Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy okamžitě obnoví cla na ocel a hliník dovážené z Argentiny a Brazílie. Americký prezident to uvedl na svém twitterovém účtu. Oba jihoamerické státy jsou Trumpovým krokem zaskočeny a chtějí o věci jednat. Evropské i americké akcie v reakci klesly, ty evropské markantně.

"Brazílie a Argentina masivně devalvovaly svou měnu, což není dobré pro naše zemědělce," napsal Trump a dodal: "S okamžitou platností obnovím sazby na veškerou ocel a hliník dodávané z těchto zemí do Spojených států." Agentura Reuters připomíná, že zemědělci tvoří nezanedbatelnou část Trumpových voličů.

"Nechápu to jako odvetu," řekl v rozhlasové stanici Rádio Itatiaia brazilský prezident Jair Bolsonaro, který je politickému stylu svého amerického protějšku obecně nakloněn a bývá sám označován za brazilského Trumpa. "Zavolám mu, aby nás netrestal. (...) Naše ekonomika stojí na komoditách. (...) Doufám, že to pochopí. (...) Jsem si téměř jistý, že nás poslechne," dodal. Brazilská vláda v prohlášení uvedla, že jedná s Washingtonem.

Argentinský ministr hospodářství a práce Dante Sica považuje Trumpův krok za "nečekaný". Argentinské ministerstvo zahraničí má o věci jednat s americkým resortem zahraničí. Argentina dosud tento rok do Spojených států vyvezla ocel a hliník za 700 milionů dolarů (přes 16 miliard Kč), uvedla Sica.

Investory Trumpovo rozhodnutí znejistilo, a evropské akcie tak utrpěly nejprudší pokles za dva měsíce. Panevropský akciový index Stoxx 600 odepsal 1,57 procenta a obchodování uzavřel na 401,02 bodu. Na některých předních evropských akciových trzích, včetně Německa a Francie, přesáhly ztráty dvě procenta.

Index DAX, což je hlavní cenový indikátor akciové burzy ve Frankfurtu nad Mohanem, se v pondělí propadl o 2,05 procenta na 12 964,68 bodu. Poprvé od začátku listopadu tak sestoupil pod 13 tisíc bodů. Více než dvouprocentní ztráty utrpěly rovněž hlavní indexy francouzských, italských a španělských akcií.

"Pokud Trump zatěžuje cly tyto další země, zdá se být pouze otázkou času, než začne opět mluvit o evropských clech," uvedl podle agentury Reuters analytik Michael Baker ze společnosti ETX Capital.

Spojené státy zavedly nová cla na dovoz oceli a hliníku 23. března loňského roku. Odůvodnily to obavami z ohrožení národní bezpečnosti. Dovoz oceli od té doby podléhal clu 25 procent, na dovoz hliníku se vztahovala přirážka deseti procent.

Evropská unie, Kanada i Mexiko měly zprvu výjimku, od 1. června 2018 se ale opatření začalo vztahovat i na ně. S několika státy byla dohodnuta jiná, necelní opatření omezující jejich dovoz do USA, jako jsou kvóty. Trump pak koncem loňského srpna některým zemím včetně Argentiny a Brazílie povolil z tohoto opatření úlevy.

Obě latinskoamerické země se v posledních dvou letech potýkají s pádem svých měn. Brazilský real se minulý týden propadl na rekordní minimum vůči americkému dolaru, letos na něj ztratil téměř deset procent. Argentinské peso ztratilo v roce 2019 téměř 60 procent své hodnoty vůči dolaru.

USA hrozí i Francii

Americká vláda v pondělí také oznámila, že by mohla uvalit až 100procentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů (55,3 miliardy Kč) včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků. Jsou to protiopatření za francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké technologické firmy. Podle serveru BusinessInsider.com musí tento krok schválit americký prezident Donald Trump.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer v prohlášení uvedl, že podle závěrů pětiměsíčního vyšetřování jeho úřadu "není francouzská daň v souladu s převažujícími principy mezinárodní daňové politiky" a představuje neúměrnou zátěž pro dotčené americké společnosti. Mezi ně patří především internetoví giganti Google, Facebook, Apple a Amazon.

Americká vláda podle Lighthizera nyní zkoumá, zda podobné vyšetřování zahájí také vůči Itálii, Rakousku a Turecku, které rovněž plánují brzy začít vybírat digitální daň.

Tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii platí firmy, které mají v zemi příjmy nad 25 milionů eur (638 milionů korun) a celosvětově nad 750 milionů eur (zhruba 19 miliard korun). Platí zpětně od začátku letošního roku.

Do francouzské státní pokladny má daň přinést peníze od velkých internetových firem, které vydělávají i díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích. Dani se ve Francii říká GAFA, podle začátečních písmen čtyř zásadních zamýšlených plátců, tedy Google, Amazon, Facebook a Apple.

Washington považuje digitální daň za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech.