Britský premiér Boris Johnson je "opatrně optimistický", že se podaří vyjednat s Evropskou unií brexitovou dohodu. Řekl to ve středu na videu, které zveřejnil na twitteru. Také hlavní brexitový vyjednavač EU Michel Barnier ve středu v rozhovoru se stanicí Sky News řekl, že uzavřít dohodu s Británií je velmi těžké, ale je to stále možné. Do brexitu, pro který se roku 2016 vyslovili britští voliči v referendu, zbývá v jeho nynějším termínu na konci října už jen 22 dní.

"Samozřejmě, že jsme také jednali o brexitu s našimi přáteli a partnery v Evropské unii a víte, jsem stále opatrně, opatrně optimistický," řekl Johnson na videu, ve kterém hovořil o tom, co vše za tento týden již stihl udělat.

Vládní zdroj, kterým je podle řady britských médií i některých politiků Johnsonův poradce Dominic Cummings, přitom na počátku tohoto týdne konzervativnímu časopisu The Spectator řekl, že jednání Británie s EU o "rozvodové" dohodě tento týden "pravděpodobně skončí". Později zdroj z vlády britským médiím řekl, že po rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou britský premiér dospěl k názoru, že s pozicí, jakou EU přijala k jeho návrhům na úpravy sporné irské pojistky, je uzavření dohody "v podstatě nemožné".

Hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier ale ve středu v rozhovoru poskytnutém britské stanici Sky News řekl, že je stále možné brexitovou dohodu uzavřít. "EU zůstane klidná, ostražitá, uctivá a konstruktivní. Technická jednání pokračují," uvedl. "Myslím, že dohoda je možná. Bude to velmi těžké, ale je to možné," dodal. Také irský premiér Leo Varadkar ve středu řekl, že bude "velmi těžké" dohodu do 31. října uzavřít.

V Bruselu tento týden pokračují jednání unijních vyjednavačů s týmem hlavního britského vyjednavače Davida Frosta. Ve čtvrtek se sejdou v belgické metropoli i Barnier a britský ministr pro brexit Stephen Barclay.

Johnsonovi se opět bouří ministři

Britský premiér Boris Johnson také musí čelit další vzpouře ve vládě kvůli vyhlídkám na brexit bez dohody a v Downing Street panují obavy z nových ministerských demisí. Píše to středeční deník The Times. S rezignací by podle něj po úterní turbulentní schůzi kabinetu mohla přijít pětice ministrů.

Členové vlády podle listu na úterním zasedání varovali Johnsona před možností, že by se v případě neřízeného brexitu 31. října vrátilo Severní Irsko pod přímou správu Londýna. Vyjadřovali také výhrady vůči kontroverznímu Johnsonově poradci Dominiku Cummingsovi.

Koaliční vláda Severního Irska, které tvoří spolu s Anglií, Walesem a Skotskem Spojené království, se rozpadla v lednu 2017. Ke vzniku kabinetu nepomohly ani předčasné volby, ani další jednání. Systém společné vlády unionistů a republikánů byl zakotven před 20 lety v mírové dohodě, jež ukončila dlouholetý konflikt v zemi.

Pokud by se Severní Irsko vrátilo pod přímou správu Londýna, vzbudilo by to patrně protesty irských nacionalistů a zkomplikovalo vztahy s Dublinem.

Jeden z ministrů podle The Times prohlásil, že v britském kabinetu "nesedí loutky a poslušní pejsci". Pokud by podle něj Johnson k tomuto opatření sáhl, nezískal by pro něj podporu.

Další ministr soudí, že mnoho vládních poslanců by odešlo z Konzervativní strany, pokud by byl brexit bez dohody základem Johnsonovy volební strategie. Ministři také uvedli, že by ve vládě nemohli dále zůstat, pokud by se ukázalo, že bude prosazovat brexit bez dohody.

Ministryně kultury Nicky Morganová podle The Times na schůzi vlády mluvila o interním sdělení, jehož autorem je podle spekulací britských médií Cummings. Píše se v něm, že pokud jednání s EU o úpravě brexitové dohody zkrachují, budou konzervativci před případnými volbami prosazovat "okamžitý" odchod bez dohody, a tedy žádné další odklady. Morganová kritizovala nejen obsah sdělení, ale také to, že se dostalo do médií.

Vládu už v září na protest proti vyloučení 21 konzervativních poslanců ze strany opustila ministryně práce Amber Ruddová. Předtím oznámil odchod z vlády mladší premiérův bratr Jo Johnson, který složil i poslanecký mandát.

Francie je ochotná debatovat o odkladu brexitu

Johnson opakovaně prohlašuje, že Británie opustí EU 31. října za jakýchkoli okolností - i kdyby to mělo znamenat odchod bez dohody. Tuto variantu vládě však zakazuje zákon přijatý na počátku září. Premiér tvrdí, že se jím bude řídit, opakovaně ale prohlašuje, že o odklad odchodu Británie z EU žádat nebude. Zjevný rozpor mezi tím ale nevysvětlil.

S případným odkladem odchodu Británie z EU by muselo souhlasit všech 27 zbývajících členských zemí bloku. V minulosti proti dalšímu posunutí termínu nejhlasitěji protestoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

Francouzská státní tajemnice pro EU Amélie de Montchalinová ve středu řekla, že Francie je o odkladu ochotna debatovat, pokud nastane jasný "politický posun". "Pokud budou předčasné volby nebo nové referendum, pokud nastane politický posun, který nás přesvědčí o tom, že bychom mohli vést debatu odlišnou od té, kterou vedeme dnes, pak se můžeme o odkladu bavit," řekla de Montchalinová v parlamentu. Další a další odklady za stejných podmínek ale podle ní nedávají naději, že nastane nějaká změna.

Související