Byla to zdevastovaná barokní fara, která už prakticky ničemu nesloužila. Nyní je z bývalé fary ekologicky šetrný dům s nejmodernějšími prvky udržitelného bydlení, kde se děti učí, jak žít v souladu s přírodou, jak přemýšlet o krajině nebo jak se chovat ke zvířatům. Středisko ekologické výchovy SEVER, Brontosaurus Krkonoše, koupilo a opravilo faru v Horním Maršově v Krkonoších v roce 2013.

Zachovalo barokní interiéry, kterým dominuje například masivní dřevěná podlaha nebo historická výmalba stropů a stěn, a doplnilo je technologiemi typickými pro 21. století – jsou zde kotle na biomasu, systém rekuperace vzduchu nebo solární a fotovoltaické panely. V těsném sousedství fary stojí navíc nejstarší strom a nejstarší kostel východních Krkonoš, příklad italské renesance od architekta Carola Valmadiho.

SEVER je typická neziskovka, která by si jen těžko mohla dovolit ze svých zdrojů koupit a opravit tak rozsáhlý objekt. Pomohly jí k tomu dotace z Evropské unie. Získala více než 36 milionů korun, díky kterým mohla faru zrenovovat. "Tyhle prostory nám velmi pomohly k tomu, že jsme rozšířili naše služby. Kromě pobytů pro děti máme v areálu fary i infocentrum, kde se soustřeďujeme na práci s návštěvníky Krkonošského národního parku. Propagujeme zde například ekologicky šetrnou turistiku," říká Hana Kulichová, vedoucí úseku vzdělávání a turistických služeb SEVER. Bývalá fara se nyní jmenuje DOTEK, zkráceně Dům obnovy tradice, ekologie a etiky.

Rukama jim prošlo přes 210 tisíc dětí

Letos SEVER oslavil 25 let od svého založení a za tu dobu rukama lektorů všech jeho tří poboček prošlo více než 210 tisíc dětí. Kromě Krkonoš má SEVER objekty ještě v Hradci Králové a v Litoměřicích. Jezdí do nich děti z celé republiky, často ze základních a středních škol z Prahy a z Pardubicka, většina ale pochází z Královéhradeckého kraje. Obvykle na pobytech tráví pět dní, od pondělí do pátku.
"Program máme sestavený tak, aby měl pevnou linku: začínáme poznáváním mezilidských vztahů, což je teambuilding, kde děti objevují, jak funguje lidská společnost, jak se navozuje důvěra, komunikace a tak dále. První odpoledne například lektor děti poznává, boří se bariéry jednoduchými hříčkami. Působí to vesele, ale postupně se propracovávají k řešení určitého problému," popisuje Kulichová.

Skupina má vždy zadaný úkol a na konci prvního dne jej musí společně vyřešit. Například dostat se přes brod nebo poznávat předměty po hmatu. Pak se přechází k poznávání nejbližší přírody, tedy k praktickému výzkumu prostředí. "Děti se učí poznat, v jakém je příroda kolem nich stavu. Jde o terénní biomonitoring, který vypadá v praxi třeba tak, že přijdou k potoku a loví bezobratlé živočichy, jejichž výskyt vypovídá něco o kvalitě vody, měří kyselost potoka a deště, pozorují přírůstky stromů a tak dále," pokračuje Kulichová. Pak se skupina pod vedením lektora dostává i k debatám o problémech Krkonošského národního parku a večer se společně věnují i etickým tématům. "Jsou to témata jako například náš vztah k živočichům, jaká práva mají zvířata a jak se k nim chovat. Vše se děje v podobě drobných her a aktivit," dodává Kulichová.

Děti se učí přemýšlet o přírodě a ekologii

Když má škola zájem, koná se celodenní program venku, děti například putují na Sněžku nebo na Rýchory. Každý den ovšem výuka v přírodě trvá minimálně půl dne. Pětidenní pobyt pak uzavírá shrnovací blok, odpolední putování krajinou, kdy děti poznávají vývoj krajiny a jak se člověk podepisoval do krajinné tváře.

"K tomu si vyprávíme příběhy a pověsti, aby byl program zábavný a aby si děti uvědomily, že každá krajina má určitý vývoj a že totéž se odehrávalo u nich ve městě. Pak navazuje i povídání o budoucnosti a jak by si děti představovaly, aby ta krajina vypadala za několik let. Celý pobyt se jmenuje Týden pro udržitelný život a vrcholí blokem, co můžeme udělat v osobním životě, jak změnit spotřebitelské chování tak, abychom pro přírodu byli co nejmenší zátěží," vysvětluje Kulichová. Cílem těchto pobytů je děti povzbudit a motivovat k tomu, aby začaly o životním prostředí přemýšlet, aby měly chuť něco pro přírodu udělat a viděly praktické možnosti, jak zlepšení dosáhnout. "Hodně pracujeme s motivací a s bezprostředním prožitkem venku. Méně pracujeme s teoretickými informacemi, těch mají děti ve škole i tak dost," dodává Kulichová.

Zájem škol je obrovský

Ubytování a stravu si děti platí samy, lektorské programy jsou ale dotované a hrazené z různých grantů. Pětidenní pobyt v hlavní sezoně s ubytováním, jídlem a programem tak vyjde jedno dítě zhruba na 2500 korun. "Jsme klasická neziskovka a bez dotací bychom nemohli fungovat. Svou vlastní činností si vyděláme zhruba jen 40 procent nákladů na provoz," podotýká Kulichová a dodává, že jako neziskovka nemají nikdy žádný příjem jistý. I proto jsou pro ně dotace, například z EU, velmi důležité. Projekty, jako je SEVER, financuje EU skrze Operační program Životní prostředí, ze kterého míří peníze nejen na zlepšování kvality ovzduší v Česku nebo na omezování průmyslového znečištění, ale také také na vzdělávací projekty. Povědomí veřejnosti o životním prostředí totiž může hrát klíčovou roli v jeho ochraně.

V hlavní sezoně, tedy od dubna do září, je o pobyty ze strany škol v Doteku obrovský zájem. Dokonce tak velký, že musí školy odmítat. Kromě dětí společnost SEVER vzdělává také učitele, aby poznání o krajině, etice a přírodě mohli předávat dál na svých školách.