"Ztělesnění moderní civilizace." Tak nazývají státní severokorejská média nově dokončený projekt jejich lídra Kim Čong-una - město Samčijon poblíž pro režim posvátné hory Pektusan. Otevření města proběhlo v pondělí za účasti samotného Kima, který slavnostně přestřihl pásku. Oslav, které završil ohňostroj, se zúčastnily tisíce lidí. O události informovala oficiální severokorejská tisková agentura KCNA. V současnosti je dokončená druhá fáze projektu, kompletně hotovo by podle serveru nknews.org mělo být v říjnu 2020.

Podle oficiálních informací bude město, které je považováno za to, co KLDR nazývá "socialistickou utopií", schopné pojmout čtyři tisíce rodin a disponuje 380 bloky veřejných a průmyslových budov. Server dailynk.com uvedl, že ve městě je 18patrový hotel, muzeum severokorejské revoluce, zubní ordinace i moderní nemocnice. Podle agentury Reuters Samčijon disponuje taky lyžařským střediskem. 

Zatím není jasné, zda už se do města někdo nastěhoval a co se stalo s lidmi, kteří v něm bydleli před začátkem přestavby.

Satelitní snímky navíc ukazují, že některé části města - například hotelové středisko u lyžařského svahu - ještě nejsou dokončené. "Mám pocit, že zahajovací ceremoniál byl v podstatě jen nanečisto," dodal dopisovatel serveru NK News Colin Zwirko, podle nějž byl celý projekt přestavby rozdělen do tří fází. "Cílem tohoto otevření bylo posílit morálku a možná získat nějaké peníze z turistiky v malém rozsahu před skutečným velkým otevřením v říjnu 2020."

Výstavba města byla jednou z největších Kimových ekonomických iniciativ, které zahájil v rámci cesty za soběstačnou ekonomikou. Jak však upozorňuje Reuters, výstavba se zpozdila, a to především kvůli nedostatku stavebního materiálu, což je důsledek mezinárodních sankcí uvalených na Pchjongjang ve snaze omezit jeho jaderný program. 

Kvůli zpoždění povolal režim na stavbu mládež v rámci tzv. pracovních brigád. Ty jsou lidskoprávními aktivisty označovány za "otrockou práci". Podle přeběhlíků, na které se odvolává Reuters, dělníci za svoji práci nedostávají plat, trpí hladem a jsou nuceni pracovat až 12 hodin denně. Odměnou jim pak je například vyšší šance dostat se na univerzitu. 

Jejich životní podmínky se nyní ještě zhoršily s tím, jak projekt vstupuje do třetí fáze. Součástí příprav na výstavbu obytných zón v okolí města je podle serveru dailynk.com demolice budov v současné dělnické zóně. Dělníci tak musí přespávat v zimě pouze ve stanech. Podobně jsou na tom podle webu taky někteří z původních obyvatel města. Ti teď žijí buď u svých příbuzných, nebo ve stanech poblíž staveniště. 

 

Související