Nobelovu cenu za fyziku za rok 2019 v úterý získali kanadsko-americký kosmolog James Peebles za teoretické objevy ve fyzikální kosmologii a Švýcaři astrofyzik Michel Mayor a astronom Didler Queloz za přispění k pochopení evoluce vesmíru a za objev planet obíhajících kolem vzdálených hvězd slunečního typu.

"Letošní laureáti Nobelovy ceny proměnili naše představy o vesmíru," uvedla Královská švédská akademie věd při udělení ceny a devíti milionů švédských korun (asi 21,4 milionu korun).

Polovina finanční prémie připadne Peeblesovi a druhou polovinu dostanou Mayor a Queloz.

Oficiálně budou ocenění jejich novým nositelům předána ve Stockholmu a Oslu 10. prosince, v den úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Zatímco teoretické objevy Jamese Peeblese přispěly k pochopení toho, jak se vesmír vyvíjel po velkém třesku, Michel Mayor a Didier Queloz prozkoumali naši Galaxii v honu za poznáním neznámých planet. "Jejich objevy navždy změnily naše představy o světě," dodali členové akademie.

"James Peebles chápal vesmír s jeho miliardami galaxií a hvězdokup. Během dvou desetiletí (počínaje polovinou šedesátých let) vyvinul teorii, která je základem našeho moderního porozumění dějinám vesmíru, od velkého třesku po současnost," uvedli pořadatelé na oficiální facebookové stránce Nobelovy ceny.

Peebles vystudoval Manitobskou a Princetonskou univerzitu. Je autorem několika učebnic o fyzice. Je po něm pojmenován asteroid objevený v roce 1973. Kromě Nobelovy ceny je držitelem řady významných ocenění, například Eddingtonovy medaile (1981), Ceny Dannieho Heinemana za astrofyziku (1982), medaile Catheriny Bruceové (1995) i zlaté medaile britské Královské astronomické společnosti (1998). Je členem prestižní Londýnské královské společnosti a čestným členem kanadské Královské astronomické společnosti.

Švýcarští fyzikové Michel Mayor a Didier Queloz prozkoumali Mléčnou dráhu a hledali neznámé světy. V roce 1995 učinili první objev planety mimo naši sluneční soustavu, když objevili exoplanetu obíhající kolem hvězdy slunečního typu. Jejich objev vedl k revoluci v astronomii. Více než čtyři tisíce známých exoplanet překvapuje jejich bohatostí forem, protože většina těchto planetárních systémů nevypadá jako náš vlastní, se Sluncem a jeho planetami. Tyto objevy vedly ke vzniku nových teorií o fyzických procesech zodpovědných za zrození planet.

Mayor je emeritním profesorem astronomie na Ženevské univerzitě. Zabývá se především výzkumem extrasolárních planet. Je autorem přes 700 vědeckých publikací.

V roce 2007 byl jedním z 11 evropských vědců, kteří objevili Gliese 581 c, první extrasolární planetu v obyvatelné zóně. Objev byl učiněn v observatoři v La Silla v Chile.

I on je laureátem řady prestižních cen, například Ceny Viktora Ambarcumjana (2010), Kjótské ceny (2015), japonské obdoby Nobelových cen, a Wolfovy ceny za fyziku (2017). V roce 2004 obdržel Řád čestné legie, v roce 2015 mu byla udělena zlatá medaile britské Královské astronomické společnosti. Obdržel také čestný doktorát na několika prestižních univerzitách a je členem Evropské akademie věd.

Queloz má také velké zásluhy při objevování extrasolárních planet. Působí v astrofyzikální skupině Cavendishovy laboratoře v Cambridgi a na Ženevské univerzitě. V roce 1995 společně s Mayorem objevili první velkou planetu mimo sluneční soustavu. V roce 2011 společně získali cenu průkopníků vědomostí nadace BBVA za vývoj nových astronomických přístrojů a experimentální techniky, která umožnila pozorování prvních extrasolárních planet. Za své objevy obdržel i další ocenění.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek budou vyhlášeny Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 a 2019 a v pátek cena za mír. Příští pondělí bude udělena Nobelova cena za ekonomii.

Související