Dodržování principů právního státu je jádrem Evropské unie, které je třeba neústupně a rozhodně hájit všemi dostupnými prostředky, řekla během svého pondělního slyšení před členy dvou výborů europarlamentu česká kandidátka do nové Evropské komise a současná eurokomisařka Věra Jourová. Probíhající řízení proti Polsku a Maďarsku podle ní mají smysl a měla by pokračovat. Případné spojení mezi respektováním vlády práva a čerpáním z unijního rozpočtu by podle ní nemělo poškodit příjemce, jako jsou obce či nevládní organizace.

Poslanci měli přes dvě hodiny na to, aby kandidátce kladli otázky a aby si učinili názor, zda je Jourová dostatečně kompetentní pro funkci místopředsedkyně EK pro evropské hodnoty a transparentnost pod vedením nové šéfky komise Ursuly von der Leyenové.

Do funkce eurokomisařky ji následně jednomyslně potvrdili, uvedl zdroj HN.

V první části slyšení se většina otázek točila právě kolem dodržování vlády práva.

"Myslíte si, že přístup současné EK je neefektivní?" zeptala se maďarská liberální poslankyně Anna Júlia Donáthová na řízení podle článku 7, které bez zjevného výsledku vede Brusel proti Polsku a Maďarsku kvůli omezování nezávislosti soudů a plurality médií.

Podle Jourové by řízení měla pokračovat a zásadní bude také výsledek některých dalších procedur proti těmto dvěma zemím, o němž by měl rozhodnout unijní soud. Eurokomisařka podpořila i návrh, aby v příštím víceletém rozpočtu bylo čerpání peněz spojeno s právním státem. Mělo by však být zajištěno, aby kvůli tomu nepřišly o peníze obce či nevládní organizace, dodala.

"Chceme, aby vlády měly méně snadný život, pokud k tomu (porušování vlády práva) dojde," popsala Jourová, jak by podle ní měl nový mechanismus fungovat.

Česká politička na úvod poslancům představila klíčové pilíře svého budoucího portfolia, mezi něž řadí zejména ochranu demokracie a svobody médií, ale i právního státu. Podle ní tyto oblasti tvoří "evropskou duši", a právě proto stojí za to je co nejodhodlaněji bránit.

Jedním z nejdůležitějších úkolů podle jejích slov bude i práce na reformě systému výběru a jmenování kandidátů do evropských voleb.

Evropská komise by se měla snažit přimět provozovatele webů, aby důsledně uváděli zdroje svých informací. Lidé by také měli mít možnost jasně rozeznat placenou politickou reklamu, řekla Jourová.

"Nebudeme mít žádné ministerstvo pravdy," snažila se zahnat obavy zastánců svobody projevu Jourová, která byla během slyšení před členy parlamentních výborů tázána na to, jak přispěje k efektivnějšímu boji s dezinformacemi. "Ale chceme, aby lidé znali zdroje informací," podotkla s odkazem na rozbujelé dezinformační weby, které v rámci politických kampaní či z dalších důvodů předkládají čtenářům nepravdivé či zkreslené informace.

EK se v minulosti pokusila přesvědčit provozovatele webů, aby se připojili k dobrovolné antidezinformační chartě, kterou však řada problematických serverů ignoruje.

Konkrétní kroky, jak přimět weby k uvádění zdrojů, Jourová nepředstavila.

Česká eurokomisařka se rovněž hodlá věnovat zajištění transparentnosti volebních kampaní v členských státech, z nichž některé zaznamenaly v nedávné minulosti snahy o ovlivnění zvenčí. V této souvislosti by podle ní připadala v úvahu aktualizace unijní normy o kybernetické bezpečnosti určené k ochraně klíčové infrastruktury před kyberútoky. Nově by se podle Jourové mohla vztahovat například i na politické strany.

Kandidátka mimo jiné řekla, že se hodlá zasadit o větší bezpečnost práce investigativních novinářů, kteří čelí v některých unijních zemích hrozbám. EU podle ní bude v příštích letech financovat program pro nezávislou a kreativní žurnalistiku.

Členům výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) a výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Jourová předem písemně odpověděla na jejich dotazy a v pondělí ji čekalo celkem 25 dalších otázek.

Někteří členové výborů řekli, že se hodlají ptát mimo jiné na to, zda bude Jourová dbát i na dodržování vlády práva a svobody médií v Česku a dokáže být nezávislá na premiéru Andreji Babišovi, k jehož hnutí ANO patří. Část europoslanců je přesvědčena, že Babiš je ve střetu zájmů a přes svěřenské fondy ovládá velké podniky včetně některých médií.

Jourová nesouhlasí s tvrzením, že v Česku je možné objednat si trestní stíhání, jak loni v lednu prohlásil premiér Babiš. Evropská komise by se však podle ní podobnými výroky národních politiků neměla zabývat.

Jourová odpovídala na dotaz českého europoslance Jiřího Pospíšila z lidovecké frakce, který padl v souvislosti s dodržováním principů právního státu. Týkal se výroku z ledna 2018, kdy premiér ve spojení se svým stíháním v kauze Čapí hnízdo prohlásil, že trestní orgány pracují na objednávku.

Jourová připomněla, že se sama v roce 2006 ocitla ve vazbě na základě nepravdivého obvinění, které bylo součástí "špinavé politické hry". "Domnívám se, že od toho roku 2006 česká justice vykonala velkou cestu," uvedla s tím, že nevěří tvrzení "kohokoli, ať by to byl premiér nebo kdokoli jiný" o možnosti objednat si trestní stíhání.

Evropská komise podle ní podobné výroky politiků nekomentuje a jedná až v případě, že dochází ke skutečným změnám ohrožujícím nezávislost justice.

"Já jsem slyšela tolik výroků, někdy i velmi otřesných, že jsem měla velkou chuť to komentovat," dodala Jourová.

"Velmi mě mrzelo, že odpověď byla spíše neurčitá a odehrála toto téma do autu," řekl Pospíšil. "Bude si teď muset vybrat, zda bude o právním státě jen mluvit, nebo za něj bude opravdu bojovat i za cenu toho, že bude v některých členských státech nepopulární," dodal na adresu Jourové.

Na dotaz německého europoslance z frakce Zelených Daniela Freunda také řekla, že jejím úkolem v komisi bude i nastavení způsobu, jak systematicky bojovat s korupcí v členských státech. Podle Jourové mohlo být posouzení míry korupce v jednotlivých zemích součástí chystaného mechanismu, který by měl v budoucnu umožnit pravidelné hodnocení kvality právního státu.

Jourová při slyšení před výbory europarlamentu podala přesvědčivý výkon a podařilo se jí uspokojivě odpovědět na všechny otázky, míní v dosavadních reakcích na Twitteru čeští europoslanci.

Chvála zazněla například od Dity Charanzové nebo Alexandra Vondry, někteří zákonodárci ale vyjádřili i konkrétní výhrady. Například Mikuláš Peksa, který v EP zastupuje piráty, Jourovou pokáral za její odpověď týkající se zodpovědnosti internetových platforem za zveřejněný obsah.

"Věra Jourová je dobře připravená, odpověď má na každou otázku, ať jde o transparentnost, ochranu demokracie, svobodu médií i boj s dezinformacemi. Zúročuje své dosavadní zkušenosti z EK. Věřím, že projde," napsala Charanzová, která v EP reprezentuje vládní hnutí ANO.

Velmi podobně vystoupení české zástupkyně vnímala i její kolegyně Martina Dlabajová. "Věra Jourová prochází dnešním slyšením hladce. Je připravená a je vidět, že ví, o čem mluví. Byla to dobrá volba a nepochybuji, že dostane od europarlamentu zelenou," napsala na Twitteru.

"Projde hladce, předvedla celkem kvalitní výkon. Česko už bylo vytrestáno tím, že dostalo pro nás nevýhodné a nedůležité portfolio. Při slyšení řekla, že svoboda médií a tisku je naše vše. Tak si to zapamatujte," poznamenal Vondra z frakce Evropských konzervativců a reformistů.

Lidovec Tomáš Zdechovský na sociální síti napsal, že výkon Jourové předčí jeho očekávání, protože nabídla řadu konkrétních řešení. "Škoda, že nemá silnější portfolio," dodal europoslanec, který rovněž upozornil na to, že Jourová poprvé zaváhala při reakcích na otázky, jak bude komise chránit právní stát v Polsku a Maďarsku. "Projev a odpověď na první dvě otázky byly skvělé. Pak už to bylo slabší a ztrácelo to dynamiku. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že Věra Jourová projde," stojí v dalším z jeho twitterových příspěvků.

Pochybnosti o správné volbě portfolia pro českou eurokomisařku na Twitteru vyjádřil Jiří Pospíšil, na posouzení jejího výkonu to ale podle něj nebude mít vliv. "Paní Jourová je zkušená matadorka, nezaznamenal jsem kritiku v kuloárech, domnívám se, že je velká šance, že bude potvrzena," řekl po jednání českým novinářům.

Europoslankyně Michaela Šojdrová na Twitteru upozornila na Jourové výrok, že svobodné volby a nezávislost justice jsou kritériem demokracie. "Tak jen doufám, že v ČR demokracie přežije vládu AB," poznamenala k tomu lidovecká zástupkyně v EP. I ona je ale přesvědčená, že česká kandidátka do komise v pondělí uspěla. "Mám dojem, že si to slyšení užila. Před pěti lety to byla jiná Věra Jourová... teď zná svoji roli... ví, do čeho jde, takže byla mnohem sebevědomější," řekla.

Český poslanec Peksa vytknul Jourové její postoj ohledně zodpovědnosti za obsah na internetu; podle něj tím eurokomisařka směřuje k cenzuře. "Komisařka nechce trestat konečné příjemce dotací a tvrdí, že čeští státní zástupci jednají nezávisle. To je bohužel implicitní přiznání, že nechá Andreje Babiše uniknout bez trestu za Čapí hnízdo," napsal dále Peksa.

Jourová ocenila, že dotazy při jejím slyšení se až na výjimky netýkaly české politiky, ale obsahu jejího portfolia. Podotkla, že se snažila dávat konkrétní odpovědi místo opakování obecných frází.

"Doufám, že jsem těch konkrétních odpovědí dala hodně a že jsem přesvědčila členy EP, že mi dají důvěru," prohlásila. Výhodou pro ni při slyšení bylo, že s částí témat se podrobně seznámila jako dosavadní komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovná práva žen a mužů.

Příliš ji ale nepřekvapily ani dotazy spojené s ústavními záležitostmi, jako je například systém příštích eurovoleb, kterým se dosud nevěnovala.

"Já se vždy připravuji precizně, když jde o věci, které nemám zažity," konstatovala Jourová s tím, že kvůli slyšení nastudovala objemný balík dokumentů.

Podle europoslanců během slyšení, na něž dorazila vyzdobená broží ve tvaru lipového listu v českých národních barvách, Jourová působila jistě a odpovídala většinou bez zaváhání. Politici dávali již při dotazech najevo, že oceňují její dosavadní působení v komisi. Šéfové dvou výborů - pro ústavní záležitosti a občanské svobody - Antonio Tajani a Juan Fernando López Aguilar hodnotili její slyšení pozitivně.

"Má potřebnou kvalifikaci, má znalosti," konstatoval López Aguilar, podle něhož europoslanci Jourovou znají z uplynulých pěti let.

Jourová předstoupila před europoslance jako jedna z posledních navržených kandidátů a kandidátek. "Výslechy" v parlamentních výborech, kterým se pro jejich zevrubnost někdy říká "grilování", začaly už minulý týden vystoupením slovenského eurokomisaře Maroše Šefčoviče. Poslanci letos přitom dali opakovaně jasně na srozuměnou, že jejich souhlas nelze považovat za formalitu a že kandidáti nemají podporu předem jistou.

Kandidáta Maďarska Lászlóa Trócsányiho a rumunskou nominandku Rovanu Plumbovou zastavil už posudek právního výboru, který prověřuje majetkové poměry a bezúhonnost navržených osob. Obě země tak vybírají, koho do Bruselu vyšlou místo nich. Polský eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski a francouzská komisařka pro vnitřní trh Sylvie Goulardová pak poslance ve výborech během prvního slyšení nepřesvědčili natolik, aby získali jejich souhlas rovnou, a budou muset odpovídat na doplňující dotazy.

Úspěšné zvládnutí pondělního slyšení je podmínkou pro to, aby se Jourová stala členkou komise, kterou jako celek definitivně potvrdí plenární zasedání EP za dva týdny.

Kromě navržené české místopředsedkyně kladli ve stejný čas členové dalších výborů dotazy rovněž budoucímu šéfovi unijní diplomacie, Španělu Josepu Borrellovi.

Členské země Evropské unie musejí dál společně vyvíjet ekonomický tlak na Rusko. Sankce není možné stáhnout, dokud Moskva nezmění přístup, řekl na slyšení před zahraničním výborem Evropského parlamentu Borrell.

Zároveň připomněl dohodu mezi státy unie o udržování komunikace s Ruskem.

Podle agentury AFP avizoval zvláštní důraz na řešení problémů na Balkánu a na východní hranici EU.

"Budeme s Ruskem jednat selektivně o těch bodech, kde existuje určitá naděje na nalezení báze pro dialog," citoval Borrella web Politico. Unijní sankce proti Rusku podle tohoto 72letého španělského politika musejí zůstat v platnosti kvůli "nelegální anexi Krymu" a z důvodu "narušování teritoriální svrchovanosti některých částí Ukrajiny".

EU na Rusko uvalila sankce v roce 2014 v reakci na anexi poloostrova Krym. Působnost těchto postihů unie pravidelně prodlužuje. Naposledy se tak stalo před necelým měsícem - šlo o opatření namířená proti konkrétním osobám a organizacím kvůli jejich podílu na narušování suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Unie kromě toho zavedla hospodářské sankce vůči některým sektorům ruské ekonomiky, které aktuálně platí do 31. ledna.

Ve vztahu k Rusku musejí podle Borrella unijní země "zachovat přísnou jednotu". Pravděpodobný nástupce Italky Federiky Mogheriniové zároveň protiruské sankce uvedl jako příklad křehkosti zahraniční politiky EU, neboť prodlužování jejich platnosti vyžaduje souhlas všech členských zemí. Španělský politik podle webu Politico navrhl, aby unie začala zahraničněpolitická rozhodnutí, například ohledně sankcí či dodržování lidských práv, přijímat kvalifikovanou většinou.

Podle Borrella je třeba usilovat o "Evropu, která je schopna se sama bránit", a zároveň podporovat "multilaterální mírový světový řád". Kromě Ruska kandidát s europoslanci hovořil o Venezuele, absenci "patřičné" společné politiky ve vztahu k Libyi či o situaci na Balkáně.

"Balkán a hranice na východě Evropy by měly být hlavními prioritami naší zahraniční politiky," citovala Borrella AFP. "Pokud mi dáte svou důvěru, moje první cesta povede do Prištiny," dodal s tím, že v Kosovu ještě nikdy nebyl. Bude podle svých slov usilovat o dohodu mezi Srbskem a Kosovem, která by mohla vést k uznání Kosova mocnostmi, jako je Čína.

Borrell je od loňského června španělským ministrem zahraničí a v evropských volbách letos na jaře vedl kandidátku španělských socialistů (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze. Mezi lety 2004 a 2009 byl europoslancem a v první polovině svého funkčního období i předsedou EP.

"Jsem přesvědčen, že pokud nebudeme postupovat společně, Evropa se stane bezvýznamnou," varoval Borrell během svého vystoupení před europoslanci. Vyzval například ke zvýšení společného rozpočtu na obranu a k větší ochotě nasazovat evropské bojové skupiny, které dosud nikdy nebyly využity.

"Stále váháme, zda jsme globální hráč, který využívá všechny nástroje," uvedl na závěr svého slyšení. "Máme problém se zaujetím skutečného společného stanoviska ve vztahu k velkým mocnostem světa, ke Spojeným státům, k Číně a k Rusku... Pokud jde o velmoci, máme tendenci vyhýbat se debatě a skončit u technokratických řešení," dodal.