Při přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství chce Evropská komise v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat i Česko.

Plán má podle šéfky nové Evropské komise obsahovat 50 kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Týkat se bude řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství. Uhlíková neutralita znamená, že každá země kupříkladu výsadbou stromů zneutralizuje emise, které vyprodukuje.

"Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky," prohlásila von der Leyenová při středeční prezentaci svého plánu v Evropském parlamentu.

Mezi první opatření bude počátkem příštího roku patřit návrh prvního klimatického zákona stanovujícího podmínky klimatické neutrality.

Po něm podle von der Leyenové volají představitelé mnoha velkých firem, aby měli jistotu, že se jim vyplatí investovat do ekologických projektů.

Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny. Mezi hlavními příjemci mají být Polsko či průmyslové oblasti Německa, dostane se však i na další země včetně Česka.

Právě finanční podporou pro své regiony středoevropské země podmiňují svůj souhlas s klimatickou neutralitou, o níž bude ve čtvrtek jednat unijní summit.

Strategie zahrnuje desítky dalších kroků, například tvorbu nových dobíjecích stanic pro elektromobily, výsadbu stromů, výraznou redukci používání pesticidů či nový systém zdanění energií. Evropské producenty, kteří se budou muset novými pravidly řídit, chce komise ochránit zavedením uhlíkových cel, jež mají podle von der Leyenové být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Cla by měla zatížit dovoz levnějšího zboží ze zemí s méně přísnými klimatickými pravidly.

Součástí a zároveň jedním z prvních výsledků plánu má být podle šéfky EK zpřísnění současných emisních cílů pro rok 2030. Zatímco podle dosud platného závazku měly unijní země do konce příštího desetiletí snížit emise skleníkových plynů o 40 procent proti roku 1990, podle EK by měly cíl zvýšit na 50 až 55 procent.

"Když ukážeme zbytku světa, jak skloubit udržitelnost a konkurenceschopnost, přesvědčíme další země, aby se k nám přidaly," zdůraznila von der Leyenová, že Evropa prostřednictvím plánu stvrdí svou vůdčí roli v ochraně klimatu.

Zástupci největších parlamentních skupin - lidovců, socialistů a liberálů, dali po jejím vystoupení najevo podporu. Strategie podle nich vychází vstříc požadavkům rostoucího počtu lidí znepokojených klimatickým vývojem a její přijetí je v zájmu budoucnosti planety.

Frakce zelených namítala, že závazky by měly být ještě přísnější a opatření zaváděna rychleji. Konzervativci naproti tomu tvrdili, že komise nekoordinuje své plány s členskými státy. Plán je podle nich uspěchaný a přináší více otázek než odpovědí.

Uhlíková neutralita bude stát 675 miliard, tvrdí Babiš

Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Na Twitteru to po středečním jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Později uvedl, že v Česku budou náklady mnohem vyšší než v jiných státech. Čtveřice se podle něj shodla na strategii pro zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek v Bruselu.

"Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise," napsal Babiš. "Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard korun. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období," dodal premiér. "Státy EU musí být připraveny se na tom férově podílet a hledat společně finanční zdroje," poznamenal.

Ekologové i energetici s plánem souhlasí

Zřízení fondu považuje ekologická organizace Greenpeace ČR za cestu správným směrem. Ve vyjádření to uvedl Jan Freidinger. "Je to samozřejmě z pohledu států, které jsou chudší nebo je pro ně obtížnější dosáhnout uhlíkovou neutralitu, dobré, že na to dostanou peníze. Nicméně často jde o země, které s dotacemi zacházejí velmi flexibilně," uvedl Freidinger. Fond má ale podporu Greenpeace.

"Závazek EU pomoci financovat proměnu energetiky ve státech s vysokým podílem uhlí, mezi které patří také Česká republika, lze pak chápat jako nový Marshallův plán pro východní Evropu. Česko může získat miliardy eur, za které lze zvýšit energetickou účinnost naší ekonomiky a zajistit dostatek zelených zdrojů energie, které ji budou pohánět," poznamenal programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Související
Související