Členské státy Evropské unie se v pondělí dohodly na odkladu britského odchodu ze společenství do konce ledna 2020. Uvedl to na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Pokud Británie schválí výstupní dohodu před uplynutím nové lhůty, může opustit unii dříve. Dosavadní termín brexitu byl tento čtvrtek. Odklad schválili velvyslanci 27 zemí EU na pondělní ani ne půlhodinové schůzce v Bruselu.

Johnson v dopise Tuskovi následně potvrdil, že Británie s odkladem brexitu souhlasí. Premiéra k dojednání nového odkladu donutil britský parlament. Předseda vlády přitom nový odsun brexitového data označil za "nechtěné prodloužení britského členství v EU, které poškozuje naši demokracii". Vyzval zároveň státy EU, aby jakékoli další zdržení brexitu vyloučily.

"Rozhodnutí by mělo být formálně potvrzeno písemnou procedurou," napsal Tusk s odkazem na písemný souhlas lídrů jednotlivých států, kteří musí odklad stvrdit. Očekává se, že tak učiní nejdříve v úterý.

Johnson v dopise Tuskovi následně potvrdil, že Británie s odkladem brexitu souhlasí. Předseda vlády přitom nový odsun brexitového data označil za "nechtěné prodloužení britského členství v EU, které poškozuje naši demokracii". Vyzval zároveň státy EU, aby jakékoli další zdržení brexitu vyloučily.

"Jak dobře víte, nemám možnost... učinit nic jiného, než potvrdit formální souhlas Spojeného království s tímto odkladem," napsal Johnson

Johnson se od nového zdržení snaží distancovat, neboť od svého nástupu do čela vlády opakoval, že Británie z EU odejde 31. října. K dojednání odkladu jej ale donutil zákon, který proti jeho vůli britský parlament schválil minulý měsíc. Po dnešku už je v podstatě jisté, že Británie tento týden z unie nevystoupí.

"Musím dát jasně najevo svůj názor, že toto nechtěné prodloužení britského členství v EU poškozuje naši demokracii a vztah mezi námi a našimi evropskými přáteli," pokračuje dopis britského premiéra. Ten vlády unijních zemí vyzval, aby jasně řekly, že další odklad po 31. lednu "není možný". "Je to víc než dost času na ratifikaci naší dohody," uvedl ministerský předseda ohledně upravených podmínek brexitu, které vzešly z posledního unijního summitu.

Proti odkladu dosud vystupovala Francie, která od Británie požadovala závazné sdělení pádného důvodu prodloužení britského členství v unii. Po víkendovém telefonátu prezidenta Emmanuela Macrona s britským premiérem Borisem Johnsonem však Paříž přestala záměr ostatních zemí blokovat.

Podle informací ČTK přijatý text jako motivy odkladu zmiňuje poskytnutí času potřebného pro britskou ratifikaci brexitové dohody stejně jako pro případné vypsání předčasných voleb v Británii.

Britská Dolní sněmovna v pondělí také opět neschválila plán Johnsona rozpustit parlament a vypsat předčasné parlamentní volby. Návrh potřeboval dvoutřetinovou podporu, tedy hlasy 434 poslanců, hlasovalo pro něj ale jen 299. Většina opozičních zákonodárců se zdržela.

Johnson se o rozpuštění parlamentu pokoušel potřetí za poslední dva měsíce. Navrhované prosincové předčasné volby ani po dnešním neúspěchu nejsou vyloučené, vláda by je mohla prosadit alternativní cestou, při níž stačí hlasy prosté většiny zákonodárců. I tak by ale Johnson potřeboval podporu některých opozičníků, neboť jeho Konzervativní strana má v 650členné Dolní sněmovně pouze 288 křesel.

Související

Unijní země v pondělí prodloužení termínu brexitu podmínily tím, že Británie bude "v době trvání odkladu jednat konstruktivně a zodpovědně" a bude plnit všechny závazky členského státu. Přijatý text výslovně zmiňuje povinnost jmenovat nového evropského komisaře, s čímž dosud Londýn nepočítal. Evropská komise by se měla přitom ujmout funkcí začátkem prosince.

Schválený text rovněž uvádí, že "odklad vylučuje jakékoli nové otevírání dohody o (britském) odchodu", a zároveň upozorňuje, že Británie si své rozhodnutí opustit EU může kdykoli během odkladu rozmyslet.

Vyjednavači obou stran dospěli k brexitové dohodě předminulý týden po vleklých jednáních, jejichž předmětem byly především spory o budoucí podobě irské hranice a celních vztahů. Britský parlament však dohodu zatím neratifikoval, protože nejprve chce přijmout příslušný prováděcí zákon. K jeho posouzení ovšem poslanci požadují více času, než jim původně vláda navrhovala. Pokud se brexitovou dohodu podaří v britském a následně v Evropském parlamentu (EP) schválit před vypršením odkladu, tedy před 31. lednem, odejde Británie z EU první den následujícího měsíce. Jako nové termíny brexitu tedy vedle konce ledna přichází v úvahu 1. prosinec či Nový rok.

Předseda EP David Sassoli ocenil pondělní rozhodnutí členských států, které podle něj dává Londýnu dost času jasně ukázat, co vlastně chce. "EP bude mezitím dále analyzovat výstupní dohodu," uvedl Sassoli.

Brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt označil těsné odvrácení hrozícího neřízeného odchodu Británie za úlevu a dodal, že brexitová nejistota trvá příliš dlouho. Tříměsíční odklad podle něho "musí ukázat další cestu".

Související