránu dále uvedl, že žádný odpovědný stát by neměl subvencovat krvelačnost Íránu. Šéf Bílého domu zároveň vyzval lídry Íránu, aby se starali o svůj lid místo toho, aby vyhrožovali okolním zemím.

Trump v úvodu své kritiky na adresu Íránu řekl, že Spojené státy nikdy nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně a doplnil, že z toho důvodu odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015.

"Všechny národy mají povinnost konat," řekl Trump s tím, že odpovědné vlády by neměly "subvencovat krvežíznivost Íránu". "Dokud bude ohrožující chování Íránu pokračovat, sankce zrušeny nebudou. Budou upevněny," zdůraznil americký prezident.

Trump řekl, že lídři Íránu v uplynulých 40 letech, tedy od íránské islámské revoluce, viní ostatní z problémů, které si sami zavinili, a následně je vyzval, aby se soustředili na boj s chudobou a starali se o vlastní lid místo ohrožování sousedních států.

"Spojené státy nikdy nevěřily na věčné nepřátele, válčit umí kdokoliv, ale jen ti nejodvážnější si mohou vybrat mír," řekl Trump v závěru své kritiky Íránu, přičemž zmínil diplomatická jednání mezi USA a Severní Koreou.

Trump hovořil na pozadí zvýšeného napětí mezi Íránem a Saúdskou Arábii po útocích na dvě saúdskoarabská ropná zařízení 14. září. Rijád a Washington z útoků, ke kterým se přihlásili šíitští povstalci v Jemenu, viní Írán. Ten to však odmítá.

Krátce před pondělním projevem amerického prezidenta jeho íránský protějšek Hasan Rúhání podle agentury Reuters řekl, že je připraven jednat o menších změnách či dodatcích k mezinárodní jaderné dohodě s Íránem z roku 2015, pokud Spojené státy zruší sankce.

Spor mezi USA a Íránem nicméně graduje delší dobu, a to zejména v souvislosti s americkými protiíránskými sankcemi, které Bílý dům zavedl poté, co USA loni odstoupily od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. V té se země zavázala omezit svůj jaderný program výměnou za uvolnění sankcí.

Trump ale dohodu, uzavřenou po létech vyjednávání za jeho předchůdce Baracka Obamy, kritizoval s tím, že se nevztahuje na íránský balistický program a další možné bezpečnostní hrozby. Letos začal Írán postupně části jaderné dohody vypovídat a požaduje po ostatních signatářích, aby zmírnili dopad amerických sankcí, pokud chtějí dohodu zachovat. Evropské země, které se na dohodě podílí a přejí si ji udržet, ale zatím ve svých snahách o řešení neuspěly.

Bolsonaro: Amazonie není součástí světového dědictví

Před projevem Donalda Trumpa se slova ujal i brazilský prezident Jair Bolsonaro. Ten v proslovu uvedl, že tvrzení označující Amazonii za součást světového dědictví, je lživé. Obvinil také některé státy z koloniálního jednání vůči Brazílii a z útoků na suverenitu jeho země. Konkrétní státy však nejmenoval.

Bolsonaro se v posledních měsících dostal do roztržky s několika evropskými státníky kvůli svému přístupu k ochraně deštných pralesů, které sužují nejhorší požáry od roku 2010. Na území Brazílie leží asi 60 procent amazonského pralesa, kterému se někdy přezdívá "plíce světa".

Bolsonaro řekl, že požáry amazonský prales nedevastují a že to tvrdí pouze "lživá média". Cizí státy se podle něj o dění v zemi zajímají kvůli brazilskému nerostnému bohatství a biodiverzitě, nikoliv kvůli právům domorodých obyvatel. "Neváhejte a přijeďte se podívat do Brazílie, velice se liší od toho, co vidíte v televizi a v novinách," uvedl Bolsonaro.

Brazilský prezident, který si od nástupu do úřadu letos v lednu vysloužil kritiku za upřednostňování ekonomických zájmů před ekologickými, se v posledních měsících dostal do diplomatické roztržky zejména s francouzským prezidentem Macronem. Už dříve odmítl finanční pomoc na boj s požáry nabídnutou státy skupiny G7 s tím, že se jedná o koloniální vměšování. Kvůli neekologické politice brazilské vlády přitom letos snížilo svoje příspěvky na ochranu brazilských pralesů Německo a Norsko.

Erdogan: Jaderná moc by měla být dostupná všem nebo zakázána

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na shromáždění OSN prohlásil, že jaderná moc by buď měla být dostupná pro všechny, nebo zakázána plošně.  "Pozice jaderné mocnosti by buď měla být zakázána, nebo přípustná pro všechny," řekl Erdogan.

Erdogan ve svém projevu rovněž uvedl, že mezinárodní společenství postupně přichází o schopnost čelit překážkám jako je chudoba. Označil za neakceptovatelné, že polovina světa je bohatá, zatímco ta druhá žije v chudobě. Zatímco bohaté státy řeší technologický pokrok a obézní populaci, ty chudé se potýkají s podvýživou svých obyvatel, upozornil.

"Svět je větší než pětka," řekl Erdogan s odkazem na pětici zemí s jadernými zbraněmi, které jsou účastníky dohody o nešíření jaderných zbraní (NPT). Nukleárním arsenálem ale kromě USA, Ruska, Británie, Francie a Číny disponují i další státy, byť některé to oficiálně nedeklarovaly.

Turecký prezident také podle listu The Guardian řekl, že Turecko je nejvelkorysejší zemí, pokud jde o humanitární pomoc a poskytování azylu lidem, kteří museli opustit své domovy. V projevu ukázal fotografii tříletého syrského chlapce Ajlana Kurdího, který utonul ve Středozemním moři v roce 2015 a hovořil o 3,6 milionech syrských uprchlíků žijících v Turecku.

Sísí: Musíme zabránit intervenci v Libyi

Dalším výrazným řečníkem na půdě OSN byl egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, který uvedl, že je zapotřebí vyvinout společné úsilí, aby kontrolu nad Libyí nepřevzaly milice a vnější síly.

Egypt a Spojené arabské emiráty v Libyi podporují východolibyjské síly, které jsou spřízněny s odpadlickým parlamentem na východě země. Vládu v Tripolisu, kterou uznává OSN, naopak podporuje Turecko, Katar a řada libyjských milic.

Sísí řekl, že ropu produkující severoafrický stát musí být zachráněn před "chaosem vyvolaným milicemi" a doplnil, že se vnějším aktérům musí zabránit ve vměšování do vnitřních záležitostí Libye.

Egypt stejně jako Spojené arabské emiráty podporuje východlibyjského generála Chalífu Haftara, jehož samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) chce z rukou milic spřízněných s mezinárodně uznávanou Vládou národní jednoty (GNA) dobýt Tripolis. GNA má v konfliktu podporu Turecka.

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu v této severoafrické zemi kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu Haftarovy LNA, neuznává vládu premiéra Faíze Sarrádže v Tripolisu, za níž stojí OSN.

Čaputová: Znepokojuje mě popírání klimatických změn

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová věnovala většinu svého prvního vystoupení tématu boje proti změnám klimatu. Hovořila ale také o nerespektování pravidel některými mocnostmi, podle slovenských médií nepřímo kritizovala Rusko a syrský režim. Odsoudila též šíření nenávisti a falešné propagandy a potlačování lidských práv, jehož se někteří dopouštějí s tím, že bojují proti extremismu.

"Je potřeba si připomenout, že pokud jedna země obsadí území jiné země, je třeba to nazvat okupací, a ne mírovým jednáním," uvedla Čaputová. Podle serveru aktuality.sk tak narážela na anexi ukrajinského Krymu Ruskem v roce 2014. Podle slovenského serveru též nepřímo kritizovala syrský režim za chemické útoky v tamní občanské válce, když prohlásila, že "použití chemických zbraní proti nevinným občanům nelze ospravedlnit bojem proti terorismu".

Slovenskou prezidentku ale obzvlášť znepokojuje popírání klimatických změn. "Když bych měla jmenovat jen jednu věc, která mě nejvíc znepokojuje na světové úrovni, pak je to popírání. Popírání existence klimatické krize, nebo tvrzení, že vlastně není tak vážná," uvedla Čaputová v OSN.

Čaputová se také zastala šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunbergové, jejíž pondělní emotivním vystoupení na klimatickém summitu v New Yorku jízlivě komentoval americký prezident Donald Trump a kterou francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval za radikální postoje, jimiž podle něj rozděluje společnost. Čaputová uvedla, že "mládež rozumí naléhavosti klimatické hrozby lépe než my".

Podle Čaputové je nutné, aby lidé změnili životní styl a způsob uvažování, podle něhož je "zelená příliš drahá a není zisková". Uvedla také, že podnikatelé si už začínají uvědomovat, že investice do zelené ekonomiky mohou být "ziskové a ekonomicky racionální", vytvářejí navíc pracovní místa i nové podnikatelské příležitosti.

Související