Miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg v neděli oficiálně vstoupil do boje o Bílý dům. Sedmasedmdesátiletý mediální magnát prohlásil, že Spojené státy si nemohou dovolit mít další čtyři roky v čele republikána Donalda Trumpa.

Bloomberg podle agentury Reuters představuje další umírněný hlas v přelidněném poli demokratických uchazečů o nominaci pro volby, které se uskuteční přibližně za rok.

Bloomberg ještě letos v březnu tvrdil, že na prezidenta kandidovat nehodlá, ale v posledních týdnech udělal kroky, které k nominaci směřovaly. "Kandiduji na prezidenta s cílem porazit Donalda Trumpa a obnovit Ameriku. Nemůžeme si dovolit další čtyři roky lehkomyslného a neetického počínání prezidenta Trumpa," řekl zakladatel finančního, softwarového a mediálního impéria Bloomberg LP.

Bloombergova kandidatura na prezidenta podle pozorovatelů znamená vážnou výzvu pro dosavadní favority demokratických primárek v čele s bývalým viceprezidentem Joem Bidenem. V průzkumech jsou v popředí také senátoři Elizabeth Warrenová a Bernie Sanders a nově i Pete Buttigieg, sedmatřicetiletý starosta města South Bend ve státě Indiana.

Související

Bloomberg je mimo jiné proti plánu Warrenové na vyšší zdanění velmi bohatých Američanů ve prospěch zdravotnictví či školství. Podle časopisu Forbes je Bloomberg osmým nejbohatším Američanem s odhadovaným majetkem 53,4 miliardy dolarů (více než 12 bilionů korun).

Sedmasedmdesátiletý Bloomberg zvažoval kandidaturu už v roce 2016, ale svůj záměr nakonec odvolal.

Vlastník tiskové agentury a dlouholetý starosta

Americký miliardář Michael Bloomberg zbohatl jako vlastník tiskové agentury zaměřené na informace z byznysu, s pomocí svého jmění se pak stal starostou New Yorku. Radnici nejlidnatějšího amerického města řídil celých 12 let, jen za symbolický dolar ročně. Sedmasedmdesátiletý podnikatel, politik a filantrop svou politickou příslušnost přitom Bloomberg v minulosti několikrát změnil. Do roku 2001 byl demokratem, poté se přidal k republikánům. Ke změně příslušnosti se rozhodl před svým prvním vstupem do volebního boje pro menší vnitrostranickou konkurenci. Od roku 2007 vystupoval jako nezávislý, blíž měl ale vždy k demokratům. Dobré vztahy má s exprezidentem Barackem Obamou, před prezidentskými nominacemi v roce 2008 se spekulovalo, že by mohl kandidovat jako viceprezident, což Bloomberg odmítl.

O jeho záměru ucházet se o funkci hlavy státu se hovořilo už před čtyřmi lety a ještě v únoru 2016 Bloomberg kandidaturu v nevyloučil. O necelý měsíc později ale oznámil, že do voleb v listopadu 2016 nepůjde. V kampani výrazně podpořil demokratickou kandidátku a někdejší senátorku za New York z let 2001 až 2009 Hillary Clintonovou a ostře kritizoval pozdějšího vítěze voleb, současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož označil za "nebezpečného demagoga".

Do čela New Yorku byl přitom prvně zvolen v listopadu 2001 (ve funkci byl od ledna 2002), mimo jiné i díky podpoře svého velmi oblíbeného předchůdce, republikána Rudiho Giulianiho - který je nyní Trumpovým blízkým spolupracovníkem. Město se tehdy probíralo ze šoku po teroristických útocích z 11. září 2001. Bloomberg se zasloužil o dotažení vlekoucí se dostavby takzvaného Ground Zero, místa, kde stávaly věže Světového obchodního střediska.

Starostou "Velkého jablka" byl Bloomberg zvolen potřetí v řadě v roce 2009. Rok předtím přitom nechal ke značné nevoli svých kritiků změnit zákon tak, aby mohl opět kandidovat, což dřív nebylo možné. Odůvodnil to prozaicky tím, že v době hospodářské krize je na radnici potřeba zachovat kontinuitu. Za volební kampaň Michael Bloomberg utratil přes 100 milionů dolarů ze své vlastní kapsy - největší sumu, kterou kdo investoval do voleb na regionální úrovni.

Bývalý kuřák Bloomberg přišel třeba s bezprecedentní kampaní proti nikotinu. Cigarety zakázal nejen v restauracích, ale i v parcích nebo na ulicích. Bloombergovi se také dařilo držet relativně nízkou kriminalitu, zásluhy má na zlepšení školství i zdravotnictví. Proslul tažením proti nelegálně drženým zbraním. Bloomberg učinil také několik opatření za New York zelenější. Kritici mu ale vyčítali neschopnost předpovědět finanční krizi a přizpůsobit jí hospodaření města.

Bloomberg se narodil 14. února 1942 na předměstí Bostonu ve státě Massachusetts. Pochází z židovské rodiny s ruskými a polskými předky. Vystudoval elektrotechniku na Univerzitě Johnse Hopkinse a Harvardovu obchodní školu (titul MBA). Pracoval jako generální partner u investiční banky Salomon Brothers (od roku 1966), po propuštění s odstupným deset milionů dolarů se v roce 1981 rozhodl založit novou informační a tiskovou agenturu, které dal své jméno.

Jeho firma se během let vypracovala na celosvětovou síť konkurující zavedeným finančním a tiskovým agenturám jako je Reuters či Dow Jones. Bloomberg vlastní 88 procent agentury, v jejímž čele znovu od září 2014 stojí. Jeho majetek dnes časopis Forbes odhaduje na 54,1 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun), což Michalea Bloomberga řadí do první desítky nejbohatších lidí světa. O čtyři roky mladší Trump je se zhruba třemi miliardami dolarů ve Forbesově žebříčku na 275. místě.

Související