Koncem loňského roku byla na půdě Organizace spojených národů schválena Deklarace práv rolníků. Většina evropských zemí se však zdržela hlasování. Jednou z vyjednavaček byla i Ramona Duminicioiuová, koordinátorka evropské odnože La Via Campesina, světového rolnického hnutí. Podle ní výsledek hlasování ukázal, jak jsou v Evropě drobní zemědělci přehlíženi.

Duminicioiuová je v čele evropských rolníků od roku 2016. Svou zemědělskou činnost musela podle svých slov kvůli veřejným aktivitám výrazně omezit. Přesto si doma v Rumunsku stále najde čas na výrobu ovocných pálenek, džemů nebo zeleninových zavařenin. A to bez veřejných peněz.

"Rolníci dokážou bez dotací přežít jednoduše. Ale průmyslový model zemědělství je velmi drahý, bez dotací nemůže přežít," říká v rozhovoru pro HN rolnice. Do středobodu evropských zemědělských politik by se podle ní měla postavit lidská práva, uvedla v rámci letošního pražského Biojarmarku v Národním zemědělském muzeu.

Odmítáte se označovat jako farmářka. Proč?

V Rumunsku farmáři nazýváme jen větší průmyslové zemědělce. My zastupujeme rolníky. To jsou lidé přímo svázaní s půdou. Nežijí ve městě a obdělávají půdu na venkově. A produkují potraviny, které buď prodávají, nebo je používají pro vlastní potřebu, rozdávají rodině, přátelům. Nemusí to být komerční aktivita. Rolník je také součástí místních komunit. V Rumunsku je například toto velmi důležité. Znalosti se udržují mezi lidmi. Abychom se naučili osevní postupy, jak vyléčit zvíře, nemusíme ani vyjet z vesnice. Ty znalosti jsou tam.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se