Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Yoshino za vývoj lithium-iontových baterií, které se používají po celém světě v přenosných elektronických zařízeních. Tyto baterie by mohly urychlit vývoj elektromobilů s dlouhou výdrží či skladování energie z obnovitelných zdrojů.

"Tato lehká, dobíjecí a výkonná baterie se nyní používá ve všem, od mobilních telefonů po notebooky a elektrovozy," uvedla Královská švédská akademie věd ve svém prohlášení o udělení ceny a devíti milionů švédských korun (21,4 milionůu korun).

 

Lithium-iontové baterie vznikly v době ropné krize v sedmdesátých letech. Whittingham vyvíjel metody, které by mohly vést k technologiím, jež si vystačí i bez fosilních paliv. Laureát Nobelovy ceny za chemii začal zkoumat supravodiče a objevil extrémně bohatý materiál, který použil k vytvoření nové katody v lithiové baterii.

Goodenough předpověděl, že tato katoda by mohla skýtat ještě další možnosti, pokud se vyrobí s použitím oxidu kovu místo sulfidu kovu. V roce 1980 prokázal, že oxid kobaltu může za určitých podmínek produkovat čtyři volty. To byl důležitý průlom, který umožnil výrobu mnohem silnějších baterií. Sedmadevadesátiletý americký Němec je nejstarším laureátem Nobelovy ceny vůbec.

Na základě Goodenoughovy katody vytvořil Yoshino v roce 1985 první komerčně životaschopnou lithium-iontovou baterii. Použil uhlíkový materiál, který se v katodě choval stejně jako oxid kobaltu.

Výsledkem byla lehká, odolná baterie, kterou bylo možné stokrát nabít, než se její výkon zhoršil. Výhodou lithium-iontových baterií je to, že nejsou založeny na chemických reakcích, které rozkládají elektrody, ale na lithiových iontech, jež protékají tam a zpět mezi anodou a katodou.

Královská švédská akademie věd tento týden již v pondělí udělila Nobelovu cenu za lékařství. Dostali ji Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu. Za fyziku dostali ocenění v úterý Kanadsko-americký kosmolog James Peebles za teoretické objevy ve fyzikální kosmologii a Švýcar Michel Mayor a Didier Queloz za přispění k pochopení evoluce vesmíru a za objev planet obíhajících kolem vzdálených hvězd slunečního typu.

Ve čtvrtek bude Královská švédská akademie předávat ceny za literaturu. Letos akademie oznámí jména dvou držitelů ceny za literaturu. Loni se tato cena neudělovala kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování, za něž byl odsouzen fotograf Jean‑Claude Arnault, manžel jedné z členek akademie. Příští pondělí pak akademici udělí cenu za ekonomii.

Pořadatelé na Twitteru připomněli, že v roce 1911 získala za chemii Nobelovu cenu francouzská vědkyně polského původu Marie Curie-Skłodowská. "Jediný člověk, který kdy získal dvě Nobelovy ceny," napsali organizátoři.

Související

 

Související