Chilský parlament byl v pátek evakuován poté, co se přes bezpečnostní zábrany do něj pokusili dostat demonstranti. Policie jim v tom zabránila, informovala místní média. Protivládní protesty v Chile, označované ze největší v této jihoamerické zemi za poslední tři desetiletí, mají za týden už 19 obětí. Zastavit je nedokázal ani sociální balíček oznámený tento týden vládou. V pátek se k protestu připojili řidiči kamiónů, kteří ochromili provoz na řadě silnic.

Protesty vypukly v Santiagu de Chile kvůli zvýšení cen jízdného v metru a z metropole se rozšířily do dalších měst země. Vláda kvůli nim vyhlásila výjimečný stav a do ulic povolala vojáky. V řadě chilských měst, včetně metropole, už několikátou noc trvá zákaz vycházení. Specifikem těchto protestů je podle místních médií to, že nemají vůdce a nejsou organizované.

Při protestech zemřelo za týden 19 lidí, včetně tří Peruánců. Podle generálního konzula Peru v Santiagu zemřel jeden z Peruánců poté, co ho zasáhla kulka při nastupování do autobusu. Vystřelil ji majitel místního obchodu, který se bránil rabování a který se už vydal policii. Další Peruánec zemřel v Santiagu, když podle své sestry zachraňoval lidi v hořícím supermarketu, zapáleném rabujícím davem.

Protesty zažehlo zvýšení už tak vysokého jízdného v metru v chilské metropoli, které prezident Sebastián Piňera už odvolal, ale hlavní příčinou je dlouhodobá nespokojenost Chilanů s nízkými platy a penzemi a s narůstajícími cenami ve všech sektorech, včetně zdravotnictví či školství.

Související

K uklidnění nepokojů nestačilo prezidentovo oznámení z poloviny tohoto týdne, že vláda mimo jiné zvýší minimální mzdu či zruší nedávné zvýšení cen elektřiny. Analytici i politici, které citoval v pátek server BBC Mundo, se shodují, že řešením situace musí být hlubší strukturální změny v ekonomice i politice.

"Chilské politické instituce jsou zdiskreditované," uvedla Loreta Coxová z chilského nevládního střediska pro výzkum veřejného mínění. Podle jeho nedávného průzkumu věří chilskému parlamentu jen šest procent Chilanů a jen asi 19 procent oslovených se identifikuje s nějakou politickou stranou.

Podle některých analytiků by mohly být řešením takzvané otevřené rady, tedy jakási sousedská lokální shromáždění, která by formulovala požadavky obyvatel a z nichž by vzešli zprostředkovatelé jednání s vládou.

Další možností je vytvoření Ústavodárného shromáždění, v němž by zástupci lidu připravili novou ústavu. Ta nynější je z roku 1980, tedy ještě z doby diktátora Augusta Pinocheta, i když od té doby byla několikrát reformovaná. Někteří vidí řešení v demisi vlády. "Když odstoupí prezident, co pak? Nový lídr zatím není," míní Coxová.

Chilská vláda potřebuje nepokoje uklidnit velmi rychle, už za tři týdny totiž v Santiagu de Chile koná konference OSN o klimatu a summit Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC).

Související