U pohraničního města Rás al-Ajn na severu Sýrie byla v pátek dopoledne slyšet střelba a ostřelování. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) informovala, že ve vesnici Báb al-Chajr, kde Kurdové stále vzdorují turecké ofenzivě přišlo v pátek o život nejméně pět civilistů. Turecko přitom ve čtvrtek po jednání s americkou delegací přistoupilo na pětidenní přerušení ofenzivy na severovýchodě Sýrie, aby se z oblasti mohly stáhnout milice syrských Kurdů. Mluvčí arabsko-kurdské koalice SDF ale Turecko obvinil z porušení klidu zbraní, což Ankara odmítla.

Turecká ofenzíva na severu Sýrie bude v úterý večer obnovena, pokud se kurdské oddíly nestáhnou, jak to předpokládá dohoda o příměří. Řekl to v pátek turecký prezident Recep Tyyip Erdogan.

Erdogan řekl, že pokud bude tato dohoda do úterního večera dodržena, pak bude otázka bezpečnostní zóny vyřešena. Pokud ne, operace Pramen míru bude obnovena. Erdoganovi nebude vadit, když do oblastí vyklizených Kurdy vstoupí syrská armáda podporovaná Ruskem. 

Prezident dále zopakoval, že Turecko chce do takto zabezpečené zóny, která bude dlouhá 440 a široká 32 kilometrů, přesunout ze svého území jeden až dva miliony syrských uprchlíků. 

Zvuk kulometů v pátek podle Reuters vycházel z tureckého příhraničního města Ceylanpinar. Nad částí Rás al-Ajnu se mezitím vznášel hustý dým. "Navzdory dohodě o ukončení bojů, (Turecko) nadále podniká nálety a ostřeluje pozice (kurdských) bojovníků a civilní objekty," uvedl mluvčí SDF Mustafa Bali. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek naopak podle agentury Reuters řekl, že dohoda o příměří platí a na severovýchodě Sýrie se nebojuje. Doplnil, že turečtí a američtí činitelé budou v nepřetržitém kontaktu, aby dohlíželi na plnění dohody.

Americký viceprezident Mike Pence ve čtvrtek po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem oznámil, že bylo v oblasti dohodnuto příměří a turecká strana svou operaci přeruší do 120 hodin. Americký prezident Donald Trump následně uvedl, že klid zbraní zachrání miliony životů.

Pokud bude dohoda o příměří dodržena, bude to pro Turecko podle Reuters znamenat, že se mu fakticky vyplnil cíl operace, kterou v severní Sýrii zahájilo 9. října poté, co Trump oznámil, že budou američtí vojáci z regionu staženi. Spojené státy ve čtvrteční dohodě o klidu zbraní souhlasily s tím, že Turecko bude mít pod kontrolou bezpečnostní zónu širokou 32 kilometrů, vedoucí východně od řeky Eufrat až k hranici s Irákem.

Klid zbraní následuje po osmi dnech turecké operace Pramen míru, jejíž cíl byl obdobný  vytlačit kurdské milice YPG od hranic. Americký prezident Donald Trump v reakci na dohodu o příměří slíbil urychlené zrušení sankcí proti Turecku. Představitel Arabsko-kurdské koalice (SDF) Redur Xelil ujistil, že kurdské jednotky hodlají klid zbraní dodržovat. Ankara však vzkázala, že dohoda ještě neznamená konec její vojenské operace.

"Spojené státy a Turecko se dnes dohodly na příměří v Sýrii," oznámil Pence na tiskové konferenci po více než čtyřech hodinách jednání v prezidentském paláci v Ankaře. "Turecká strana přeruší operaci Pramen míru, aby umožnila stahování sil (kurdských milic) YPG z bezpečnostní zóny během 120 hodin," upřesnil Pence.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu však upozornil, že Turecko zastaví vojenskou operaci teprve poté, co kurdské milice YPG opustí své pozice a odevzdají těžké zbraně. Dohoda ale Turecku neukládá stáhnout své vojáky, všímá si agentura AP.

Spojené státy souhlasily s tím, že Turecko bude mít pod kontrolou bezpečnostní zónu širokou 32 kilometrů, vedoucí východně od řeky Eufrat až k hranici s Irákem. Çavuşoglu uvedl, že de facto nejde o příměří, ale pouze o přestávku v bojových operacích, která má umožnit Kurdům opustit bezpečnostní zónu.

Dohodu o příměří a ústupu kurdských milicí YPG s Tureckem Spojené státy dojednaly částečně i proto, že nevěřily, že Kurdové oblast udrží vojenskou silou. Novinářům to ve čtvrtek řekl americký zvláštní zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey. 

"YPG si nepochybně přála v těch oblastech zůstat. Dospěli jsme ale k závěru, že nejsou vojensky schopni tyto oblasti udržet, a usoudili jsme, že zastavení palby bude mnohem lepší v zájmu kontroly této chaotické situace," konstatoval americký diplomat.

"Turci teď sami jednají s Rusy a Syřany v dalších oblastech na severovýchodě a v Manbidži západně od Eufratu," konstatoval Jeffrey. "Zda tyto oblasti zahrnou do bezpečné zóny kontrolované Tureckem, o tom se podrobně nejednalo. Teď to Tureckem kontrolované území není," dodal.

Turecká armáda podle Jeffreyho velmi rychle obsadila velké území a bez příměří by v tom pokračovala. Spojené státy teď budou s Tureckem pracovat na řešení humanitárních problémů v bezpečné zóně.

Související

Ankara od počátku tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

SOHR, která vede vlastní bilanci obětí, tvrdí, že od 9. října přišlo v bojích o život 72 civilistů, na straně arabsko-kurdských SDF je 203 mrtvých bojovníků, proturecké syrské milice ztratily 171 členů.

Boje minulých dní vyhnaly z domovů desetitisíce lidí a Donald Trump čelil kritice, že svým rozhodnutím stáhnout z oblasti americké vojáky ponechal turecké armádě napospas spojence USA proti teroristické organizaci Islámský stát  bojovníky kurdských milicí.

Trump svým rozhodnutím o stažení amerických vojáků, kteří působili na pozicích s Kurdy, tureckou ofenzivu usnadnil. Vzápětí však vyzval Turecko k zastavení palby. USA navíc vyhlásily sankce proti tureckým ministerstvům obrany a energetiky a také vůči ministrům obrany, vnitra a energetiky.

Turecká ofenziva si po osmi dnech bojů vyžádala životy 224 příslušníků SDF a 183 povstalců podporovaných Tureckem, oznámila ve čtvrtek exilová organizace SOHR. Boje si podle ní rovněž vyžádaly životy 72 civilistů, dodala organizace, která situaci sleduje z Británie a tvrdí, že má v terénu své informátory.

Koalice SDF ještě před oznámením dohody o klidu zbraní informovala, že vzhledem k tureckým útokům na severu Sýrie zastavila své operace proti IS. Kurdové navíc na severu Sýrie dosud střežili zajaté bojovníky IS i jejich příbuzné v několika táborech a věznicích. Jeden z velitelů SDF Maslúm Abdí ve čtvrtek upozornil, že se IS na mnoha místech reorganizuje.

Turecká armáda se svými syrskými spojenci po těžkých středečních bojích dosud postupovala do syrského pohraničního města Rás al-Ajn. Podle SOHR tyto jednotky ovládly už polovinu města. Syrská agentury SANA naznačila, že turecká armáda při ofenzivě používá chemické látky, což Ankara popírá.

Turecko se v Sýrii dopustilo válečných zločinů, myslí si Zeman

Turecko se při vojenské operaci na severu Sýrie dopustilo válečných zločinů, nemělo by proto být členem Evropské unie, řekl ve čtvrtek prezident Miloš Zeman v televizi Barrandov. Země se podle něj pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem sbližuje s radikálním, vraždícím islamismem. 

"Turecko se podle mého názoru dopustilo válečných zločinů a v každém případě si myslím, že by minimálně nemělo být členem Evropské unie," řekl Zeman. Poukázal na vraždy kurdských bojovníků a kurdské političky Hevrin Chalafové, které údajně podle videí zveřejněných na sociálních sítích o víkendu spáchala Turecku blízká syrská islamistická ozbrojená skupina Ahrár aš-Šarkíja.

To, že Turecko by mohlo mít podíl na válečných zločinech na syrských Kurdech, v úterý uvedl mluvčí úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville. Upozornil při tom také na vraždu Chalafové. O členství v EU požádalo Turecko v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Vstupní rozhovory s Ankarou zahájila unie v roce 2005. Jednání ale postupují velmi pomalu – mimo jiné kvůli porušování lidských práv v Turecku.

Zeman uvedl, že zásadně nesouhlasí s Erdoganovými slovy, že Kurdové jsou teroristé. Kurdské jednotky, známé jako pešmergové, byly podle českého prezidenta nejúčinnější silou v boji proti Islámskému státu, a Turecko naopak de facto financovalo Islámský stát tím, že odebíralo jeho ropu. "Naopak bych si položil otázku, zda teroristy nejsou ti, kdo na Kurdy útočí a dopouštějí se přitom bestiálních vražd," řekl Zeman. Proturecké milice bojující na straně Turků jsou podle něj odnoží Islámského státu, která v Sýrii ještě zůstala.

Erdogan odklonil Turecko od historie zakladatele turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka, který prosazoval sekulární charakter státu střežený armádou, řekl Zeman. "Díky tomu, že se takto odklonil, tak dochází k islamizaci Turecka... ke sbližování se Turecka s islamismem, radikálním, vraždícím islamismem, který jsme teď právě viděli v severovýchodní Sýrii," dodal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v Bruselu tureckou ofenzívu označil za "šílenost" a řekl, že to, co se v minulých dnech dělo v Sýrii, je velkou chybou NATO a Západu. Hodlá se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a britským premiérem Borisem Johnsonem sejít s Erdoganem. Podle něj bude vina Turecka, jestliže teroristé z Islámského státu (IS) obnoví svou činnost. Jejich zajatce drží Kurdové ve věznicích na severu Sýrie, ale za bojů by se tito vězni mohli dostat na svobodu.

V táboře Al-Húl je na 70 000 lidí a z nich mnozí jsou příbuzní bojovníků IS. Jedna z těchto žen, která je Francouzska, v pátek řekla agentuře AFP, že půlka z žen členů IS chce turecké ofenzívy využít, z tábora odejít a vrátit se do "chalífátu", jaký vyhlásil IS v roce 2014 na severu Iráku a Sýrie. Ostatní se ale bojí, protože by jinde skončily ve věznicích a odloučené od svých dětí.