Nerostné bohatství světa pomalu dochází. Ubývá nejen ropa či voda, ale třeba i stavební písek nebo fosfor. České výrobní firmy tak stále více řeší, jak snížit svou závislost na dodávkách primárních surovin. Přispívá k tomu i nestabilní politická situace ve světě a klimatická krize. Řada společností proto vytváří projekty na recyklaci materiálů, uzavírá své systémy vodního hospodářství, využívá odpadní teplo z výroby nebo si navzájem pronajímá stroje. Hlásí se tak k principům cirkulární ekonomiky, která se snaží udržet zdroje v oběhu co nejdéle. Oběhové hospodářství je také jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

"Překvapením může být, že tradiční sektory jako ocelářství na principech cirkulární ekonomiky fungují prakticky odjakživa. Třeba ocel je sama o sobě perfektním, donekonečna recyklovatelným materiálem," říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky, který v rámci brněnského veletrhu pořádá k tomuto tématu konferenci Česko jako cirkulární hotspot a připravuje k němu také doprovodný program.

Ve světě i v Česku zatím stále převládá klasický způsob výroby oceli v hutích ze železné rudy a částečně ze šrotu. V budoucnu by se ale většina oceli měla vyrábět pouze ze šrotu. Zvyšovat podíl šrotu ve své výrobě se snaží i společnost Liberty Ostrava. Zároveň chce omezit jeho vývoz, aby miliony tun staré oceli zbytečně neputovaly po světě. "Kvůli dlouhé životnosti výrobků z oceli je ale šrotu zatím stále nedostatek. Elektrické obloukové pece, v nichž se taví, mají navíc omezenou výrobní kapacitu. Aby se navýšil podíl výroby oceli ze šrotu, je v prvé řadě třeba zajistit jeho fyzickou i ekonomickou dostupnost a současně dostatečnou dodávku energie," uvádí mluvčí ostravské huti Barbora Černá Dvořáková.

Cirkulární ekonomika na MSV v Brně

Oběhové hospodářství je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a přidruženého veletrhu Envitech. Součástí programu budou různé semináře, workshopy i kulaté stoly. Vrcholem bude mezinárodní konference Česko jako cirkulární hotspot, která se koná v úterý 8. října. Během konference se uskuteční také křest publikace Cirkulární Česko 2 a dojde k přestřižení pomyslné pásky při vzniku nového Českého cirkulárního hotspotu. Jde o iniciativu, která má podpořit rozvoj oběhového hospodářství v Česku pomocí osvěty, konzultací i konkrétních projektů a zároveň má dostat téma i do regionů.

Cement z kalů i vodík z odpadních plynů

Společnost zároveň investovala v uplynulých letech miliardové částky do ekologických opatření. Mezi ty patří recirkulace vody nebo využívání tepla a plynů z hutní výroby namísto primárních energetických surovin. Odpadní látky a meziprodukty se zároveň dál zpracovávají do nových výrobků nebo putují jako suroviny do jiných průmyslových sektorů.

Maximálně využít vedlejší produkty hutní výroby se snaží i Třinecké železárny. Třeba z vysokopecní a ocelárenské strusky se vyrábí kamenivo či přísady do betonových směsí a z hutních kalů cement.

"Naše výzkumné týmy pracují i na dalších projektech, které umožní v co největší míře využít i jiné formy odpadů. Mezi ty patří brikety z vedlejších produktů s vysokým obsahem oxidů železa nebo technologie výroby vodíku z koksárenského plynu," popisuje mluvčí železáren Petra Macková Jurásková. A dodává, že tato opatření mají ekologický i ekonomický přínos. Snižuje se tak spotřeba energie, surovin i materiálů a zároveň klesá produkce odpadu.

Sdílení strojů jako nový byznysmodel

S oběhovým hospodářstvím úzce souvisí také sdílená ekonomika, která ve strojírenství může v praxi fungovat třeba formou pronájmu strojů, prostor či zaměstnanců. Touto oblastí se zabývá například český start-up Kooperace.cz. Ten pomáhá malým a středním strojírenským podnikům vytěžovat volnou kapacitu strojů tím, že je mohou nabídnout větším společnostem, které potřebují nějaký díl vyrobit. "Začali jsme jako katalog, kam si firmy mohly umístit svůj profil a čekat, až si je nějaký zákazník najde. Brzy spustíme tržiště strojírenských kapacit, kde podniky automaticky propojíme a celý proces se ještě zjednoduší a zrychlí," přibližuje obchodní ředitel firmy Milan Málek.

Do projektu se zatím zaregistrovalo přes 400 firem, které disponují více než 5200 stroji či technologiemi. Cílem Kooperace.cz je získat do portfolia alespoň 10 tisíc malých a středních podniků v Česku a postupně rozšířit své podnikání i do Polska, Slovenska, Rumunska či na Ukrajinu. "Díky lepší optimalizaci výroby se sníží uhlíková stopa za každým produktem. Velcí světoví výrobci často pracují na optimalizaci u sebe, ale na tisíce subdodavatelů už nevidí. My jim chceme nabídnout výhodnější řetězec subdodavatelů, který je šetrnější k životnímu prostředí, méně se v něm plýtvá a jednotlivé kroky a firmy na sebe lépe navazují," popisuje Málek.

Modulární výstavba šetří vodu i písek

Cirkulární ekonomika se uplatňuje i ve stavebnictví, například v podobě modulární výstavby. Její výhodou je, že se ke stavbě nevyužívá písek ani voda. "Málokdo ví, že světové zásoby písku jsou konečné a že je vyčerpáme dřív než ropu. O tom, že lidstvu hrozí nedostatek vody, se hovoří více. Dokonce podle některých prognóz už v roce 2030 bude polovina lidstva trpět jejím nedostatkem," říká Martin Hart, marketingový ředitel společnosti Koma Modular, která se modulární výstavbou zabývá.

Jejím přínosem je i to, že předchází vzniku odpadu. Stavebnictví je přitom jedním z největších tvůrců odpadů na světě. Zatímco běžné stavby se po dosloužení zdemolují, modulární objekty je možné dál využívat. Firma Koma Modular například na EXPO 2015 zapůjčila pavilon, který jí dnes slouží jako sídlo firmy ve Vizovicích a získal řadu ocenění. Po dožití modulárních budov se navíc dají materiály z nich recyklovat.

Podle Soni Jonášové z Institutu cirkulární ekonomiky by se vedle recyklace měly tuzemské firmy zaměřit také na odběr vysloužilých výrobků. "V uzavírání toku materiálů mají české podniky ještě stále mezery i proto, že po prodeji často ztrácejí přehled nad tím, co se s jejich produkty děje na konci životního cyklu. Ale i v této oblasti zaznamenáváme pokroky. Příkladem může být třeba kampaň na podporu recyklace, kterou spustila Ocelářská unie," uvádí Jonášová.

Firmy by se podle ní měly soustředit i na nakládání s vodou, která se v posledních letech stala kritickým zdrojem. Uzavřené oběhy vody v budoucnu mohou ochránit výrobu před kolapsem v případech extrémního sucha.

Oběhové hospodářství brzdí levné skládkování

Cirkulární ekonomika je jednou z priorit Evropské unie. Ta také loni přijala oběhový balíček, na základě kterého by členské státy měly zcela přehodnotit svůj přístup k nakládání s odpady. Postupně by měly ustupovat od skládkování a spalování odpadu, předcházet jeho vzniku a rozvíjet recyklaci.

V Česku se ale konec skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů stále odkládá. Původně mělo skončit v roce 2024, nicméně ministerstvo životního prostředí navrhuje posun až na rok 2030. Argumentuje tím, že se obce nestihnou na změnu připravit. "Neustálé odsunování konce skládkování snižuje chuť investorů zapojovat se do inovativních procesů, jelikož skládkování je levnější než recyklace. Průtahy v této oblasti jsou proto bariérou pro rozvoj cirkulární ekonomiky v Česku," upozorňuje Jonášová.

Oproti zahraničí tady chybí také konkrétní strategie a jasný plán, jak chce Česko oběhové hospodářství do svého průmyslu zavést. "Potřebujeme inovativní přístup ze strany firem i veřejné správy. Během posledních let naštěstí vidím velký posun a narůstající zájem firem změnit pohled na své řízení," uvádí Jonášová.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.