Nepokoje v Bolívii, které vypukly v říjnu kvůli výsledkům prezidentských voleb, si vyžádaly již deset mrtvých. S odvoláním na místní prokuraturu o tom ve čtvrtek informovala agentura AP. Bývalý prezident Evo Morales, jenž podal o víkendu demisi a odletěl do Mexika, ve čtvrtek kritizoval Spojené státy, které uznaly prozatímní hlavou státu senátorku Jeanine Áňezovou. Stav v Bolívii označil Morales za "vojenskou diktaturu".

Od počátku protestů před více než třemi týdny v Bolívii zahynulo deset lidí. Předcházející bilance hovořila o sedmi. Agentura AFP ve čtvrtek informovala o smrti 20letého muže, kterého zasáhla střela při střetech Moralesových příznivců s policií ve městě Yapacaní, asi 450 kilometrů jihovýchodně od metropole La Paz. Podle agentury DPA další muž zahynul ve stejné oblasti.

Prozatímní prezidentka Áňezová, po jejímž samojmenování do funkce vypukly v zemi demonstrace, už jmenovala i nové členy vlády a nové nejvyšší velitele armády.

"Tleskám bolivijské prozatímní prezidentce Jeanine Áňezové, že na sebe vzala tuto roli v době, která přináší velkou zodpovědnost a v níž je třeba v Bolívii obnovit pořádek a zachovat civilní vedení," napsal ve čtvrtek na Twitteru ministr zahraničí USA Mike Pompeo. Jako o "prozatímní ústavní prezidentce", o Áňezové, už před Pompeem hovořil i Michael G. Kozak, který má na americkém ministerstvu zahraničí na starosti západní polokouli. Kromě USA uznala novou prezidentku Bolívie třeba i Brazílie.

Bývalý prezident Morales, který nyní pobývá v mexickém exilu, ve čtvrtek - ještě před Pompeovým prohlášením - na Twitteru rozhodnutí Spojených států uznat senátorku Áňezovou prozatímní prezidentkou odsoudil.

"Státní převrat, který působí smrt mých bolivijských bratrů, je politickým a hospodářským spiknutím, které vychází ze Spojených států," uvedl exprezident. Situaci v Bolívii přirovnal k situaci ve Venezuele, kde Spojené státy a řada dalších zemí světa uznaly místo autoritářského prezidenta Nicoláse Madura prozatímní hlavou státu Juana Guaidóa. Ve Venezuele parlament ovládaný opozicí v lednu neuznal další mandát Madura a prohlásil za prozatímního prezidenta svého šéfa Guaidóa. Maduro se ale stále drží u moci díky armádě a díky podpoře ze strany Ruska a Číny.

Město La Paz, které je administrativním centrem Bolívie, se podle Moralese změnilo "v tábor vojenské a politické represe". "Ti, co říkali, že bojují za demokracii, nastolili vojenskou diktaturu," dodal.

Morales na Twitteru vyzval k "národnímu dialogu". "Pokud mohu svou přítomností přispět k mírovému řešení, které zastaví násilí..., pro svou milovanou Bolívii to udělám," napsal bývalý prezident, a znovu tak naznačil, že by se mohl do vlasti z exilu vrátit.

rozhovoru poskytnutém listu El País Morales řekl, že je nadále prezidentem Bolívie, neboť parlament jeho rezignaci nepřijal ani neodmítl. 

Áňezová slibuje nové volby

Morales ještě po vypuknutí nepokojů v zemi svolil k auditu volebních výsledků, který provedla OAS. Ta v neděli uvedla, že by se měly konat volby nové, což Morales týž den slíbil i s tím, že vymění celý volební soud viněný ze zmanipulování výsledků. Opozici to ale nestačilo a trvala na prezidentově demisi, k níž ho vyzvalo i velení armády a policie.

Podle bolivijské ústavy musí demisi prezidenta i viceprezidenta potvrdit společná schůze obou komor parlamentu. Jejich předsedové ale v neděli rezignovali spolu s Moralesem. Jediný, kdo ve vedení parlamentu zůstal, byla druhá místopředsedkyně Senátu Áňezová.

Ústava rovněž stanovuje, že hlava státu musí do 90 dnů vyhlásit nové prezidentské volby. Áňezová již dříve oznámila úmysl uspořádat je co nejdříve. Země by podle ní měla mít prezidenta do 22. ledna.

Dvaapadesátiletá senátorka složila v úterý přísahu jako dočasná hlava státu z pozice druhé místopředsedkyně Senátu proto, že prezident, viceprezident i šéfové obou komor parlamentu podali demisi. Zasedání parlamentu se odmítli zúčastnit poslanci Moralesovy socialistické strany, kteří mají v parlamentu většinu a podle nichž Áňezová není hlavou státu, protože zasedání parlamentu nebylo usnášeníschopné.

Socialista Morales, první bolivijský prezident z řad domorodého indiánského obyvatelstva, odstoupil z funkce jen tři týdny po svém sporném znovuzvolení do tohoto úřadu. Prohlásil se za vítěze prvního kola voleb, ačkoli opozice i mezinárodní pozorovatelé výsledky hlasování zpochybňovali. Jeho odpůrci tvrdili, že jde o volební podvod. Organizace amerických států (OAS) ve své předběžné zprávě uvedla, že volby provázely manipulace, a doporučila jejich anulování.

V Bolívii se už tři týdny odehrávají střety Moralesových příznivců a odpůrců, které si vyžádaly několik mrtvých a stovky zraněných.

Tisíce rozzlobených stoupenců Moralese, kteří rezignaci dlouholetého prezidenta považují za puč, se v úterý v reakci na krok Áňezové snažily demonstrovat před budovou bolivijského parlamentu v metropoli La Paz. Provolávali přitom hesla "Musí odstoupit" či "Nebojíme se". Policie se je snažila rozehnat slzným plynem, nad městem podle AP opakovaně prolétly stíhačky v očividné snaze demonstrovat sílu armády.

Sám Morales z exilu označil proklamaci Áňezové za puč. "Odehrál se nejmazanější a nejohavnější státní převrat v historii: Senátorka, obklopená skupinou kompliců a vedená armádou i policií zasahující proti lidem, provedla puč a prohlásila se dočasnou prezidentkou Bolívie, aniž by k tomu měla legislativní kvórum," napsal Morales na Twitteru několik hodin poté, co v úterý přiletěl do Mexika, kde obdržel azyl.

 
Související