Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Dohoda ukončila jednu z nejdelších válek v Africe, v níž zahynulo na 80 000 lidí.

"Nobelova cena za mír za tento rok byla udělena etiopskému premiérovi Abiy Ahmedovi za jeho úsilí o dosažení míru a ve prospěch mezinárodní spolupráce, zvlášť pak za jeho odhodlanou iniciativu vyřešit pohraniční konflikt se sousední Eritreou," uvedl Nobelův výbor.

Letošní ocenění podle něj ovšem patří všem, kdo se na usmíření v regionu podíleli, včetně eritrejského prezidenta Isaiase Afwerkiho.

U 43letého etiopského premiéra vyzdvihl Nobelův výbor i fakt, že krátce po svém nástupu do funkce v dubnu loňského roku zahájil v Etiopii demokratické reformy. Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová prohlásila, že některým lidem se může zdát ocenění nejmladšího afrického vůdce předčasné, podle výboru však "úsilí Abiy Ahmeda právě teď potřebuje uznání a zasluhuje povzbuzení".

Související

Pohraniční válka mezi Etiopií a Eritreou vypukla v roce 1998. Po dvouleté ostré fázi bojů přešel etiopsko-eritrejský konflikt do vleklého hraničního sporu. Vztahy obě země obnovily v červenci 2018.

Během několika týdnů dlouholetý eritrejský vůdce Isaias Afwerki navštívil etiopskou metropoli Addis Abebu a obě země se dohodly na obnovení komunikačních a dopravních linek. Poprvé po dvou desetiletích se mohli znovu setkat členové rozdělených rodin. Eritrea dříve patřila k Etiopii, v roce 1991 ale získala po 30 letech bojů samostatnost. Po dovršení mírového procesu s Eritreou se Abiy Ahmed angažoval také v procesech usmíření dalších afrických zemí, například Eritreje a Džibutska či Keni a Somálska.

Na domácí politické scéně nový předseda vlády nechal propustit tisíce politických vězňů, umožnil činnost dříve zakázaných opozičních skupin, zahájil stíhání činitelů obviňovaných z porušování lidských práv, posílil svobodu slova a významně zvýšil vliv žen v etiopském politickém a společenském životě. Slíbil rovněž uspořádání svobodných voleb v roce 2020 a otevření etiopské ekonomiky, i když tento proces zatím postupuje velmi pomalu, napsala agentura AP.

Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) v reakci na ocenění Abiy Ahmeda zdůraznila, že nyní je nutné, aby etiopský vůdce provedl další reformy v oblasti lidských práv. "Práce Abiy Ahmeda zdaleka není u konce," konstatovala AI a poukázala mimo jiné na etnické napětí, které ohrožuje stabilitu země.

"Toto uznání je kolektivním vítězstvím pro všechny Etiopany," napsala v reakci na udělení prestižní ceny kancelář etiopského premiéra. "Jsme hrdí jako národ."

Etiopský premiér sehrál zásadní roli ve faktickém naplnění mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou, když učinil reálné kroky k ukončení letitého konfliktu. Vztahy mezi oběma zeměmi ale stále zůstávají mírně napjaté, a to vzhledem k jejich vnitřnímu uspořádání i kvůli odlišným postojům v zahraniční politice, uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vilém Řehák.

"Etiopsko-eritrejské vztahy se po válce v letech 1998 až 2000 dostaly na bod mrazu. Klíčový byl spor o hraniční město Badme. Obě strany po válce souhlasily s tím, že o přesné podobě hranice rozhodne nezávislá mezinárodní konference, která město přiřkla Eritreji. Etiopská vláda ale odmítla toto rozhodnutí akceptovat, čímž se konflikt dostal do latentní fáze," připomněl Řehák.

Situace se změnila až v roce 2018. "Premiér Ahmed po svém nástupu vyjádřil jednoznačný zájem na ukončení tohoto stavu, inicioval svolání summitu obou zemí a jako první etiopský politik se po více než 20 letech setkal s eritrejským prezidentem. Výsledkem bylo podepsání Deklarace o míru a přátelství. Role premiéra Ahmeda tedy byla naprosto zásadní, protože zcela změnil vnímání tohoto zamrzlého konfliktu na etiopské straně a učinil reálné kroky k ukončení konfliktu a faktickému naplnění mírové dohody z roku 2000," uvedl Řehák.

Díky Ahmedově iniciativě byl válečný konflikt mezi Etiopií a Eritreou formálně ukončen. "Byly otevřeny hranice a obnoveno letecké spojení mezi oběma zeměmi, oba státy vyjádřily zájem posílit ekonomickou a politickou spolupráci. Reálné naplňování této spolupráce nicméně zatím vázne a po roce od mírového summitu lze konstatovat, že vztahy zůstávají lehce napjaté," uvedl Řehák.

Důvody napětí jsou podle něj ve vnitřní situaci obou zemí. "Premiér Ahmed se snaží reformovat a liberalizovat Etiopii, zatímco Eritrea je nadále uzavřenou vojenskou diktaturou. Etiopie a Eritrea se také zatím nedokázaly dohodnout na podmínkách vzájemného obchodu, část pozemní hranice byla ze strany Eritreje dokonce opětovně uzavřena," uvedl.

Upozornil, že obě země mají i odlišný pohled na otázky mezinárodní politiky. Etiopie se společně s Africkou unií snaží o usnadnění přechodu Súdánu k civilní vládě, Eritrea naopak podporuje vojenské vedení Súdánu. Země mají i odlišný postoj ke konfliktu v Jemenu, když Eritrea poskytuje své základny a přístavy pro saúdskou ofenzivu. "Úplná normalizace vztahů je tedy ještě běh na dlouhou trať," uzavřel Řehák.

Ahmedovo nasazení ocenili také světoví lídři, jako jsou Generální tajemník OSN António Guterres, šéf NATO Jens Stoltenberg, německý prezident Frank-Walter Steinmeier a další.

"Kroky, které podnikl premiér Ahmed, se mohou stát skvělým příkladem pro země Afriky i dalších oblastí světa, aby před boji daly přednost zájmům obyvatelstva," uvedl Guterres.

"Předseda etiopské vlády Abiy Ahmed dal svým odvážným a energickým úsilím najevo, že hluboké, staré spory mezi lidmi a národy lze překonat," uvedl německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Šéf Norské rady pro uprchlíky Jan Egeland ocenil, že Ahmed jako nejmladší africký vůdce během prvního roku v premiérské funkci uzavřel po téměř 20 letech nepřátelství mír s Eritreou a učinil další důležité kroky k demokratizaci země. "Teď ale musí za svou prioritu stanovit vyřešení etnického napětí v Etiopii a musí neúnavně pracovat na zajištění míru pro svůj lid," dodal šéf rady.

Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací. Za největší favoritkou na zisk ocenění byla označována Švédka Greta Thunbergová, která inspirovala celosvětovou studentskou kampaň, jejímž cílem je přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.

V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli konžský lékař Denis Mukwege a aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová za boj proti sexuálnímu násilí jako zbrani ve válkách.

Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a také držitelé Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 a 2019. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (21,4 milionu korun českých). Ocenění budou jako každý rok předána v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince - cena za mír v Oslu a zbývající ve Stockholmu.

Související