Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Francouzka Esther Duflová a dále Američané Abhijit Banerjee a Michael Kremer za jejich experimentální přístup ke zmírnění světové chudoby. Duflová je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii dostala, a zároveň nejmladším laureátem.

Oznámila to v pondělí Královská švédská akademie věd. Na držitele ocenění čeká finanční odměna devět milionů švédských korun (21,4 milionu korun).

"Letošní laureáti zavedli nový přístup, jak získat spolehlivé odpovědi ohledně nových způsobů boje se světovou chudobou," uvedla akademie v prohlášení.

Manželé Duflová a Banerjee působí na Massachusettském technologickém institutu (MIT), Kremer na Harvardově univerzitě.

Jejich přístup k řešení chudoby spočívá v dělení na menší, lépe zvladatelné problémy, například jak co nejúčinněji zlepšit výsledky vzdělávání či zdraví dětí. Trojice ekonomů podle akademie ukázala, že tyto dílčí problémy se nejlépe řeší na základě pečlivě navržených experimentů mezi lidmi, kterých se daný problém nejvíce dotýká.

Účinnost přístupu demonstroval v polovině 90. let Kremer a jeho kolegové v západní Keni. Přímo na místě testovali řadu zásahů, jak zlepšit školní výsledky místních dětí. Podobné výzkumy trojice ekonomů později aplikovala na další problémy v jiných zemích. Jejich experimentální výzkumné metody teď zcela dominují rozvojové ekonomice.

Jejich zjištění a výsledky jejich následovníků podle Královské švédské akademie věd citelně zlepšily schopnost v praxi bojovat s chudobou. "V přímém důsledku jedné z jejich studií se více než pět milionů dětí v Indii účastnilo efektivních programů doučování zaměřeného na jejich zjištěné slabé stránky," uvedla akademie. Jako další příklad uvádí velké dotace na preventivní zdravotní péči, jež byly zavedeny v řadě zemí.

Související

Přes 700 milionů lidí na celém světě musí přežívat s mimořádně nízkými příjmy. Každý rok zemře kolem pěti milionů dětí mladších pěti let na nemoci, kterým lze předejít, anebo jdou nenákladně vyléčit. Polovina dětí na světě školu opouští bez základních znalostí čtení, psaní a počítání, připomněla švédská akademie.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové. I loni ocenění dostali dva Američané: William Nordhaus za výzkum vztahů mezi ekonomikou a klimatickými změnami a Paul Romer za výzkum interakce mezi ekonomikou a technologickými inovacemi.

Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a za mír. Na vyznamenané čeká kromě finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. 

Podle ekonomů odráží letošní Nobelova cena trend poslední doby

Letošní udělení Nobelovy ceny za ekonomii odráží trend v ekonomii v posledních letech, kterými je především snaha zmírnit nebo odstranit chudobu. Přínosem je navíc to, že ocenění laureáti hledají způsob boje proti chudobě přímo u těch, kteří pomoc potřebují, a ne v laboratorní podmínkách na vzorku vybraných lidí. 

"Výběr letošních laureátů Nobelovy ceny za ekonomii reflektuje rostoucí význam chudoby a příjmové nerovnosti ve světě," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Přístup laureátů se podle něj stal hlavním směrem v oblasti ekonomie zajímající se o rozvoj zemí.

"Jde o ocenění přístupu, kdy ekonomové opustili teoretizování u tabulí o tom, co by mohlo lidem pomoci, a začali dělat pokusy na lidech. Na rozdíl od několika předešlých nobelistů však nevěřili, že se něco o chování lidí dozvědí, když je zavřou do laboratoří, aby přesně mohli kontrolovat podmínky experimentu," uvedl hlavní ekonom Natland Petr Bartoň.

Ředitel ekonomického institutu CERGE-EI, který je společným pracovištěm AV ČR a Univerzity Karlovy, Sergey Slobodyan upozornil, že experimentální přístup umožňuje lépe pochopit, proč jsou lidé chudí. "Pomáhá také vytvořit nákladově nejefektivnější opatření pro boj s chudobou a tím se vrací k samotné podstatě toho, do samého jádra toho, o čem je ekonomika," uvedl.

Michal Bauer ze CERGE-EI upozornil, že metoda je inspirovaná výzkumem v medicíně, kde se výzkumník snaží odhadnout, zda určitý lék nebo léčebný postup funguje tím, že porovnává skupinu, která léčbu dostane a placebo skupinu. Společně se spolupracovnicí Julií Chytilovou se podílí na výzkumu, který navazuje na jeden z prvních experimentů tohoto typu v rozvojových zemích, tedy o plošné odčervení dětí v západní Keni. "Ukázalo se, že tato intervence je v podstatě nejefektivnější způsob, jak zvýšit vzdělanost lidí v tom konkrétním regionu, protože děti pak začaly více chodit do školy, díky tomu, že nebyly nemocné. Iniciátorem této intervence byl Michael Kremer a my jsme nyní zapojeni do měření dlouhodobých dopadů po 20 letech," uvedl.

"Letošní Nobelova cena za ekonomii více než mnohé předešlé odráží klíčový trend doby, kterým je obecně inkluze, tedy začleňování a zrovnoprávňování těch, kteří dosud čelili znevýhodněnému postavení," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Dodal, že ocenění ekonomové rozvinuli experimentální metody v posledních zhruba dvaceti letech.

Bartoň upozornil, že výhoda "polních experimentů" je především v tom, že jednají se světem, jaký skutečně je, a ne jaký by měl být. "Že se jejich experimenty soustředily na rozvojové země není jen otázkou větší koncentrace chudoby v těchto zemích. Mají tam také větší politickou podporu. Do experimentů je většinou potřeba zapojit desítky až stovky tisíc lidí," dodal.