Turecko sdělilo Spojeným státům jasně, že v Sýrii nevyhlásí příměří a nebude vyjednávat s kurdskými bojovníky. S odvoláním na mluvčího tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana to ve středu oznámila agentura Reuters. Turecká strana tak odmítla výzvu k příměří a okamžitému ukončení bojů, kterou jí ve středu na půdě OSN adresovaly Spojené státy.

Erdogan podle mluvčího prohlásil, že turecká vojenská operace by mohla skončit "dnes večer", pokud by se "teroristé" stáhli z pohraničí, kde chce jeho země vytvořit zónu pro bezpečný návrat syrských uprchlíků.

Syrská armáda doprovázená ruskými vojáky ve středu vstoupila do severosyrského pohraničního města Kobani. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Kobani bylo v roce 2014 mezi prvními městy, která padla do rukou radikálů z teroristické organizace Islámský stát (IS). Spojenými státy vedená koalice proti IS tehdy ze vzduchu podpořila v bojích o město kurdské bojovníky, což na další dva roky upevnilo spolupráci syrských kurdských sil a USA, připomněla agentura AP.

Syrská armáda v úterý vstoupila do severosyrského města Manbidž, odkud se stáhla mezinárodní koalice, která tam působila doposud. Rusko je odhodláno zabránit střetu syrské a turecké armády a ruské síly začaly hlídkovat na linii mezi armádami obou zemí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve čtvrtek setká s americkým viceprezidentem Mikem Pencem a ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Informoval o tom na twitteru šéf komunikací turecké vlády. K příspěvku připojil krátké video, v němž Erdogan tureckým novinářům oznamuje, že se s americkou delegací nakonec setká. Dříve totiž Erdogan setkání v rozhovoru s televizí Sky News odmítl s tím, že bude jednat pouze se svým protějškem Donaldem Trumpem a nechal se slyšet, že americkou delegaci, která chce jednat o nynější turecké intervenci v Sýrii, odkáže na jejich protějšky v turecké vládě.

Vojenská koalice v čele se Spojenými státy dnes oznámila, že se stáhla ze syrských měst Rakka a Tabka a cementárny Lafarge jižně od Kobani. Americký prezident Donald Trump minulý týden nařídil americkým vojákům, aby opustili severovýchodní Sýrii. Turecko následně v oblasti zahájilo ofenzivu namířenou proti syrským kurdským milicím, které označuje za teroristy. Syrští Kurdové, kteří ve vleklém konfliktu s teroristickou organizací Islámský stát (IS) byli americkými spojenci, se o víkendu domluvili s Damaškem, že se syrská armáda přesune na sever a pomůže turecký vpád odrazit.

Turecká armáda podle tureckého ministra obrany zabila či zajala za týden své ofenzivy na severovýchodě Sýrie na 640 teroristů, za něž považuje členy syrských kurdských milic. Podle kurdských milic jsou jejich ztráty v řádu desítek. 

Damašek se o víkendu dohodl se syrskými Kurdy na společném postupu proti turecké armádě, která 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie.

Ankara chce vytvořit na syrském území u turecké hranice bezpečnostní zónu, kam se budou moci vrátit syrští uprchlíci z Turecka. V cestě Turkům stojí oddíly kurdských bojovníků, kteří se podíleli na boji proti Islámskému státu (IS) a kteří území, obývané z velké míry Kurdy, dosud střežili. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý prohlásil, že Turecko zajistí oblast od Manbidže po iráckou hranici a v první fázi umožní milionu syrských uprchlíků vrátit se do Sýrie.

Erdogan ve středu zopakoval, že operace jeho armády bude pokračovat, dokud všichni "teroristé" nesloží zbraně. Rovněž řekl, že turecká armáda od začátku operace 9. října "vyčistila" na 1220 kilometrů od "teroristů".

Ruský prezident podle Kremlu pozval tureckou hlavu státu, aby přijela v následujících dnech do Moskvy. "Pozvání bylo přijato," uvedl Kreml v prohlášení.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu podle agentury Ria Novosti řekl, že Damašek a Ankara by měly respektovat jejich bilaterální dohodu z Adany z roku 1998.

Adanský pakt podle agentury Reuters stanoví mimo jiné, za jakých podmínek může turecká armáda překročit hranici na severu Sýrie kvůli zajištění bezpečnosti. V dohodě se také píše, že Damašek nemá tolerovat na svém území členy Strany kurdských pracujících (PKK). Tato organizace bojuje na jihovýchodě Turecka proti turecké vládě za autonomii Kurdů a Ankara o ní tvrdí, že spolupracuje se syrskými kurdskými milicemi, jež jsou cílem nynější turecké invaze na severovýchodě Sýrie.

Manbidž, jež leží západně od Eufratu, pomáhala zajišťovat mezinárodní koalice, v níž byly kromě amerických také francouzští a britští vojáci. Tento kontingent se nyní stáhl a jeho místo zaujala syrská armáda.

Podle ruské tiskové agentury Interfax syrské jednotky už kontrolují tisíc kilometrů čtverečních v okolí Manbidže, ovládají vojenské letiště Tabka, dvě vodní elektrárny a několik mostů přes Eufrat.

Turecká armáda pokračovala v bombardování pohraničního Rás al-Ajnu a ohlásila další své dva mrtvé. Od začátku ofenzivy tak Turecko podle oficiálních zdrojů přišlo o šest vojáků. Ztráty v řadách arabsko-kurdské koalice SDF jsou v řádu desítek, přesný počet není znám.

Při bojích zemřelo za týden 71 civilistů, včetně 21 dětí, informovala ve středu Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Podle této organizace, která dění v Sýrii monitoruje z Londýna prostřednictvím svých místních zdrojů, muselo také už na 300 000 lidí v oblasti opustit své domovy.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ruperta Colvilla nevylučuje, že se Turecko dopouští na syrských Kurdech válečných zločinů. Organizace Lékaři bez hranic stáhla ze Sýrie svůj zahraniční personál a Turecko oznámilo, že jeho Červený půlměsíc začal distribuovat pomoc u hraničního města Tall Abjad.

Související
15. 10.

Kurdové na krutém poli politikyHN+

Komentář Adama Černého HN+Střídání aliancí není na Blízkém východě novinkou, ale to, k čemu se pod existenčním tlakem odhodlali syrští Kurdové, je posun s trvalejšími...

Americký prezident Donald Trump, jenž svým rozhodnutím o stažení amerických vojáků, kteří působili na pozicích s Kurdy, tureckou ofenzivu usnadnil, nyní vyzval Turecko k zastavení palby.

USA navíc vyhlásily sankce proti tureckým ministerstvům obrany a energetiky a také vůči ministrům obrany, vnitra a energetiky. Do Ankary v příštích 24 hodinách odletí americký viceprezident Mike Pence. USA pracují na evakuaci asi tisícovky svých vojáků ze Sýrie; podle úterních zpráv zamíří do Iráku, Kuvajtu a Jordánska. Malý zbytek Američanů zůstane na základně v jihosyrském Tanfu.

Erdogan ve středu v televizi Sky News uvedl, že o turecké intervenci v Sýrii s Pencem a šéfem diplomacie USA Mikem Pompeem jednat nechce. Později ale svá slova vzal zpět a uvedl, že se se zástupci Spojených států setká. Na twitteru o tom informoval Erdoganův mluvčí.

Česká Poslanecká sněmovna v úterý odsoudila tureckou invazi jako porušení mezinárodního práva a premiér Andrej Babiš má podle přijatého usnesení prosazovat v Evropské unii opatření, jež Turecko donutí operaci zastavit.

Babiš ale ve středu prohlásil, že je skeptický k tomu, zda se podaří najít s EU společnou pozici. Uvedl to na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Babiš poslancům evropského výboru slíbil, že výzvě sněmovny vyhoví. "Evropská rada rozhoduje konsenzem, všichni musí souhlasit," upozornil ale premiér. Vyjádřil pochybnosti, zda se ke společnému postoji proti Turecku připojí například Německo, pro které je podle Babiše klíčovým exportním trhem pro německý zbrojní průmysl.

Česko se připojilo k dalším evropským zemím a omezilo vývoz zbraní do Turecka. Turecký velvyslanec v Praze Ahmet Necati Bigali řekl, že Ankara to nepovažuje za vstřícný krok, ale dopadů se neobává. Turecko od ostatních členů Severoatlantické aliance očekává ve věci Sýrie solidaritu, a nikoli kritiku, dodal.

Kvůli postupu Ankary odložila firma Volkswagen rozhodnutí o výstavbě své továrny v Turecku; v novém provozu se mají vyrábět i vozy Škoda.

Vývoj na severu Sýrie vyvolává obavy z aktivizace IS, proti němuž se bojovalo v minulých letech. Francouzský premiér Edouard Phillipe řekl, že turecká ofenziva umožní IS obnovit svou činnost v Sýrii a možná i v Iráku.

Rada bezpečnosti OSN, která se minulý týden nedokázala dohodnout na znění textu o ukončení turecké ofenzivy, se chce znovu sejít. Podle posledních zpráv by měla jednat na žádost svých evropských členů ve středu, kdy mají o ofenzivě jednat také velvyslanci členských zemí NATO.

Milion uprchlíků

Turecko od roku 2011 přijalo na 3,6 milionu syrských uprchlíků. "Zajistíme oblast od Manbidže po iráckou hranici a v první fázi umožníme milionu syrských uprchlíků vrátit se domů. Později zajistíme návrat dvou milionů lidí," prohlásil v úterý prezident Erdogan.

Podle něj oblast nejvíc ohrožují teroristické organizace, což je podle něj Islámský stát stejně jako turecká Strana kurdských pracujících (PKK), milice syrských Kurdů YPG i hnutí FETÖ tureckého duchovního Fethullaha Gülena.

"Zkušenost minulých osmi let v Sýrii ukazuje, že není možné jednu teroristickou organizaci zničit s pomocí jiné," řekl Erdogan. Narážel tak na boj YPG, které v rámci arabsko-kurdské koalice Syrských demokratických sil (SDF) čelily Islámskému státu, za což jsou ve světě oceňovány. Turecko ale kurdské milice řadí k PKK a státní sdělovací prostředky o nich píší jako o jedné organizaci pod zkratkou PKK/YPG.

Erdogan v úterý zopakoval, že operace Pramen míru zahájená 9. října má dva cíle: "Prvním je zcela skoncovat s teroristickou hrozbou, kterou představuje PKK/YPG na severu Sýrie. Druhým je umožnit návrat 3,65 milionu Syřanů, o něž se Turecko stará osm let."

V letadle na cestě z Baku Erdogan později novinářům řekl, že hovořil s americkým prezidentem Trumpem. Řekl mu prý, že Turecko nikdy nevyhlásí na severu Sýrie příměří, neboť nehodlá "vyjednávat s teroristickou organizací".

Šéf Bílého domu se minulý týden od turecké intervence do Sýrie distancoval a řekl, že je ochoten dojednat mezi Turky a Kurdy příměří.

Fahrettin Altun z tiskového oddělení Erdoganova úřadu v úterý prohlásil, že operace bude pokračovat "s podporou světa nebo bez ní". O spojenecké dohodě, kterou o víkendu uzavřeli Kurdové se syrskou vládou, prohlásil, že je to "špinavý obchod". "Budeme dále bojovat proti teroristickým skupinám včetně IS, ať nás svět podpoří, nebo ne," řekl Altun.

Související