Kurdští civilisté na hranici Sýrie a Turecka hodlají zahájit stávky vsedě na protest proti připravované turecké vojenské operaci. Ta je podle vyjádření turecké armády připravená a může začít v řádu dnů. Jejím cílem je vytvořit nárazníkové pásmo na hranici, kam by se mohli vrátit syrští uprchlíci a které by zabránilo kontaktu kurdských bojovníků s jejich soukmenovci na turecké straně hranice. Vše odstartovalo oznámení Spojených států, že z oblasti stáhnou své jednotky.

"Budeme tu sedět jako živé štíty," řekl televizní stanici al­-Džazíra Arin Sheikhmous z města Kámišlí, ležícího na hranici. Místní obyvatelé se obávají etnických čistek a represí tureckých silových složek. Převážně kurdské Syrské demokratické síly (SDF) označily dohodu mezi Ankarou a Washingtonem za "ránu nožem do zad". A slíbily, že v případě útoku rozpoutají proti turecké armádě "skutečnou válku".

Existuje stále možnost, že válčení nutné nebude. Znalci upozorňují, že Turecko a Spojené státy postupují opatrně. Americké jednotky se zatím stáhly jen z okolí měst Rás al­-Ain a Tall Abjad − ty ale nejsou většinově kurdské. Jiné by to bylo v oblastech dále na východ Sýrie. Někteří pozorovatelé tvrdí, že žádná velká vojenská operace nezačne přinejmenším do listopadu, kdy má turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přijet na návštěvu do Washingtonu.

Ani pozice Washingtonu není jasná. Americký prezident Donald Trump napřed napsal v pondělí na Twitter, že "Kurdové s námi bojovali, ale dostali za to dobře zaplaceno. Bojovali s Tureckem celá desetiletí. Už je čas se z toho vyvázat". Což si především Kurdové vyložili jako hození přes palubu. Jen o několik hodin později svá slova ale mírnil. "Jak jsem již dříve důrazně prohlásil, pokud Turecko udělá něco, co já ve své bezkonkurenční moudrosti budu považovat přes čáru, zcela zničím a vyhladím tureckou ekonomiku," napsal Trump. To okamžitě srazilo kurz turecké liry k dolaru o dvě procenta.