Na podezřelé veřejné zakázky lze znovu bez poplatku upozornit antimonopolní úřad. Ústavní soud ve středu zrušil povinnost uhradit spolu s každým podnětem poplatek 10 tisíc korun. Vyhověl tak návrhu nevládní organizace Transparency International. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. 

Právní úpravu kritizovali protikorupční aktivisté i ombudsmanka Anna Šabatová. Poukazovala na to, že po změně zákona výrazně klesl počet podnětů k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Naopak podle zastánců měl poplatek zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení.

Sám šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj desetitisícový poplatek za každý podnět hájil a obával se, že při jeho případném zrušení bude úřad zahlcen obstrukčními podněty. "V době, kdy na trhu nebyla práce a o zakázky se soutěžilo velice tvrdě, se prostě toto používalo jako způsob vydírání ve stylu "když to nedostanu já, ať to nemá ani nikdo jiný". Navíc tu byl problém s hromadnými podněty, které mohly paralyzovat práci úřadu. To nám sem poslalo protikorupční organizace Oživení, kdy v jednom podnětu bylo 250 tisíc různých případů, většinou přitom šlo o formální chyby v popisu či označení zakázky a podobně. Právě poté se mimochodem ten poplatek zavedl," uvedl Rafaj v rozhovoru pro HN v polovině října

Zrušené ustanovení zákona říkalo, že při podání podnětu k zahájení správního řízení vybere úřad 10 tisíc korun ke každé veřejné zakázce. Pokud podávalo podnět více lidí společně, vybíral se poplatek pouze jednou. Poplatek se nevracel, nebylo ani možné rozhodnout o osvobození nebo prodloužení lhůty.

Transparency International v jednom konkrétním řízení poplatek nezaplatila, úřad se jejím podnětem nezabýval a organizace podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Soud ji zamítl s vysvětlením, že úřad jednal podle zákona a že poplatek spojený s podáním podnětu nemá protiústavní charakter. Stejný názor zaujal Nejvyšší správní soud. Následně se nevládní organizace obrátila na ÚS. Jeden ze tříčlenných senátů pak návrh na zrušení části zákona o zadávání veřejných zakázek předal plénu, tedy sboru všech ústavních soudců.

Ke kritikům poplatku patřila také ombudsmanka Šabatová. Zatímco v roce 2016, ještě před zavedením poplatku, úřad obdržel 1305 podnětů k veřejným zakázkám, v roce 2017 to bylo pouze 93 zaplacených podnětů, uvedla Šabatová. Dodala, že tak dochází k faktickému snížení kontroly veřejných zakázek. Vláda ale žádosti Šabatové o zrušení poplatku nevyhověla.

"Zákonnou úpravu, která ukládá povinnost zaplatit za pouhé podání podnětu na ÚOHS částku téměř ve výši minimální mzdy, jsem považovala za nemravnou. Části populace tím bylo omezeno právo obrátit se na státní orgán," uvedla ve středu Šabatová.