Británie ve středu předala Evropské komisi dlouho očekávaný písemný návrh na změny v brexitové dohodě. Týkají se takzvané irské pojistky, která je součástí textu. Londýn podle agentury Reuters navrhuje odstranění tohoto problematického bodu, kvůli němuž dohoda opakovaně neprošla dolní komorou britského parlamentu. Pojistka má být nahrazena jinými opatřeními, která ale podle britské vlády nepovedou k celním kontrolám a vzniku fyzické celní infrastruktury.

Plán podle BBC počítá mimo jiné s tím, že Severní Irsko by v zásadě zůstalo v unijním jednotném trhu pro zboží.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v telefonátu s Johnsonem uznal pokrok v částech britského návrhu. Problémy spojené s irskou hranicí však podle něho přetrvávají. Uvedla to EK s tím, že text návrhu nyní podrobně prozkoumají její právní experti.

Podle serveru televize Sky News chce britská vláda pojistku nahradit směsicí kontrol v přístavech v Irském moři a mimo irsko-severoirskou hranici. Plán počítá mimo jiné s tím, že Severní Irsko, které je součástí Spojeného království, by nezůstalo v celní unii s EU, ale po dobu čtyř let by setrvalo v unijním jednotném trhu pro zemědělské a průmyslové zboží. Severoirský regionální parlament by měl podle návrhu právo se k plánu vyslovit a poté každé čtyři roky hlasovat o tom, zda v tomto režimu pokračovat.

Evropskou unii Británie v dopise Junckerovi vyzývá, aby se jejím plánem seriózně zabývala. Varuje před rizikem neřízeného brexitu, který by byl podle Londýna "selháním státnictví, za které bychom byli všichni odpovědní".

Evropská komise podle serveru BBC News uvedla, že britský návrh "objektivně" prostuduje. Agentura Reuters ale soudí, že plán Spojeného království se nejspíš u sedmadvacítky setká s chladným přijetím. Mluvčí premiéra Johnsona uvedl, že předseda vlády ještě ve středu bude o britském návrhu po telefonu jednat s unijními vůdci a "je připraven na období intenzivního vyjednávání".

Návrh podle Junckera přináší pozitivní kroky například ve věci kontrol zboží přepravovaného mezi Velkou Británií a Severním Irskem. Celkovou otázku celního uspořádání je ale podle něho nutné dále vyřešit.

Šéf EK poznamenal, že je stále potřeba zajistit, aby mezi oběma částmi ostrova zůstala zachována křehká rovnováha, kterou v roce 1998 přinesla takzvaná velkopáteční dohoda. Právě obavami z nového napětí v Irsku mimo jiné zdůvodňuje Brusel požadavek, aby po brexitu na ostrově nevznikla nová hranice. Pojistku, která to měla zaručit, však Johnson odmítá jako zásah do britské suverenity.

"(Juncker) rovněž zdůraznil, že musíme mít právně funkční řešení, které splňuje všechny náležitosti pojistky: zabrání vzniku tvrdé hranice, zachová spolupráci Severního Irska s Irskem a ekonomiku celého ostrova a ochrání jednotný trh EU a pozici Irska v něm," uvedla komise v prohlášení.

Podle hlavního unijního vyjednavače Michela Barniera bude EU dále pokračovat v hledání nové dohody. Finské předsednictví EU uvedlo, že všech 27 unijních zemí zůstává při vyjednávání s Londýnem jednotných.

Barnier, který seznámil zástupce členských zemí s aktuálním vývojem, rovněž hovořil o mírném pokroku, zdůraznil však, že zbývá "spousta práce". "Budeme dále pracovat na dosažení dohody," řekl novinářům v Bruselu. Dodal, že EU nikdy nebude chtít brexit bez dohody, ale jakékoli brexitové ujednání musí splnit tři podmínky zmíněné Junckerem.

Finsko, které předsedá EU, v prohlášení uvedlo, že se unijní země postaví k novému návrhu konstruktivně. Všechny státy bloku podle Helsinek zůstávají v přístupu k brexitové dohodě jednotné.

Klíčový je přitom především postoj Irska, jehož premiér Leo Varadkar zhodnotil telefonát s Johnsonem o návrhu Londýna jako "konstruktivní a užitečný".

Britský plán podle něj nicméně zcela nenaplňuje účel, který měla irská pojistka mít - tedy zajistit hladký režim mezi Irskem a britským Severním Irskem po odchodu Británie z EU a zabránit návratu sektářského násilí v Severním Irsku. Varadkar dodal, že jej prostuduje a poradí se s ostatními unijními lídry.

Johnson přeruší zasedání parlamentu 8. října

Britská vláda zároveň ohlásila, že obvyklá technická přestávka mezi zasedacími obdobími parlamentu začne 8. října a 14. října parlament zahájí novou schůzi. Podle médií se tím Johnson vyhne pravidelným středečním interpelacím v Dolní sněmovně.

Přestávka mezi dvěma schůzemi parlamentu je za běžných okolností rutinní událostí. Johnson ale už na konci srpna požádal královnu Alžbětu II., aby zasedání parlamentu ukončila a nové zahájila až 14. října. Parlament se naposledy sešel 9. září. Těsně předtím ale stihl schválit zákon proti tomu, aby Británie odešla z EU bez dohody s Bruselem. Johnsonův krok byl pak napaden u soudů kvůli podezření, že premiér chtěl touto cestou zhatit plány zákonodárců kolem brexitu.

Kritiku si Johnson vysloužil také za neobvykle dlouhou dobu, po kterou měla přestávka trvat. Britský nejvyšší soud nakonec minulé úterý prohlásil vynucenou pauzu za nezákonnou a od začátku neplatnou. Parlament se znovu sešel již den poté.

Nová přestávka má být podle britského tisku využita k tomu, aby vláda stanovila svou agendu pro další zasedací období. Tyto plány pak panovnice jménem vlády představí 14. října ve slavnostním projevu k oběma komorám parlamentu. Tím začíná nový parlamentní rok.

Do odchodu Británie zbývá 29 dní

Do platného termínu brexitu, o němž Britové rozhodli v referendu z roku 2016, zbývá 29 dnů. EU se má odchodem Británie zabývat na svém summitu 17. října. Pokud ale jednání o alternativě k irské pojistce k ničemu nepovedou, Johnson se na vrcholnou schůzku nedostaví, napsal komentátor televize ITV s odvoláním na vládní zdroje.

Šéf labouristické opozice Jeremy Corbyn po ohlášení vládního plánu uvedl, že mu není jasné, jak by mohl nejnovější britský návrh unii přesvědčit. Podle něj z něj navíc není patrné, jak chce Londýn ochránit Velkopáteční dohodu z roku 1998, která ukončila sektářské násilí v Severním Irsku. Šéf protiunijní Strany pro brexit Nigel Farage o návrhu prohlásil, že "je jako strkat hlavu do krokodýlí tlamy a doufat v to nejlepší".

Problém kolem irské hranice se ukázal být největším kamenem úrazu britské snahy opustit EU. Obě strany na konci roku 2017 učinily závazek, že udrží i po brexitu aktuální volný režim na irsko-severoirské hranici, Londýn ale zároveň avizoval odchod z jednotného trhu EU a z unijní bezcelní zóny.

V návaznosti na zmíněný závazek bylo do návrhu "rozvodové" dohody zahrnuto opatření známé jako irská pojistka pro případ, že by se v budoucích jednáních o ekonomickém partnerství Británie s EU nepodařilo nalézt jiné řešení pro zachování statusu quo v Severním Irsku. Dojednaný mechanismus by udržel celou Británii v celní unii evropského bloku, přičemž Severní Irsko by se navíc řídilo některými pravidly jednotného trhu. Pro Johnsonovu vládu je toto nepřijatelné a Londýn proto navrhl alternativu.

Již dopoledne britský premiér Johnson na sjezdu své Konzervativní strany prohlásil, že Británie chce učinit kompromis a do Bruselu posílá konstruktivní a rozumné návrhy na řešení problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Premiér slíbil, že na irské hranici ani poblíž ní za žádných okolností nevzniknou kontroly. Ministerský předseda doufá, že zbytek EU také učiní ústupky, neboť Británie podle něj z unie na konci října vystoupí, "ať se stane cokoli".

Podle Johnsona si celý svět přeje "pokojné a rozumné" rozuzlení vleklé snahy Británie opustit EU, kterou odstartovalo referendum z června 2016. "A proto z EU odejdeme 31. října, ať se stane cokoli," zdůraznil.

Johnson řekl, že bude usilovat o dojednání podmínek odchodu se zbytkem evropského bloku a že navrhuje kompromisní řešení tzv. irské pojistky, která je součástí návrhu "rozvodové" dohody třikrát odmítnuté britskými poslanci.

"Za žádných okolností nebudeme mít kontroly na hranici v Severním Irsku nebo poblíž ní," uvedl Johnson. Britská a irská média ale tento týden informovala, že návrh Londýna počítá s vytvořením celní hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Sám Johnson pak v rozhovoru uznal, že na irském ostrově musí vzniknout kontroly, aby všechny části Spojeného království mohly po brexitu utvořit jediný celní prostor.

"Silně doufám, že naši přátelé to chápou a také přistoupí na kompromis," vzkázal britský premiér na druhou stranu Lamanšského průlivu. "Protože pokud se nedohodneme kvůli něčemu, co je v zásadě technická debata ohledně přesné povahy budoucích celních kontrol..., pak ať není pochyb, že alternativou je odchod (z EU) bez dohody," pokračoval Johnson. Neřízený brexit si prý Británie nepřeje, ale na takovou variantu je podle premiéra připravená.

Britský odchod z EU je aktuálně v plánu už za 29 dní a brexit bez dohody je výchozím scénářem tohoto procesu. V Británii ale už několik týdnů platí zákon, podle kterého by vláda musela k realizaci odchodu bez dohody získat výslovný souhlas parlamentu. Jinak zákon ukládá kabinetu dojednat nový odklad brexitu.

Související